|
|
Portrétní umění v tvorbě Egona Schieleho
KUBÍČEK, Jan
Bakalářská práce Portrétní umění v tvorbě Egona Schieleho je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část přibližuje důležité životní etapy a kulturní prostředí, jež ovlivňovalo Egona Schieleho. Dále se zaměřuje na jeho vybranou uměleckou tvorbu, s důrazem na portrét a autoportrét. Praktická část vychází z poznatků první části, navazuje na autoportrét Egona Schieleho a pokouší se inspirovat jeho osobitým stylem a technikou, jakou autor tvořil svá díla. Cílem praktické části je cyklus autoportrétů autora této bakalářské práce, doprovázen skicovým materiálem.
|
|
|
THE CHANGES IN THINKING AND REFLECTION IN ART THANKS TO WORLD WAR I
ČURDA, Bohuslav
Cílem předložené bakalářské práce je představit a analyzovat umění počátku 20. století v oblasti především střední Evropy, tak, aby bylo možno vyhodnotit, jak se psychicky složitá společenská situace před, během a po válce odrážela v umění, respektive, jak se měnilo uvažování lidí. Poukázáno bude na malířství, literaturu a navázáno i lehce na hudbu jednotlivých uměleckých stylů. Každý ze stylů, kam v této práci spadá expresionismus, kubismus, futurismus a dadaismus, líčí nějaký pohled na svět, čímž dojdeme k závěru, že za tím vším stojí člověk, respektive společnost. Dle mnou vybraných děl, která hýbala dobou a ovlivňovala směr umění, dojdeme nakonec k závěru, že tematika děl a z nich vyplývající pocity flexibilně udávala směr, kterým se Evropa řítila. Zprvu člověk dychtil po změně, jejíž spásu měla přivést válka, proto expresionismus často navazuje na šokující až strašidelné záležitosti ve spojení s kontrastními barvami. Následný kubismus se snaží odrazit matoucí výplody vědy, které nové technologie přinesly. Výsledkem je pak rozklad až destrukce dříve jasných věcí. Futurismus dále podpoří tuto myšlenku se zaměřením na radikální destrukci pomocí technologií a očekáváním dynamičtější a moderní budoucnosti ve smyslu technologizace. A vzniklý dadaismus během války už jen reflektuje násilí a snaží se ve svém groteskním umění rozbít staré hodnoty, jenž mají vést k ukončení války. Stejně tak ostatní umělecké směry si uvědomí ničivost moderního válčení a po válce se snaží ještě varovat před technologiemi nové války, či jen zpětně odráží hrůzné prožitky z války.
|
|
|
Komparace židovské tematiky v díle E. Hostovského a L. Windera
LANDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá komparací díla česky píšícího autora Egona Hostovského a německy píšícího autora Ludwiga Windera. Jejím cílem je vysledovat, jaké prvky se objevují v obou dílech a zda se mezi jejich uchopením vyskytují rozdíly či podobnosti. Materiálem pro srovnání jsou především židovské motivy a tradice v obou dílech, náplň a kvalita vztahů hlavních hrdinů s rodinnými příslušníky i dalšími vedlejšími postavami, a také vyjádření pocitů protagonistů z prostředí, ve kterém žijí. Prameny ke komparaci představují knihy Ghetto v nich a Die jüdische Orgel.
|
|
|
Srovnání expresionistických děl Emila Filly a Oskara Kokoschky
ALEKSEEVA, Arina
Emil Filla a Oskar Kokoschka jsou významné umělci, který zanechali velký vliv na umění 20. století. Cílem této bakalářské práce je pokoušení o formulaci shodných a odlišných kvalit expresionistické tvorby Emila Filly a Oskara Kokoschky. Práce se snaží o zmapování a popis těchto obrazů, avšak hlavní důraz klade na východiska toho uměleckého směru. Kromě toho bude třeba vymezit obecnou defenici expresionismu a jeho vývoj v kontextu střední Evropy.
|
|
|
Edvard Munch - víc než tvůrce "Výkřiku"
RAFF, Alisa
Bakalářská práce pod názvem Edvard Munch - víc než tvůrce "Výkřiku" je zpracována ve formě teoreticko-praktické. Teoretická část přibližuje život a dílo jednoho z nejznámějších norských malířů - Edvarda Muncha. Důležitou částí jsou kapitoly, v nichž jsou rozebírána vybraná díla a v nichž je především analyzován obraz "Výkřik". V části praktické se aplikují znalosti o Munchově malířských technikách a zobrazovacích metodách, na jejichž základě vzniká řada skic a obraz v technice akrylu.
