|
|
Vliv rodiny na konzumaci slazených nápojů u dětí předškolního věku
Moravcová, Marie ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Dusílková, Nina Borisovna (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem rodiny na konzumaci slazených nápojů u dětí předškolního věku. Vzhledem k zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity v populaci je potřeba hledat nové způsoby, jak tomuto trendu aktivně předcházet. Teoretická část práce se zabývá převážně příčinami a vlivy vzniku nadváhy a obezity. Podrobněji rozebírá vlivy neovlivnitelné jako je genetika nebo rasové či etnické rozdíly. A také vlivy ovlivnitelné, kam můžeme zařadit například socioekonomické postavení, stravovací návyky, včetně konzumace slazených nápojů, fyzickou aktivitu, spánek, stres nebo také vlivy rodiny. Rodina má velký vliv na dítě a jeho život od raného dětství. A to jak pozitivní, tak negativní. Již bylo publikováno mnoho studií, které sledovaly souvislosti mezi socioekonomickou situací rodiny, místem bydliště, nevhodnou stravou, nadměrnou konzumací slazených nápojů, malou fyzickou aktivitou a pravděpodobností vzniku nadváhy a obezity. Několik z nich je zmíněno právě v této práci. Je potřeba výsledky těchto studií šířit mezi laickou veřejnost a snažit se motivovat ke změně špatných návyků v populaci. Experimentální práce se zabývá dotazníkovým šetřením, ve kterém bylo zjišťováno, zdali existuje korelace mezi rodičovskými zvyky z dětství, aktuální konzumací slazených nápojů rodiči a množstvím konzumovaných sklenic...
|
|
|
Vliv rodinného prostředí na životní styl adolescentů
ZEZULOVÁ, Dominika
Diplomová práce s názvem Vliv rodinného prostřední na životný styl adolescentů se zaměřuje na to, v jaké míře a jakým způsobem se rodinné klima, koníčky, zaměstnání a způsob trávení volného času rodičů odrážejí na životným stylu a způsobu trávení volného času jejich dospívajících potomků ve věku od 15 do 19 let, tedy dětí, které navštěvují střední školu či učiliště. Práce definuje pojem adolescence a zaměřuje se také na změny a nástrahy, kterými si člověk v tomto věku prochází. Dále se zabývá pojmem rodina, jejími funkcemi, její podobou v tradičním slova smyslu a její podobou v současné době. Nejdůležitější částí práce je kapitola Vliv rodinného prostředí, kde jsou detailně rozebrány zásadní aspekty rodinného dění, které na dítě působí a tím formují jeho osobnost a životní styl. Empirická část práce si klade za cíl zodpovědět následující otázky: Jak rodinné klima ovlivňuje společně strávený čas dospívajícího dítěte s rodinou? Jaký vliv na životní styl dospívajícího dítěte mají zaměstnání a způsob trávení volného času jeho rodičů? Jak stravovací zvyklosti v rodině ovlivňují životní styl dospívajícího dítěte? K realizaci výzkumu bylo provedeno šest polostrukturovaných rozhovorů se studenty ve věku od 15 do 19 let.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv rodiny na rozvoj tabakismu u dětí
LOJKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kouření. Jedná se o velmi naléhavou problematiku, na kterou apelují i takové programy, jako je Zdraví 2020. Ročně zemře na celém světě na následky kouření více než 5 milionů přímých uživatelů tabáků a přes 600 000 nekuřáků, kteří jsou nepřímo vystaveni tabákovému kouři. Nejrizikovější období pro vytvoření závislosti na tabáku je adolescence. Dle Králíkové (2013) je nejčastější věk vzniku pravidelného kouření 14-15 let. Prevence kouření by tedy měla směřovat ještě před toto období (16). Na kouření má vliv několik faktorů, mezi které patří i rodina. Je prokázáno, že častěji kouří děti kuřáků než nekuřáků. Přesto je spousta kuřáků, kteří pochází z nekuřácké rodiny. Proto mě zajímalo, jak moc ovlivňuje rodina postoj dítěte ke kouření a jak působení rodiny vnímají samotní kuřáci. Já jsem nekuřačka a myslím si, že za tento postoj můžu nejvíce vděčit právě své rodině. Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na tabák, jeho užívání a následky s tím spojené. Tato část obsahuje historii tabáku, jeho složení, ale také způsoby konzumace. Značnou část tvoří zdravotní rizika, která s kouřením tabáku souvisí. Bakalářská práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký vliv na rozvoj tabakismu má rodina. Tedy porovnat rodinné prostředí a působení rodičů u informantů kuřáků a informantů nekuřáků. Druhým cílem bylo zjistit důvody užívání tabákových výrobků u mladistvých uživatelů. Pro zajímavost byly zjišťovány i důvody nekouření informantů nekuřáků. Pro výzkum bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s kuřáky a nekuřáky ve věkové skupině 14-15 let. Získaná data byla rozdělena do kategorií a ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňující odpovědi kuřáků a jedna odpovědi nekuřáků. Každá mapa byla následně náležitě popsána. Informanti byli jak z rodin kuřáků, tak z rodin nekuřáků, a proto byly k dispozici názory a postřehy z různých rodinných prostředí. Ve výzkumu bylo zjišťováno působení rodičů na informanty v oblasti kouření cigaret. Předpokladem bylo, že rodiče nekuřáků budou více preventivně působit na dítě a intenzivněji zdůrazňovat negativa kouření, než rodiče kuřáků. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Naopak nekuřáci uváděli častěji, že si nepamatují, že by s nimi rodiče někdy diskutovali o kouření a jeho škodlivých účincích. Výrazných rozdílů však mezi odpověďmi kuřáků a nekuřáků nebylo. Výzkum byl dále zaměřen na rozdíly v rodinných prostředích. Byla zkoumána především expozice informantů kouřem, přístupnost cigaret a vztahy v rodinném prostředí. I zde však z odpovědí nevyplynuly výrazné rozdíly. Dá se říci, že tento výzkumný soubor má uvědomělé rodiče. Až na tři výjimky je kouření ve vnitřních prostorách domácnosti nepřípustné. Cigarety jsou vždy dostupnější v rodinách, kde se kouří. Dva informanti z řad nekuřáků však přístup k cigaretám neměli, ač jejich rodiče kouří. Zda to mělo vliv na jejich postoj ke kouření, však z výzkumu patrné není. Komunikační partneři uváděli jako nejčastější důvod toho, že začali kouřit, experimentování a vliv vrstevníků. Výsledky výzkumu ukazují, že na tento výzkumný soubor měla z pohledu informantů větší vliv skupina vrstevníků než rodina. Lepší zmapování problému by ale určitě ukázalo kvantitativní výzkumné šetření, které pracuje s větším výzkumným souborem. Tento výzkum poukazuje na to, že v období dospívání rodina ztrácí hlavní vliv na dítě a hlavním vlivným faktorem se pro toto období stává skupina vrstevníků.
|
|
|
Problematika vztahů mezi žáky na 1. stupni ZŠ ( z hlediska šikany ).
PLUHAŘOVÁ, Petra
Cílem této diplomové práce bylo vymezení problematiky vztahů mezi dětmi, zejména z hlediska šikany na 1. stupni ZŠ, její diagnostika, možnosti nápravy a prevence. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám vymezením a vysvětlením základních pojmů. Nejdříve se zabývám socializací žáků, poruchami jejich chování a vlivem rodiny. Dále se věnuji definici šikany, jejím formám a charakteristice protagonistů šikany. Na závěr teoretické části se zaměřuji na diagnostiku šikany a její prevenci. V praktické části se prostřednictvím dotazníků zaměřuji na výskyt forem šikany na základních školách. Tato část je tvořena výzkumem, který byl proveden na čtyřech základních školách, dvou městských a dvou venkovských. Výzkumu se celkem zúčastnilo 151 žáků třetích a čtvrtých tříd. Výsledky výzkumného šetření jsou graficky znázorněny a vyhodnoceny.
|
host ::
RSS.