|
|
Chovatelský přínos lineárního popisu exteriéru teplokrevných hříbat
BLÁHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá lineárním popisem exteriéru teplokrevných hříbat a jeho chovatelským přínosem. Cílem této práce bylo zpracovat přehled o dosavadních poznatcích týkajících se lineárního popisu a aktuálních informacích o hodnocení teplokrevných koní. Dalším cílem bylo vytvořit přehled hodnocení teplokrevných hříbat s využitím metody lineárního popisu, vyhodnotit korelační závislost vybraných znaků lineárního popisu sledovaných hříbat a jejich otců a dát lineární popisy hřebců a jejich potomků do souvislosti. Celkem byl do hodnocení zahrnut lineární popis 11 znaků 1139 hříbat narozených v letech 2020 až 2023 a lineární popis 22 znaků jejich otců, což zahrnulo 177 hřebců plemene český teplokrevník. Pro bližší zkoumání byli vybráni pouze hřebci s více jak 23 potomky. Toto kritérium splnilo 12 hřebců. Průměrná známka u všech znaků lineárního popisu sledované populace hříbat se pohybovala kolem hodnoty 3. Známka 3 byla také nejčastěji udělovanou známkou u většiny znaků. Výjimku tvořilo hodnocení hlavy, kde modus byla známka 4. Známka 3 dominovala v hodnocení kopyta (89 %), postoje předních končetin (88 %), hřbetu (84 %), zadní spěnky (79 %), zádě (71 %) a postoje zadních končetin (69 %). U ostatních znaků se četnost udělovaných známek více blížila normálnímu rozdělení. Korelační analýza ukázala, že hlava hříběte a ušlechtilost jeho otce je v nízké míře závislosti (r = 0,15), a že hříbata s lépe hodnocenou a ušlechtilejší hlavou mají otce s vyšší známkou u znaku ušlechtilostí. Výsledky práce porovnávají celkovou populaci hříbat s potomky po jednotlivých hřebcích. Výstupy ukázaly, že například hříbata po hřebci Cannon Reuvekamp's Z mají s průměrnou známkou 3,91 hlavu menší a ušlechtilejší v porovnání se zbytkem populace. Hříbata po hřebci Heartbreak, kteří oproti ostatním hříbatům mají otevřený postoj zadních končetin s průměrnou známkou 2,76. Tato data by měla být přínosem pro chovatele a poskytnout užitečné informace při výběru vhodného plemeníka pro jejich klisny.
|
|
|
Vertikální zelené stěny
Utíkalová, Ivana ; Dulenčín, Juraj (oponent) ; Novotný, Marek (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Pojmy vertikální zahrady, vertikální stěny, zelené stěny, živé stěny nebo zelené fasády lze označit jako názvy pro pěstování rostlin umístěných ve vertikální rovině, díky kterým se zakrývají stěny či sloupy různých objektů. Jsou definovány pod názvem vertikálně situované rostlinné výsadby, které dle použitých taxonů lze aplikovat do interiéru i exteriéru. Současná architektura stále více hledá způsoby, jak vracet zeleň do lidských sídel, a vertikální zahrady jsou jedním z řešení, která dokáží reagovat i na nedostatek volných ploch pro zeleň, zejména při řešení zástavby uvnitř sídelních celků a vracet tak alespoň část přírody do vnitřního prostoru měst a obcí. V neposlední řadě systémová řešení vertikálních zahrad pro vytvoření vegetačních svislých stěn v interiéru a na fasádách objektů nabízí možnost zhotovení rozmanitých a z architektonického hlediska zajímavých ploch trvale porostlých vegetací. Disertační práce se věnuje tématu ozeleňování fasád, zejména pomocí systémů nespojených s volnou půdou – tzv. vertikálními zahradami. Jelikož jsou poznatky k této problematice zatím málo zdokumentované a realizací zelených fasád těchto systémů v naší republice zatím není mnoho, jsem se na základě těchto skutečností rozhodla vytvořit vlastní reálný model fasádního systému vegetačních vertikálních stěn v klimatických podmínkách České republiky s místními taxony rostlin. V prvotní fázi práce je provedena analýza dostupných systémů zelených stěn a navržen plošný panel vertikální zelené stěny. V následující fázi je pak pomocí sledování růstu rostlin a měření teplot na zelené fasádě konkrétního objektu ověřován vliv těchto stěn na teplotu obvodového pláště a okolí budovy v porovnání s fasádou bez zeleně. Vyhodnocení experimentů a získané poznatky poskytly informaci, jak zelená fasáda ovlivňuje své okolí a jaký by mohla mít vliv nejen na tepelnou pohodu objektu v jednotlivých ročních obdobích.
|
|
|
Příroda. Mezi krajinou a městem.
