|
|
Interakce vybraných antidepresiv s vyššími rostlinami jako model environmentální kontaminace
Herčíková, Adéla ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Bělonožníková, Kateřina (oponent)
V posledních letech nabývá na významu studium reziduí farmak v životním prostředí, které se zdají být odpovědné za řadu nežádoucích ekotoxikologických vlivů. Významné místo mezi farmaky zaujímají psychofarmaka, jejichž spotřeba dramaticky vzrůstá a je vhodné hledat způsoby odstranění z ekosystému a posoudit možnosti kontaminace potravních řetězců. Práce se týká studia fytoextrakce psychofarmak mianserinu a olanzapinu. Mianserin patří mezi tetracyklická antidepresiva (TCA). Využívá se především k léčbě deprese, úzkosti a poruch spánku. Olanzapin patří do skupiny atypických antipsychotik. Je využíván k léčbě psychotických stavů, jako je schizofrenie a schizoafektivní poruchy. Fytoextrakce je ekologicky šetrný proces, který umožňuje odstranění zbytkových koncentrací znečišťujících látek z vodních ekosystémů. Tyto látky se mohou uvolnit do životního prostředí i po průchodu čistírnou odpadních vod. Bohužel i úprava vody na pitnou nedokáže zcela odstranit zbytkové koncentrace farmaceutických látek. S tím souvisí neustálé hledání nových metod dekontaminace odpadních vod. V této práci byly k fytoextrakčním experimentům využity rostliny kukuřice seté (Zea mays L). Kultivační experimenty prokázaly při výchozí koncentraci obou látek 5 mg/l pokles koncentrace mianserinu za 48 h na 7% jeho původní koncentrace v...
|
|
|
Fytoremediace triazolů
Doležalová, Zuzana ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fytoextrakci triazolů, anastrozolu a letrozolu, které se řadí mezi nesteroidní inhibitory aromatas třetí generace. Jednotlivé fytoextrakční experimenty byly provedeny na rostlinách kukuřice seté (Zea mays L.) kultivované ve sterilním médiu. V obou experimentech byla zjištěna fytoextrakční účinnost v odebraných vzorcích pomocí HPLC s UV detektorem při vlnové délce 215 nm. Účinnost fytoextrakce anastrozolu byla 0,067 mg na 1 gram čerstvé hmotnosti (FW). Fytoextrakční účinnost rostlin pro letrozol byla 0,082 mg/g(FW). Při stanovení extrahovatelných reziduí z rostlin byly naměřeny vyšší koncentrace léčiva v kořenech kontaminovaných rostlin. Nejvyšší koncentrace byla stanovena v kořenech rostlin kontaminovaných letrozolem na 0,0034 mg/g(FW). Dále byla provedena biochemická analýza rostlin, bylo stanoveno množství proteinů metodou dle Bradforda, kde došlo k poklesu obsahu proteinů v listech rostlin kultivovaných s léčivy.Aktivita celkových volných a membránově vázaných peroxidas byla ve většině případů zvýšena oproti kontrolní skupině, nejvyšší navýšení bylo pozorováno při stanovení membránově vázaných peroxidas v kořenech rostlin kultivovaných v prostředí anastrozolu. K navýšení aktivity došlo i při stanovení ABTS-peroxidas v kontaminovaných rostlinách. Dále byla stanovena...
|
|
|
Fytoremediační potenciál vyšších rostlin - fytoextrakce paroxetinu
Štelbacká, Kristína ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Znečištění životního prostředí je pro lidstvo již dlouho důležitým tématem. Ve vodě a půdě se nachází mnoho mechanických i chemických polutantů, které je třeba odstranit. Jedním z problému jsou taktéž xenobiotika, která se vyskytují v životním prostředí čím dál tím více. Tato bakalářská práce se zabývá studiem fytoextrakce léčiva paroxetinu pomocí rostliny kukuřice seté (Zea mays). Antidepresivum paroxetin patří do skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a využívá se pro léčbu depresivních poruch. Rostliny byly kultivovány ve sterilním médiu po dobu nezbytně nutnou k jejich dostatečnému růstu. Následně byl do rostlinného média přidán paroxetin a vzorky byly odebírány po dobu 96 hodin. Pro první pokus byla koncentrace léčiva v médiu 3 mg ∙ l−1 , pro druhý 2 mg ∙ l−1 a pro třetí 1 mg ∙ l−1 . Pro zjištění fytoextrakční aktivity byly odebrané vzorky detekovány pomocí systému HPLC s UV detektorem. Účinnost fytoextrakce paroxetinu byla u prvního pokusu stanovena na 0,0023 mg/g(čerstvé hmotnosti) a pro druhý pokus 0,0014 mg/g(čerstvé hmotnosti). Rostliny používané pro fytoremediaci mají zvýšené předpoklady pro vznik oxidativního stresu a tvorbu reaktivních forem kyslíku. Po fytoextrakčních experimentech byla stanovena antioxidační kapacita extraktů listů a kořenů jednotlivých...
|
|
|
Fytoextrakce benzodiazepinů z vodných roztoků
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova V této práci byly provedeny fytoextrakční experimenty se čtyřmi benzodiazepiny: chlordiazepoxidem, diazepamem, alprazolamem a bromazepamem, a to na rostlině kukuřici seté (Zea mays). Ke sterilně vysázeným rostlinám kukuřice seté bylo po 14 dnech růstu přidáno čerstvé médium (dle Murashiga a Skooga) obohacené o benzodiazepin o výchozí koncentraci 10 mg · l-1. Médium bylo následně odebíráno vždy po 24 hodinách a koncentrace benzodiazepinu zjištěna metodou HPLC s UV detekcí. Při stejných podmínkách byly na HPLC po ukončení fytoextrakčních experimentů měřeny i vzorky extrahovatelných reziduí benzodiazepinů za účelem zjištění míry translokace léčiv do nadzemních částí rostlin. Nejvyšší fytoextrakční účinnost (množství léčiva extrahovaného 1 gramem biomasy za 24 hodin) byla zjištěna pro chlordiazepoxid, následoval bromazepam a alprazolam, nejnižší fytoextrakční účinnost vykazoval diazepam. Analýza extrahovatelných reziduí potvrdila translokaci do nadzemních částí rostliny u všech testovaných benzodiazepinů. Touto cestou může tedy docházet ke kontaminaci potravních řetězců živočichů. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, benzodiazepiny, extrahovatelná rezidua, HPLC.
|
host ::
RSS.