|
|
Právní povaha trustu (právně-komparativní analýza)
Urban, Ondřej ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
58 ČESKÝ ABSTRAKT Cílem této práce je výklad problematiky anglického trustového práva včetně historických souvislostí a komparativní aplikace těchto znalostí na institut svěřenského fondu v českém právním řádu. Po kritickém zhodnocení právní úpravy svěřenského fondu následuje teoretická úvaha nad jeho právní povahou. Práce je mimo úvodu a závěru rozdělena do čtyř hlavních kapitol, přičemž první kapitola se zabývá historickými kořeny trustu. Čtenář se seznámí s římským fideikomisem, anglickým institutem nazývaným use a jeho vlivem na vznik práva equity. Dozví se také, jak se use proměnil v trust a jaké ekonomické důvody k tomu vedly. Druhá část definuje anglický trust, popíše ho a osvětlí tři hlavní podmínky jeho vzniku podle platného práva - tři určitosti. Dále vysvětlí, kdo to jsou settlor, trustee a beneficient společně s jejich právy a povinnostmi. Přiblíží také jeho tři hlavní druhy. Trust výslovný, který vzniká právním jednáním settlora a trusty výsledné a konstruktivní, které vznikají rozhodnutím soudů. Třetí kapitola přiblíží svěřenský fond tak, jak je upraven v českém občanském zákoníku. Rozebere jeho vznik, instrumenty založení, statut, vyčlenění majetku a také jeho účel. Zabývá se i jednotlivými osobami zakladatele, svěřenského správce a obmyšleného. V průběhu výkladu ho podrobí srovnání s trustem...
|
|
|
Trust podle Common Law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
Trust podle common law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Šustek, Petr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
Správa cizího majetku
Hollmann, Jakub ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
V rigorózní práci se autor zabývá problematikou úpravy správy cizího majetku a speciální úpravě svěřenského fondu v občanském zákoníku. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol, ve který je popsána funkčnost správy cizího majetku na území České republiky včetně úpravy svěřenského fondu. Jelikož dochází k úvahám o novelizaci tohoto institutu, autor provedl analýzu mezinárodní komparace úpravy trustu v Anglii, Quebecu, Francii, Německu, Itálii a Lichtenštejnsku a zahraničních případech demonstroval možnosti další úpravy svěřenského fondu v českém právním řádu. V neposlední řadě se autor zabývá úvahami de lege ferenda pro úpravu svěřenského fondu.
|
|
|
Institut trustu v českém právu
Skuhravý, Jan ; Plíva, Stanislav (oponent) ; Oehm, Jaroslav (oponent)
V rámci legislativních prací na návrhu nového českého občanského zákoníku bylo navrženo uvést do českého práva institut trustu, což by se mělo stát do značné míry skrze transplantaci institutu fiducie zakotveného v québeckém Code Civil. Disertační práce po představení základních pojetí trustu známých ve světě popisuje klíčové možnosti jeho komerční aplikace, využívané ve státech, jež trust zakotvily, a analyzuje možnosti, kterými by současné české právo mohlo nahradit funkce trustu bez jeho současného zakotvení. Disertační práce dále prokazuje, že klasické námitky proti možnosti implantovat trust do kontinentálního právního systému, vznášené z pozice kontinentálního práva, jsou ve vztahu k českému právnímu řádu z velké míry neopodstatněné. Práce dále podrobuje návrh českého občanského zákoníku podrobné komparativní analýze. Prokazuje, že právní konstrukce zakotvená v návrhu občanského zákoníku není skutečným trustem, ale pouze kvazi-trustem (trust-like arrangement), neboť postrádá jeden ze základních znaků tohoto institutu, a to převod majetku zakladatelem trustu na jeho správce. Nakonec disertace podrobuje analýze a kritice konkrétní ustanovení návrhu a na základě této analýzy uvádí řadu návrhů de lege ferenda směřujících k možnému vylepšení navrhovaných ustanovení.
