|
|
Role sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu
BURIANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na to, jakou roli má sociální pracovník při asistovaných kontaktech, konkrétně těch, které jsou určeny pro rodiče s dětmi během konfliktních rozvodových/rozchodových situacích. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které se týkají rozvodu se speciálně vymezenou kapitolou o syndromu zavrženého rodič. Dále je v teoretické části obsažen popis asistovaného kontaktu, ve kterém se přímo zaměřuji na roli sociálního pracovníka při jeho poskytování. V praktické části jsou uvedeny výsledky z výzkumu, který byly získány na základě šetření. Primárním cílem bakalářské práce bylo identifikovat roli sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu. K dosažení cíle byla zvolena metoda dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Jako hlavní výzkumnou otázku jsem zvolila: "Jaká je role sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu?" Z provedeného výzkumu vyplývá, že sociální pracovník zastává klíčovou roli v podpoře dětí a udržení jejich vtahu s oběma rodiči. Dále výzkum ukazuje, že sociální pracovník aktivně podporuje spolupráci mezi rodiči, také vyplynulo, že sociální pracovník zastává významnou roli ve spolupráci s ostatními aktéry, se kterými dochází k domluvě na realizaci asistovaných kontaktů. Bakalářská práce má potenciál poskytnout rodinám užitečné informace, dovednosti a povzbuzení potřebné k úspěšnému navigování v oblasti asistovaného kontaktu a k posílení rodinných vztahů v době rozsáhlých konfliktů během rozvodu/rozchodu rodičů. A současně může sloužit jako zdroj ucelených informací a názorů pro poskytovatele.
|
|
| |
|
|
Poskytnutí daru profesionálnímu pečovateli nebo poskytovateli sociální služby jako etické dilema rodinných vztahů
POPELOVÁ, Miroslava
Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nalezneme ucelený pohled na problematiku darů v kontextu sociální práce. Zaměřila jsem se jak na charakteristiku etiky a morálky, na sociální práci se seniory, jejich rodinu a vztahy mezi pracovníkem a klientem, tak na darování včetně aktu přijímání daru, motivace k darování a hodnocení daru. V poslední kapitole se věnuji standardům kvality sociálních služeb a popisuji zde postup pro přijímání darů v konkrétních zařízeních. Ve výzkumné části je mým cílem zjistit postoj rodinných příslušníků v případě, kdy chce senior poskytnout dar profesionálnímu pečovateli nebo přímo poskytovateli sociální služby. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je: Jaké postoje mají rodinní příslušníci, kteří vnímají poskytnutí daru jako negativní jev (úplatek)? A druhou pak: Jaký koncept života vyznávají rodinní příslušníci, kteří dar pečovateli vnímají neutrálně nebo pozitivně? Pro naplnění stanoveného výzkumného cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, technika hloubkového rozhovoru. Pro výběr účastníků byla zvolena metoda prostého záměrného (účelového) výběru. Účastníci výzkumu byli vybráni s ohledem na příbuzenský vztah k seniorům, kteří využívají služby sociálních pracovníků či pečovatelů. Výzkumu se účastnilo dvanáct komunikačních partnerů. Data byla zpracována v programu Atlas.ti 7. Z analýzy dat vyplynulo třináct kategorií, k nimž se váží kódy popisující výpovědi komunikačních partnerů a partnerek, kteří se k darování vyjádřili pozitivně, neutrálně či negativně. Výsledky práce objasňují názory rodinných příslušníků a rozšiřují tak pohled na problematiku darů poskytovatelům sociálních služeb.
|
|
| |
|
|
Začlenění adoptovaného dítěte do rodiny
Rambousková, Petra ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Cílem diplomové práce na téma začlenění adoptovaného dítěte do rodiny je analyzovat proces začleňování adoptovaného dítěte do nové rodiny a identifikovat oblasti, ve kterých dochází k problémům adaptace na nové výchovné prostředí. Hlavní důraz je kladen na oblast rodinných vztahů a výchovných problémů. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje tři kapitoly a praktická část metodologii výzkumu a výzkumné závěry. První kapitola je věnována rodině jako základnímu podpůrnému prostředí dítěte. Je zde definována rodina, dále jsou popsána různá pojetí rodinného fungování a vyjmenovány jednotlivé funkce rodiny. V dalších podkapitolách jsou rozebrány poruchy rodiny a pásma funkčnosti rodiny a nakonec psychické potřeby dětí a rodičů a psychická deprivace vznikající z nenaplnění těchto potřeb. V druhé kapitole jsou vysvětleny základní pojmy náhradní výchovy, jsou charakterizovány děti vhodné k adopci a je zde popsán proces osvojení od rozhodnutí se pro adopci až po převzetí dítěte. Třetí kapitola se zabývá začleněním adoptovaného dítěte do rodiny. První podkapitola je věnována připoutání a utváření vazby. Zde jsou popsány jednotlivé typy vazby, které mohou vzniknout mezi dítětem a matkou, vliv traumatu na utváření vazby a fáze vyrovnání se s odloučením a ztrátou v nové...
|
host ::
RSS.