|
|
Penzion s vinným sklepem
Trčka, Jan ; Šobrová, Zdena (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je vypracování projektové dokumentace stavební části k provedení novostavby Penzionu s vinným sklepem v blízkosti rekreační oblasti Leopoldov, místní části Městyse Buchlovice. Vzhledem k umístění v blízkosti atraktivní lokality s bohatou folklorní tradicí objekt současně nabízí prostory pro prezentaci a ochutnávku vína pro veřejnost, s možností pořádání menších společenských akcí. Pro zvýšení komfortu nabízených služeb stavba zahrnuje ubytování o celkové kapacitě 48 lůžek . Celkové požadované kapacity jsou řešeny dvěma samostatnými objekty obdélníkového půdorysu ve vzájemně kolmém uspořádání. Pohledové řešení obou objektů respektuje krajinný ráz a citlivé začlenění stavby do okolní zástavby. SO-01 Vinařství Objekt vinařství (s produkcí 60.000l/rok) s vinným sklepem pro výrobu , skladování a prezentaci vinných produktů, se společenskými prostory pro 48 osob a kapacitou ubytování pro 10osob. Objekt je zděný, jednopodlažní, podsklepený, zastřešený dřevěným krovem s obytným podkrovím, částečně plochou zatravněnou střechou. SO-02 Penzion Stavba ubytovacího zařízení (penzion) s kapacitou 38 osob pro ubytování návštěvníků vinného sklepa. Objekt je zděný, jednopodlažní, nepodsklepený, zastřešený dřevěným krovem s využitým podkrovím. K objektu přiléhají zpevněné a parkovací plochy.
|
|
|
Veřejná prostranství města Brna - teoretická práce
Lelkes, Ivana ; Adamková, Jana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomová práca sa venuje problematike verejných priestrastiev vnútorného mesta Brna. Tieto priestory majú výborné predpoklady pre to, aby sa stali atraktívnymi miestami spríjemňujúcimi každodenné užívanie a umožňujúcimi kvalitné trávenie voľného času. K týmto danostiam patrí napríklad kompaktnosť zástavby, jasná ohraničenosť a uzavretosť verejných priestranstiev, vhodné dochádzkové vzdialenosti, prítomnosť verejnej i komerčnej vybavenosti a charakteristický genius loci. Verejné priestranstvá v daných lokalitách ale často svoj potenciál nenapĺňajú a zostávajú priemernými voľnými priestormi medzi budovami. Práca vytvára podrobnú kategorizáciu námestí, mestských tried a ulíc v rôznych štruktúrach vnútorného mesta Brna a na týchto typológiách skúma, čo je príčinou nenaplnenosti potenciálu, aké sú problémy verejných priestranstiev a aké ich možné riešenia.
|
|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
|
| |
|
|
Prezentační pavilon Papírny WANEMI, a.s. v Zábřehu
Wicherek, Štěpán ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Umístění komplexu administrativy a víceúčelového pavilonu se zázemím je v předpolí areálu, usazen v zeleném pásu při hlavní areálové příjezdové cestě. Budova administrativy je výškového charakteru a tvoří orientační prvek. Fasáda objektu je členěna do racionálního pravidelného čtvercového rastru (předsazená fasáda z textilie stamisol FT 381 ukotvena do speciálních lišt), který je obrazem dané funkce budovy. Naproti je umístěn a proporčně řešen objekt pavilonu. Základními motivy jsou pak inspirace v průmyslových objektech a přírodě, které v sobě pavilon symbolicky propojuje. Jedná se o použití surových ocelových corten konstrukcí spolu s motivy větvoví a „propojovacích krčků“ evokující průmyslové dopravníky. Objekt administrativy vystupuje z terénního valu jenž v sobě skrývá technické zázemí pomocné sklady, odpadové hospodářství a parkoviště zaměstnanců administrativní části. Terénní val pak pohledově odcloňuje provozní část s prostorem zásobování. Celý komplex je pak propojen vodním prvkem – přírodním jezírkem - do kterého jsou objekty usazeny.
|
|
| |
|
|
Klasifikace ubytovacích zařízení v České republice a v zahraničí
KOHOUTOVÁ, Klára
Cílem mé diplomové práce je seznámit čtenáře s významem a smyslem klasifikace ubytovacích zařízení v České republice. Danou klasifikaci z roku 2009 porovnávám zároveň se současnou klasifikací platnou od roku 2010 do 2012, ale rovněž s klasifikacemi ostatních zemí. Pro toto srovnání jsem zvolila klasifikaci ubytovacích zařízení Velké Británie, která je dle mého názoru velmi podrobná, ale také klasifikace ostatních především evropských zemí (s americkou klasifikací pouze v obecné rovině).