Čenovská, Kateřina ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce za zabývá návrhem víceúčelové budovy v areálu Šlechtitelů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v městské části Holice. Tato budova bude sloužit nejen pro samotnou akademickou obec, ale i jako zázemí pro veřejnost navštěvující blízké okolí jako například Holický les. V budově se soustřeďuje vstup do celého areálu fakulty. Návrh zohledňuje stavební program zadání a vytváří pro studenty, zaměstnance a veřejnost prostory pro stravování a trávení volného času. Je možno navštívit kavárnu, jídelnu a knihovnu v prvním nadzemním podlaží, aulu ve druhém nadzemním podlaží a ve stejném podlaží a v podlaží třetím pak najdeme přechodné ubytování pro studenty letních škol, hostující pedagogy a zahraniční návštěvy. Okolí a hmota celé budovy je navržena v návaznosti na existující zástavbu a urbanismus a vytváří nová veřejná prostranství pro shromažďování, která v areálu tolik chybí.
|
|
|
Design minikaravanu
Lob, Dominik ; Paliatka, Peter (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá designem exteriéru a interiéru minikaravanu. Výsledný návrh je vytvořen s ohledem na poznatky z designérské a technické analýzy a přináší osobitý designérský přístup k řešení problematiky. Hlavním cílem práce bylo vyřešit ergonomické a tvarové problémy a zpopularizovat minikaravan na evropském trhu.
|
|
|
Zhodnocení využití a významu plemenného hřebce 2691 Streimur v chovu slezského norického koně
Vraždová, Monika
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení kvality potomstva po hřebci 2691 Streimur v chovu slezského norického koně. Základním materiálem byly údaje o hřebci 2691 Streimur, o jeho potomstvu a údaje matek potomstva na základě, kterých jsme vytvořili databázi a doplnili jsme informace o výsledcích zkoušek výkonnosti, tělesných mírách a zbarvení. Základem statistické analýzy byl párový t test mezi hodnotami matek a potomstva, jednovýběrový t test hodnot klisen z potomstva a průměrným plemenným standardem pro klisny, a nakonec jednovýběrový t test mezi hodnotami hřebců z potomstva a hodnotami otce. Při statistickém vyhodnocení párového t testu hodnot matek s hodnotami potomstva byl zjištěn statistiky průkazný rozdíl jen v hodnotách třídy, kdy potomstvo jevilo lepší ohodnocení než matky. Při statistickém porovnání průměrných hodnot klisen z potomstva s průměrným plemenným standardem pro klisny byl statisticky průkazný rozdíl ve všech sledovaných vlastnostech (KVP, KVH, OH a OHOL), potomstvo prokazatelně jevilo větší hodnoty, než jsou v průměrném plemenném standardu. U statistického porovnání průměrných hodnot hřebců z potomstva a hodnot hřebce 2691 Streimur byl u všech, kromě KVP, statisticky průkazný rozdíl. Plemeník 2691 Streimur, na rozdíl od většiny matek, zlepšoval třídu potomstva.
|
|
|
Návrh zahradního nábytku
Varecha, Samuel
Tato diplomová práce se zabývá návrhem zahradního nábytku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá historií, ergonomií, materiály a procesy výroby. Praktická část je zaměřena na samotný návrh zahradního nábytku. Na začátku je průzkum trhu, na který navazuje vývoj návrhu od skicování, postupného řešení 3D modelů v počítačových programech, až po finální návrh s popisem konstrukce a materiálů. Výsledkem práce jsou 3D vizualizace a konstrukční výkres pro výrobu.
|
|
|
Analýza délky struků u českého strakatého skotu
Sečkař, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou délky struků u prvotelek českého strakatého skotu. Naměřená délka struků je zde vyhodnocena a vztažena k ostatním vybraným ukazatelům exteriéru a mléčné užitkovosti ve vybrané skupině prvotelek. V práci jsou taktéž porovnány hodnoty naměřených délek struků s odhadovanými hodnotami bonitéra z oficiálního hodnocení exteriéru prvotelek. V souvislosti s délkou struků je zde provedena analýza využívaných býků a linií v plemenitbě. Měřeno bylo 121 prvotelek. Průměrná délka zadních struků byla 3,4 cm a předních struků 4,52 cm. Naměřené hodnoty byly statisticky průkazně odlišné oproti oficiálnímu odhadu délky struků, bonitérem uváděné délky struků byly v průměru o 0,24 cm vyšší. Taktéž lze konstatovat, že přední struky byly v průměru o 1,2 cm delší než zadní struky. Korelace mezi délkou předních a délkou zadních struků byla 0,73. Nebyl pozorován statisticky průkazný vliv výše mléčné užitkovosti na délku předních i zadních struků. Na druhou stranu byl pozorován statisticky průkazný vliv efektu otce (p <0,01) na délku předních struků. Také obvod hrudníku měl statisticky průkazný (p <0,05) vliv na délku předních i zadních struků. Dojnice s větším obvodem hrudníku měly delší struky. Závěrem lze konstatovat, že mléčná užitkovost nesouvisí s délkou struků, jako zásadní se ukazuje vliv otce, tedy farmář může řešit problematiku krátkých struků ve svém stádě zejména využitím vhodných býků s ohledem na plemennou hodnotu pro délku struků.
