|
|
Vnímání zpravodajských hodnot mezi novinářkami a pracovnicemi public relations
Záveská, Dominika ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Práce se zabývá vztahem genderu a zpravodajských hodnot. Shromažďuje teoretické podklady k analýze a pomocí kvalitativních a kvantitativních metod se snaží prozkoumat vnímání zpravodajských hodnot a procesu výběru zpráv mezi novinářkami a pracovnicemi public relations. Zjišťuje, zda mezi nimi existují nějaké rozdíly a jaké rozdíly to jsou a co je jejich příčinou. Některé výzkumníci či výzkumnice předpokládají rozdíly v hodnotovém sytému těchto žen - ženy pracující ve zpravodajství mají údajně více maskulinní perspektivu a vlastnosti, jež jsou přisuzovány spíše mužům (ať už jako výsledek socializace do profese, či jako osobní charakteristiku). První část výzkumu se skládá z dotazníkového šetření, které zjišťuje některé demografické a profesní charakteristiky a také hodnocení zpravodajských hodnot a témat. Kvantitativní analýza výsledků naznačila určité mírné rozdíly v charakteristikách i hodnocení kritérií a témat. Některé rozdíly by bylo možné chápat jako potvrzení výše zmíněného předpokladu. Jiné lze přisoudit odlišné povaze obou profesí. Dalším zjištěním je, že skupina public relations je v názorech a hodnoceních rozmanitější. Druhá část výzkumu, kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů, naznačila, že z hlediska zpravodajských kritérií je význam genderu vnímám různě. Intenzita genderové...
|
|
|
Mediální reprezentace fenoménu deepfakes
Janjić, Saška ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální reprezentací fenoménu deepfakes. V úvodní části práce jsou nejprve shrnuty poznatky z dosavadních výzkumů, načež je komplexně předestřena problematika deepfakes, včetně popisu technologie, která umožňuje jejich vznik, současných možností využití a způsobů regulace a detekce. Teoretická část práce zasazuje deepfakes do kontextu stěžejních teoretických konceptů, jako je například teorie sociální konstrukce reality a role médií v tomto procesu. Empirickou část práce tvoří vlastní výzkum využívající kombinaci dvou metod, a to kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní diskurzivní analýzy. Výzkum zkoumá online mediální články pojednávající o deepfakes s cílem zjistit, jakým způsobem média tento fenomén reprezentují. Výsledky analýzy ukazují, že je současný mediální diskurz při pojednávání o zkoumaném fenoménu vysoce negativní, neboť rámuje deepfakes jako bezpečnostní hrozbu. Tato negativní reprezentace je silně spekulativního rázu, jelikož autoři mnohdy využívají vlastní vymyšlené příběhy o budoucích katastrofických následcích této technologie. Zjištění vyplývající z této studie zároveň poukazují na odlišné vnímání závažnosti identifikovaných hrozeb vyplývajících z technologie deepfakes, které spočívá v tom, kdo je jejich obětí, a odráží tak genderové stereotypy...
|
|
|
Vnímání zpravodajských hodnot mezi novinářkami a pracovnicemi public relations
Záveská, Dominika ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Práce se zabývá vztahem genderu a zpravodajských hodnot. Shromažďuje teoretické podklady k analýze a pomocí kvalitativních a kvantitativních metod se snaží prozkoumat vnímání zpravodajských hodnot a procesu výběru zpráv mezi novinářkami a pracovnicemi public relations. Zjišťuje, zda mezi nimi existují nějaké rozdíly a jaké rozdíly to jsou a co je jejich příčinou. Některé výzkumníci či výzkumnice předpokládají rozdíly v hodnotovém sytému těchto žen - ženy pracující ve zpravodajství mají údajně více maskulinní perspektivu a vlastnosti, jež jsou přisuzovány spíše mužům (ať už jako výsledek socializace do profese, či jako osobní charakteristiku). První část výzkumu se skládá z dotazníkového šetření, které zjišťuje některé demografické a profesní charakteristiky a také hodnocení zpravodajských hodnot a témat. Kvantitativní analýza výsledků naznačila určité mírné rozdíly v charakteristikách i hodnocení kritérií a témat. Některé rozdíly by bylo možné chápat jako potvrzení výše zmíněného předpokladu. Jiné lze přisoudit odlišné povaze obou profesí. Dalším zjištěním je, že skupina public relations je v názorech a hodnoceních rozmanitější. Druhá část výzkumu, kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů, naznačila, že z hlediska zpravodajských kritérií je význam genderu vnímám různě. Intenzita genderové...
|
host ::
RSS.