Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Šouša, Jiří (oponent)
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce bylo zhodnocení činnosti mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948, které byly zřízeny na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. z 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, který se nazýval také velký retribuční dekret. Zvláštní důraz byl kladen na zkoumání matérie procesních práv obžalovaných v rámci řízení před těmito soudy. Práce ve své první, spíše teoretické části, popisně identifikuje a podrobuje rozboru procesní práva pachatelů, která byla spojena s řízeními před retribučními soudy. Sám velký retribuční dekret odkazoval na použití tehdy platného trestního řádu, kterým byl zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád). Bylo tak nutno zkoumat, která další procesní práva, mimo ta uvedená přímo v textu dekretu, se v řízení uplatňovala. Za tímto účelem byly využity mimo zákonných norem i prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, a zároveň reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Následně je v druhé části popisován...
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce bylo zhodnocení činnosti mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948, které byly zřízeny na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. z 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, který se nazýval také velký retribuční dekret. Zvláštní důraz byl kladen na zkoumání matérie procesních práv obžalovaných v rámci řízení před těmito soudy. Práce ve své první, spíše teoretické části, popisně identifikuje a podrobuje rozboru procesní práva pachatelů, která byla spojena s řízeními před retribučními soudy. Sám velký retribuční dekret odkazoval na použití tehdy platného trestního řádu, kterým byl zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád). Bylo tak nutno zkoumat, která další procesní práva, mimo ta uvedená přímo v textu dekretu, se v řízení uplatňovala. Za tímto účelem byly využity mimo zákonných norem i prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, a zároveň reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Následně je v druhé části popisován...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.