Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Překladatelky z francouzštiny v dějinách překladu: české ženy a období po národním obrození
Marešová, Andrea ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Práce je řešena v kontextu soudobých diskuzí na téma gender a feminismus s konkrétním přihlédnutím k oblasti translatologie, kde gender nabývá dvojího rozměru - gramatického rodu ve formě čistě lingvistické i konstrukce tzv. sociálního pohlaví ve vztahu k osobě, která překládá. Cílem této práce je kromě shrnutí teoretických poznatků ze zmíněných oblastí zejména snaha o vytvoření přehledu překladů z francouzštiny pořízených českými překladatelkami v období 2. poloviny 19. století. Práce je doplněna o historii ženského emancipačního hnutí v českých zemích a zároveň o alespoň základní životopisné údaje jmenovaných překladatelek. Získaná data pro zamýšlený přehled překladů byla zpracována do podoby bibliografického rejstříku zohledňující knižně a časopisecky vydané překlady ve zvoleném období pro každou z překladatelek. Výsledky této práce umožňují alespoň částečně nahlédnout do dějin českého překladu z "ženské stránky" a zároveň mohou sloužit jako podklad pro další práci v této oblasti.
Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého
Greňová, Martina ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Greňová, Martina: Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého Abstrakt (česky) Tato diplomová práce z oboru dějin překladu se snaží zmapovat úlohu žen v českých zemích v procesu překládání z němčiny do češtiny. Zkoumaným obdobím je 19. století a začátek století dvacátého. V tomto období se mimo jiné měnilo postavení žen a vztah mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Při definování nových vztahů mezi oběma skupinami hrálo překládání do češtiny zásadní konstitutivní roli. Základní badatelskou otázkou je, zda a jak se na tomto kulturním procesu podílely ženy a zda jejich případná participace mohla vyústit i v profesionální dráhu překladatelky. Je ovšem třeba zodpovědět i mnoho dalších otázek ohledně dobového kontextu, který měl na postavení a činnost žen zásadní vliv. Dobovou situaci rekonstruujeme na základě kvantitativní analýzy seznamu dochovaných překladů a dobových adresářů. Takto získané údaje doplňujeme o informace z textů samotných žen, ve kterých reflektují svou překladatelskou činnost. První kapitola přibližuje teoretická východiska práce. Jelikož téma zahrnuje mnoho aspektů kultury, bylo třeba zvolit interdisciplinární přístup a zohlednit poznatky z několika vědních oborů. Dále popíšeme použité zdroje a metody. Ve druhé...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.