|
|
|
Trust podle common law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Šustek, Petr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
Právní povaha trustu (právně-komparativní analýza)
Urban, Ondřej ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
58 ČESKÝ ABSTRAKT Cílem této práce je výklad problematiky anglického trustového práva včetně historických souvislostí a komparativní aplikace těchto znalostí na institut svěřenského fondu v českém právním řádu. Po kritickém zhodnocení právní úpravy svěřenského fondu následuje teoretická úvaha nad jeho právní povahou. Práce je mimo úvodu a závěru rozdělena do čtyř hlavních kapitol, přičemž první kapitola se zabývá historickými kořeny trustu. Čtenář se seznámí s římským fideikomisem, anglickým institutem nazývaným use a jeho vlivem na vznik práva equity. Dozví se také, jak se use proměnil v trust a jaké ekonomické důvody k tomu vedly. Druhá část definuje anglický trust, popíše ho a osvětlí tři hlavní podmínky jeho vzniku podle platného práva - tři určitosti. Dále vysvětlí, kdo to jsou settlor, trustee a beneficient společně s jejich právy a povinnostmi. Přiblíží také jeho tři hlavní druhy. Trust výslovný, který vzniká právním jednáním settlora a trusty výsledné a konstruktivní, které vznikají rozhodnutím soudů. Třetí kapitola přiblíží svěřenský fond tak, jak je upraven v českém občanském zákoníku. Rozebere jeho vznik, instrumenty založení, statut, vyčlenění majetku a také jeho účel. Zabývá se i jednotlivými osobami zakladatele, svěřenského správce a obmyšleného. V průběhu výkladu ho podrobí srovnání s trustem...
|
|
|
Správa cizího majetku
Hollmann, Jakub ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
V rigorózní práci se autor zabývá problematikou úpravy správy cizího majetku a speciální úpravě svěřenského fondu v občanském zákoníku. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol, ve který je popsána funkčnost správy cizího majetku na území České republiky včetně úpravy svěřenského fondu. Jelikož dochází k úvahám o novelizaci tohoto institutu, autor provedl analýzu mezinárodní komparace úpravy trustu v Anglii, Quebecu, Francii, Německu, Itálii a Lichtenštejnsku a zahraničních případech demonstroval možnosti další úpravy svěřenského fondu v českém právním řádu. V neposlední řadě se autor zabývá úvahami de lege ferenda pro úpravu svěřenského fondu.
|
|
|
Trust podle Common Law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
Institut trustu v českém právu
Skuhravý, Jan ; Plíva, Stanislav (oponent) ; Oehm, Jaroslav (oponent)
V rámci legislativních prací na návrhu nového českého občanského zákoníku bylo navrženo uvést do českého práva institut trustu, což by se mělo stát do značné míry skrze transplantaci institutu fiducie zakotveného v québeckém Code Civil. Disertační práce po představení základních pojetí trustu známých ve světě popisuje klíčové možnosti jeho komerční aplikace, využívané ve státech, jež trust zakotvily, a analyzuje možnosti, kterými by současné české právo mohlo nahradit funkce trustu bez jeho současného zakotvení. Disertační práce dále prokazuje, že klasické námitky proti možnosti implantovat trust do kontinentálního právního systému, vznášené z pozice kontinentálního práva, jsou ve vztahu k českému právnímu řádu z velké míry neopodstatněné. Práce dále podrobuje návrh českého občanského zákoníku podrobné komparativní analýze. Prokazuje, že právní konstrukce zakotvená v návrhu občanského zákoníku není skutečným trustem, ale pouze kvazi-trustem (trust-like arrangement), neboť postrádá jeden ze základních znaků tohoto institutu, a to převod majetku zakladatelem trustu na jeho správce. Nakonec disertace podrobuje analýze a kritice konkrétní ustanovení návrhu a na základě této analýzy uvádí řadu návrhů de lege ferenda směřujících k možnému vylepšení navrhovaných ustanovení.
|
host ::
RSS.