|
|
Průmyslové stavby závod Arvin Meritor Brno
Habarta, Jaroslav ; Vranová, Daniela (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vypracování projektové dokumentace vycházející z ateliérového projektu předmětu AG036. Jedná se o novostavbu průmyslového závodu Arvin Meritor specializující se na výrobu subsystému pro automobily. Produkce závodu má pokrýt nároky automobilového závodu Škoda Auto s plánovanou produkcí 300 000 vozidel ročně. V souladu s potřebou intenzivní exploatace území města Brna je objekt umístěn na parcele v městské části Brno – Maloměřice, která je vedena jako brownfield č.1904 a pro kterou platný územní plán předpokládá výrobní funkci. Koncept novostavby svým umístěním na zadaný pozemek přihlíží k plánovanému rozšíření výrobní části závodu a k eventuálnímu využití této lokality formou nové průmyslové zóny. Samotný objekt je navržen jako tři kubické hmoty rozdělené prosvětlujícími koridory a funkčně členěn na výrobní a administrativní část se zázemím zaměstnanců. Výrobní tok začíná u příjmové nákladní rampy, na kterou navazuje příjem a skladování zboží včetně kontroly a evidence. Vlastní montáž probíhá na třech montážních linkách, výrobní proces je zakončen zkouškou funkčnosti a výstupní kontrolou.
|
|
|
Autor a interpret hudebního díla jako subjekty autorskoprávních vztahů v procesu vzniku a exploatace autorského díla
Kletenský, Jan ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Resumé Cílem práce je představit autorům a interpretům hudebního díla právní rámec úpravy autorských práv a práv souvisejících s právem autorským. Jedná se o problematiku relativně složitou, a proto je dle mého názoru důležité, aby autoři a interpreti jako umělci měli alespoň základní představu o tom, jaká práva a povinnosti jim vznikají v procesu tvorby a exploatace hudebních děl a jaký právní rámec ochrany jim právo poskytuje. Zároveň je mi toto téma velice blízké, protože jsem sám autorem a interpretem hudebních děl. V první kapitole se zabývám hudebním dílem z hlediska jeho jednotlivých složek, a to jak z pohledu právního, tak i z hlediska hudební teorie. Vzhledem k tomu, že kritérium jedinečnosti autorského díla nevylučuje užití části jiných děl, zabývám se i otázkou legálních způsobů užití cizích děl v procesu vzniku autorských děl a dále i otázkou plagiátorství. V závěru první kapitoly zmiňuji i (pro hudební díla typický) vznik autorského díla spoluprací více autorů. V druhé kapitole představuji autorům katalog jejich osobnostních i majetkových práv se zaměřením na ty složky, které jsou relevantní vzhledem k hudebním dílům, včetně doby trvání jejich práv a postmortální ochrany autorských děl. Třetí kapitola se analogicky ke kapitole předchozí věnuje katalogu práv výkonných umělců a jejich postavení v...
|
|
|
Průmyslové stavby závod Arvin Meritor Brno
Habarta, Jaroslav ; Vranová, Daniela (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vypracování projektové dokumentace vycházející z ateliérového projektu předmětu AG036. Jedná se o novostavbu průmyslového závodu Arvin Meritor specializující se na výrobu subsystému pro automobily. Produkce závodu má pokrýt nároky automobilového závodu Škoda Auto s plánovanou produkcí 300 000 vozidel ročně. V souladu s potřebou intenzivní exploatace území města Brna je objekt umístěn na parcele v městské části Brno – Maloměřice, která je vedena jako brownfield č.1904 a pro kterou platný územní plán předpokládá výrobní funkci. Koncept novostavby svým umístěním na zadaný pozemek přihlíží k plánovanému rozšíření výrobní části závodu a k eventuálnímu využití této lokality formou nové průmyslové zóny. Samotný objekt je navržen jako tři kubické hmoty rozdělené prosvětlujícími koridory a funkčně členěn na výrobní a administrativní část se zázemím zaměstnanců. Výrobní tok začíná u příjmové nákladní rampy, na kterou navazuje příjem a skladování zboží včetně kontroly a evidence. Vlastní montáž probíhá na třech montážních linkách, výrobní proces je zakončen zkouškou funkčnosti a výstupní kontrolou.
|
|
|
Autor a interpret hudebního díla jako subjekty autorskoprávních vztahů v procesu vzniku a exploatace autorského díla
Kletenský, Jan ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Resumé Cílem práce je představit autorům a interpretům hudebního díla právní rámec úpravy autorských práv a práv souvisejících s právem autorským. Jedná se o problematiku relativně složitou, a proto je dle mého názoru důležité, aby autoři a interpreti jako umělci měli alespoň základní představu o tom, jaká práva a povinnosti jim vznikají v procesu tvorby a exploatace hudebních děl a jaký právní rámec ochrany jim právo poskytuje. Zároveň je mi toto téma velice blízké, protože jsem sám autorem a interpretem hudebních děl. V první kapitole se zabývám hudebním dílem z hlediska jeho jednotlivých složek, a to jak z pohledu právního, tak i z hlediska hudební teorie. Vzhledem k tomu, že kritérium jedinečnosti autorského díla nevylučuje užití části jiných děl, zabývám se i otázkou legálních způsobů užití cizích děl v procesu vzniku autorských děl a dále i otázkou plagiátorství. V závěru první kapitoly zmiňuji i (pro hudební díla typický) vznik autorského díla spoluprací více autorů. V druhé kapitole představuji autorům katalog jejich osobnostních i majetkových práv se zaměřením na ty složky, které jsou relevantní vzhledem k hudebním dílům, včetně doby trvání jejich práv a postmortální ochrany autorských děl. Třetí kapitola se analogicky ke kapitole předchozí věnuje katalogu práv výkonných umělců a jejich postavení v...
|
|
|
Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
Blažek, Jiří ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...
|
host ::
RSS.