|
|
|
S fantasií mně vrozenou. Malířka Sláva Tonderová - Zátková
ŽENÍŠKOVÁ, Anna
Předkládaná diplomová práce s názvem S fantasií mně vrozenou. Malířka Sláva Tonderová - Zátková, vychází z dlouhodobého zájmu Anny Ženíškové o postavení žen - umělkyň napříč světovou historií dějin umění. Ve své práci se autorka zaměřuje na život a dílo malířky Slávy Tonderové - Zátkové, jejíž kořeny jsou také úzce spjaty s Českými Budějovicemi a významnými předky jako byli Zátkové a Havlíčkové - Borovští. Pomocí dochovaných deníkových záznamů, katalogů výstav, dobových uměleckých kritik, literatury i malířčina díla zde autorka biograficky a podrobně rozebírá formování malířčiny osobnosti a umělecké tvorby. Snaží se zasadit Zátkovou do kontextu dané doby, studuje možný vliv všech událostí v malířčině životě na její dílo, pokusí se definovat vývoj i proměnlivost jejího malířského stylu, postoj k modernímu umění i vlastním současníkům, její uměleckou autonomii. Rozčlení chronologicky dílo Slávy Tonderové - Zátkové do pomyslných časových období, která byla podle autorky předkládané práce pro vývoj tvorby Slávy Zátkové zásadní a představovala jednotlivé fáze malířčiny tvorby. Na základě hlubšího poznání malířčina života, díla a dostupných pramenů si autorka předkládané kvalifikační diplomové práce v jejím závěru klade zásadní otázku - "Nakolik dobrou malířkou byla Sláva Tonderová - Zátková?" Byly její úspěchy dílem jejího vlastního talentu nebo možná spíše výsledkem dobrého původu a vlivných známých? Ke konci práce představuje Anna Ženíšková výsledky svého bádání a hájí zde své konečné stanovisko. V závěru rovněž autorka předkládané práce okrajově řeší důležitou problematiku postavení žen napříč obory dějin umění, v němž jsou odkazy mnoha autorek častokrát zapomenuty.
|
|
|
Soukromé proměny malíře Martina Šárovce
Patlejchová, Petra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Vaňous, Petr (oponent)
Práce se zabývá dílem současného českého malíře Martina Šárovce (*1977). Jeho výtvarný projev osciluje mezi expresionismem a realismem. Hlavním umělcovým ikonografickým motivem je lidská tvář, kterou pod dojmem postmoderní mediální kultury transformuje do různých, místy až děsivých podobizen člověka současnosti. Vznikají tak groteskní, psychedelické i labilní momentky s vyprázdněnými ikonami současné populární kultury. Práce zkoumá rovněž umělcova umělecká a osobní východiska jeho malby. Zároveň se snaží zařadit jeho dílo do kontextu soudobého českého umění.
|
|
|
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
|
|
|
Vincenc Beneš. Malířské dílo.
Ropková, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Jméno autora: Barbora Ropková Instituce: Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Celetná 20, 116 42 Praha 1 Obor: Navazující magisterské studium oboru dějiny umění Název práce: Vincenc Beneš. Malířské dílo. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc. Počet stran: 140 + příloha Počet příloh: 158 stran Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: monografie, expresionismus, kubismus, Osma, Skupina výtvarných umělců, malířský odkaz Antonína Slavíčka, tradice francouzské moderní malby ve spolku Mánes, senzuální realismus a krajinomalba Tato práce si bere za cíl monograficky zpracovat výtvarné dílo Vincence Beneše (1883-1979), který patří mezi významné představitele první generace 20. století. Ve svém počátečním tvůrčím období se se svými generačními druhy soustředil na řešení aktuálních výtvarných otázek. V období existence skupiny Osma spolupracuje především s Bohumilem Kubištou. Od roku 1910 vznikají Benešovy významné kuboexpresionistické obrazy, v rámci českého kubistického hnutí a Skupiny výtvarných umělců stojí Vincenc Beneš po boku Emila Filly. Benešovy kubistické obrazy zaznamenají úspěch v předválečném Německu. Po první světové válce se Beneš od kubismu odvrací a pracuje s malířským odkazem Antonína Slavíčka, postupně objevuje i jiné podněty, poučení nachází především v...
|
|
|
Konec karnevalu - poetismus na přelomu 20. a 30. let
Bílková, Petra ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav české literatury a literární vědy Diplomová práce Petra Bílková KONEC KARNEVALU poetismus na přelomu 20. a 30. let THE END OF THE CARNIVAL Poetism on the verge of the 1930s Praha 2012 Vedoucí práce: doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D. Abstrakt V první polovině 20. let minulého století se v české avantgardě začalo formovat nové umění - poetismus, který byl na základně jednotlivých manifestů a programových statí vymezen jako modus vivendi, ve 20. letech se utvářelo mnoho ideálů a idejí do budoucna, nejen pro společnost, ale i pro umělecká hnutí. Poetismus představoval svérázné pojetí umění i života, autorem teoretických statí byl především Karel Teige a Vítězslav Nezval. Pojetí života jako bezstarostné hry a zdroje radosti během několika let vyprchalo, do poetismu začala pronikat hořká tematika, v tuto dobu se mění poetika poetismu a z původního opojného veselí a každodenní krásy přechází toto avantgardní hnutí k závažné existencialistické tematice - důkazem toho je mnoho uměleckých děl, tato proměna se nejvýrazněji projevila v poezii. V básnických sbírkách autorů, kteří vyšli z poetismu, je stále patrná tato inspirace, do popředí se ale dostávají závažnější témata. Každá z těchto sbírek představuje svébytné vyrovnání se s problémy postupujících 20. let a se...
|
host ::
RSS.