|
|
Noc ve mlýně
Topínková, Anita ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Zet, Martin (vedoucí práce)
Být v pohybu, hledat, pátrat, zatím nenacházet, je příslibem ráje nebo dokonce ráj sám. Mobilita jako protest, honba za dobrodružstvím, hledání autenticity, exotična či sebe samého.
|
|
|
Popkulturní vzorce v poetismu
Čepec, Richard ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Vzorce populární kultury v poetismu (abstrakt) Tento text si klade za cíl popsat základní projevy poetismu skrze hlediska aktuální vědy o popkultuře a předchozího přístupu z 20. let 20. století. Poetismus jakožto specifická metoda nazírání světa se rozvinul v oblasti Československa v první polovině 20. let (umělecky svaz Devětsil). Populárně kulturní elementy mají svou vlastní roli a funkci v novém vyjádření reality a demokratizačním procesu v literatuře. Karel Teige a Vítězslav Nezval jsou považováni za klíčové postavy tohoto konceptu. V prvním oddíle text poukazuje k výzkumu populární kultury především ve druhé polovině 20. století a také poukazuje k Teigovým základním teoretickým východiskům z první poloviny 20. let. S vědomím Teigova mnohostranného a interdisciplinárního zaměření tento text klade důraz na jeho statě o literatuře a kinematografii. Závěr tohoto oddílu je, že termíny popkultura a populární kultura nejsou totožné, první je zdrojem nových prvků a témat ve 20. letech ještě ne plně teoreticky popsaných. Druhý termín označuje socioekonomický a kulturní komplex plně integrovaný v kapitalistické společnosti a obvykle propojen s tzv. "vysokým uměním". Teigův koncept je založen na básnické rekonstrukci reality, rovněž s pomocí prvků populární kultury (populární hudba, sport, film, exotika,...
|
|
|
Exotika cest v staročeských cestopisech a rytířských románech
Heřmanská, Kateřina ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zobrazení exotického prostoru v staročeském cestopisu a rytířském románu v kontextu středověké myšlení. Zajímá nás, jak se obecný pohled na prostor a svět promítal do literatury a zda se od sebe liší obraz neznámého a tajemného v dílech stojících na reálném podkladu a beletrii. Teoretická základna práce mapuje představy středověkého člověka o Zemi a exotickém prostoru (kapitola 1) a stručně charakterisuje začlenění žánrů, reflektující cestu individua v prostoru, do kontextu české literatury přelomu 14. a 15. století (kapitola 2). V analytickém rozboru pak jsou porovnávány dvě díla cestopisná (Milion a Cestopis tzv. Mandevilla) a dva rytířské romány (Vévoda Arnošt a Kronika o Bruncvíkovi) z hlediska zobrazení cesty (kapitola 3) a exotického prostoru (kapitola 4). Na jeho konstrukci se podílí obraz krajiny, založený na protipólech líbezných a nebezpečných oblastí (podkapitola 4.1), reálná i fantastická fauna a flóra (podkapitola 4.2) a exotičtí lidé a lidská monstra (podkapitola 4.3), jejichž deformace tělesné odrážející jejich odlišný život. Poznatky z konfrontace výsledků analysi a teoretického základu shrnujeme v závěru.
|
|
|
Noc ve mlýně
Topínková, Anita ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Zet, Martin (vedoucí práce)
Být v pohybu, hledat, pátrat, zatím nenacházet, je příslibem ráje nebo dokonce ráj sám. Mobilita jako protest, honba za dobrodružstvím, hledání autenticity, exotična či sebe samého.
|
host ::
RSS.