|
|
|
PROBLEMATIKA BEZPEČNOSTI V ZAŘÍZENÍCH URČENÝCH PRO VODNÍ REKREAČNÍ AKTIVITY
KADLECOVÁ, Jana
V České republice (ČR) jsou "úrazy související s vodou" na druhé příčce nejčastějších příčin úmrtí dětí. V mé práci se zabývám problematikou bezpečnosti v zařízeních určených pro vodní rekreační aktivity. V rámci kvalitativního výzkumu, kde jsem si stanovila za cíle analyzovat technické normy, zmapovat jejich dodržování a následně analyzovat úrazová rizika, jsem jako techniky sběru dat použila sekundární analýzu dat, pozorování v kombinaci s fotodokumentací a dále polostandardizované rozhovory. Pro výzkum byl vybrán plavecký stadion v Českých Budějovicích a Wellnesscentrum Aquaviva v lázních Aurora Třeboň. Důvodem této selekce bylo vytvoření pilotní studie monitorující bezpečnost v těchto zařízeních pro Jižní Čechy. Prostředkem pro dosažení co nejvyšší možné minimalizace rizika vzniku úrazu v areálech těchto zařízení, existují v ČR technické normy. Určují postupy, které je nezbytné dodržovat při výstavbě zařízení a následném provozu zařízení provozující vodní rekreační sporty. Ustanovení, která normy definují, jsou v obou zařízeních dodržovány, ale ve své podstatě jsou tak generalizované, že je pouze na vůli provozovatele do jaké míry chce bezpečnost zajistit. Pro vytvoření bezpečného prostředí by měly být více specifikovány a konkrétně aplikovány na jednotlivé prvky vybavení. Co se týká rizikových míst v prostorách zařízení, lze konstatovat, že bez ohledu na splnění normou definovaných požadavků, existuje velké množství ohrožení týkající se především kluzkých povrchů. V rámci evaluace bezpečnosti je taky nutné zohlednit riskantní chování uživatelů skluzavek. Z výsledků výzkumu je možné konstatovat, že bezpečnost ve wellnesscentru Aquaviva v Třeboni je zajištěna a odpovídá nárokům technických norem i požadavkům z hlediska prevence, plavecký stadion v Českých Budějovicích vykazuje výraznější nedostatky, normy jsou zde splněny, ale nejsou použity takové materiály k pokrytí povrchů, které by bezpečnost zaručily. Na základě mého výzkumu a jiných odborných studií, které potvrdily závažnost úrazů souvisejících s vodou je zřejmé, že problematika úrazovosti v této oblasti bude potřebovat modifikaci bezpečnostních opatření a přesnější specifikaci norem a tím pádem prvků jako jsou materiály povrchů, které by zajistily požadovanou bezpečnost.
|
|
|
Lidské a materiální zdroje vybraného regionu
VAVERA, Jiří
Tato práce hledá potencionální směry rozvoje regionu Prachaticka. Pro rozvoj regionu jsou potřebné jako základní předpoklady {--} lidské a materiální zdroje regionu. V úvodní části je popsán teoretický pohled na rozvoj regionů a jeho podmíněnost kapitálem, včetně kapitálu lidského. Ekonomický růst je spojován s investicemi a akumulací kapitálu. Ve druhé části jsou kvantifikovány lidské zdroje regionu Prachatice a popsána jejich struktura. Další část nachází možné přístupy k vymezení a kvantifikaci materiálních zdrojů. Materiální zdroje byly vymezeny ve čtyřech oblastech {--} přírodní zdroje, infrastruktura, turistický potenciál a jmění podniků a domácností. Potenciální směry rozvoje jsou hledány v hlavní části čtyřmi metodami. SWOT analýza, vyčíslení peněžní hodnoty vybraných faktorů, hodnocení kvality podnikatelského prostředí a hledání potenciálních směrů rozvoje na základě předchozích zjištění poskytly různě hodnotné výsledky. Vcelku, největší potenciál regionu byl nalezen ve vytvoření jednotného systému turistických a sportovních služeb, sdružující malé podnikatele v tomto odvětví.
|
|
| |
host ::
RSS.