|
|
|
Liturgický prostor kostela sv. Jakuba Staršího v římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou
ČERKL, Martin
Práce se zabývá liturgickým prostorem kostela sv. Jakuba Staršího v Boršově nad Vltavou. Začátkem stručně vymezuje pojem liturgie a nastiňuje jeho vývoj v historickém kontextu. Dále se obecně věnuje významu a dějinnému vývoji liturgického prostoru, zejména vlivu reformy II. vatikánského koncilu na jeho podobu. Popisuje římskokatolickou farnost Boršova nad Vltavou, jakožto územní společenství s přifařenými okolními obcemi, ve kterých se nacházejí sakrální stavby sloužící k liturgickým činnostem. Na základě výše popsaných faktů je hlavním cílem práce vyobrazení vývoje a současné podoby liturgického prostoru kostela sv. Jakuba Staršího. Závěrem představuje volnočasové aktivity ve farnosti, na kterých se podílí společenství farníků.
|
|
|
Vliv rodiny na exteriér a dosažení tělesné dospělosti u plemene Shagya-arab
CERMANOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat data o exteriéru a tělesných rozměrech shagya-arabských klisen při zápisu do plemenné knihy a následně u části populace klisen změřit aktuální tělesné rozměry. Klisny byly rozděleny podle rodin a byl zhodnocen vliv rodiny na zevnějšek, tělesné rozměry a ukončení tělesné dospělosti. Pro první část bylo použito 332 klisen českého chovu z 10 různých rodin a do druhé části bylo zahrnuto 33 plemenných klisen příslušících ke 4 rodinám. Zjišťované údaje ze zápisu byly: věk, výsledná známka, kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod holeně a obvod hrudi. Aktuální měřené tělesné rozměry byly kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod holeně a obvod hrudi. Z výsledků je patrné, že sledovaná populace ve všech hodnocených parametrech v průměru odpovídá chovnému cíli. U rodiny 6-CZ byla zjištěna nejlepší průměrná výsledná známka 7,73 bodů. U této rodiny byla nadále naměřená nejvyšší průměrná kohoutková výška hůlková (156 cm), nejvyšší průměrná kohoutková výška pásková (164,5 cm), nevyšší průměrný obvod hrudi (187,82 cm) a rovněž největší průměrný obvod holeně (18,90 cm). Tato rodina má zároveň nejvíce zapsaných klisen v hlavní plemenné knize (51 kusů). Dle výsledků lze určit, že nejmohutnější (největší) a zároveň nejvíce typické klisny jsou právě z rodiny 6-CZ. Ve sledované populaci 4 rodin byl prokázán statisticky vysoce významný vliv ro-diny pouze na věk, kdy byl u klisen zastaven růst do výšky (měřeno hůlkou v kohoutku). Z výsledku vyplývá, že další tělesné rozměry nebyly rodinou statisticky významně ovlivněny. Z výsledků lze konstatovat, že majitel by měl přizpůsobit věk, kdy začne s koněm pracovat, ranosti jednotlivých rodin. Chovatel by pak měl věnovat pozornost exteriéru rodičovských páru při výběru vhodných jedinců tak, aby budoucí generace koní plemene Shagya-arab stále splňovali chovný cíl.
|
|
|
Zhodnocení růstové schopnosti plemene Charolais ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství
Ludvíková, Lenka
Cílem této bakalářské práce byla charakteristika plemene charolais a jeho růstové schopnosti v České republice. Literární přehled pojednává o historii chovu plemene, blíže jsou pak popsány porody, porodní hmotnosti, růst a vzhled exteriéru. Dále je práce zaměřena na ekologické zemědělství a chov masného skotu v ekologickém zemědělství. V praktické části byly zhodnoceny výsledky růstové schopnosti ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství v České republice z Kraje Vysočina zaměřené na hmotnost při porodu, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Výsledky byly porovnány s hodnotami růstové schopnosti plemene charolais z celé České republiky. V této části bakalářské práce byly zhodnoceny také průběhy porodů, které byly porovnány s výsledky z České republiky. Z výsledků je patrné, že plemeno charolais ze sledované ekofarmy dosahuje vyšších průměrných hmotností, než je průměr celé České republiky. V letech 2011, 2012, 2013 byla naměřena průměrná porodní hmotnost u býků 47,3 kg a u jalovic 43,1 kg. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla u býků 199,3 kg a u jalovic 181,6 kg. Průměrná hmotnost v 210 dnech byla u býků 329,9 kg a u jalovic 302,3 kg. Porody byly ve sledované farmě téměř vždy snadné.
|
host ::
RSS.