|
|
Fluorescenční třípásmový reader
Škrabalová, Denisa ; Čolláková, Jana (oponent) ; Dostál, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice testování a návrhu laboratorního optického přístroje nazývaného třípásmový fluorescenční reader, jenž je určený pro fluorofory Alexa Fluor 488, Alexa Fluor 555 a Alexa Fluor 647. Obsahuje teoretickou část s klíčovými vědomostmi nejenom z oblasti přírodních věd, jakými jsou fyzika, chemie, biologie, ale také současné technické možnosti, které jsou nezbytné pro zpracování praktické části. V praktické části se nachází vypracování cílů bakalářské práce, kterými jsou měření a vyhodnocení zkoumaných vzorků pomocí monochromátoru, pořízení a vyhodnocení snímků pomocí stávající soustavy, sestavení spektrální analýzy propustnosti, tvorba a simulace vlastního řešení soustavy a vytvoření konstrukčního návrhu. Po proměření vzorků a přístroje i vytvoření simulace, byl zhotoven mechanický model sestavy readeru.
|
|
|
Metody měření koncentrace intracelulárního vápníku
Číhal, Martin ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl seznámení se problematikou měřením intracelulárního vápníku. V práci je shrnuta teorie ohledně historie fluorescenčních indikátorů, dále také typy fluorescenčních indikátorů a metody měření. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé kroky měření na fluorescenčním mikroskopu. Je zde také vytvořen program pro vyhodnocení Ca2+ koncentrace v buňkách vytvořený v matlabu.
|
|
|
Značení T buněk bimodální kontrastní látkou pro studium mrtvice in vivo
Krijt, Matyáš ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent)
Mrtvice je závažné mozkové poranění, které může mít za následek náhlou smrt nebo trvalé neurologické poškození. V současnosti je k dispozici jediná účinná léčba pomocí tkáňového aktivátoru plasminogenu. Jedním z nových potenciálních cílů léčby jsou T buňky. Ačkoliv mnohé studie přisuzují úlohou T buněk v patogenezi ischemické mozkové příhody, množství i časový průběh infiltrace všech podtypů T buněk do místa mozkové léze není zcela znám. Výzkum v této oblasti je limitován nedostatkem metod vhodných pro in vivo sledování buněk. Z tohoto důvodu bylo cílem této práce vytvořit metodu pro značení T buněk MRI kontrastní látkou za účelem sledování distribuce T buněk pomocí in vivo MRI u myší s indukovanou ischemií. T buňky byly izolovány z C57/BL6 myšího kmene ve dvoukrokovém izolačním protokolu pomocí gradientové centrifugace a magnetické separace s 97% výtěžkem. Izolované buňky byly značeny kontrastní látkou Molday ION Rhodamine B o koncentraci 100 μg Fe/mL. Úspěšnost značení po 17-ti hodinách inkubace byla vyšší než 99 %. Značené buňky byly kultivovány s CD3 a CD28 protilátkami. Viabilita značených T buněk byla 74 % v porovnání s 83 % viabilitou neznačených buněk. Označené T buňky byly zobrazeny pomocí fluorescenční mikroskopie a magnetické rezonance. Mrtvice u myší byla indukována okluzí střední...
|
|
| |
|
| |
|
|
Fluorescenční třípásmový reader
Škrabalová, Denisa ; Čolláková, Jana (oponent) ; Dostál, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice testování a návrhu laboratorního optického přístroje nazývaného třípásmový fluorescenční reader, jenž je určený pro fluorofory Alexa Fluor 488, Alexa Fluor 555 a Alexa Fluor 647. Obsahuje teoretickou část s klíčovými vědomostmi nejenom z oblasti přírodních věd, jakými jsou fyzika, chemie, biologie, ale také současné technické možnosti, které jsou nezbytné pro zpracování praktické části. V praktické části se nachází vypracování cílů bakalářské práce, kterými jsou měření a vyhodnocení zkoumaných vzorků pomocí monochromátoru, pořízení a vyhodnocení snímků pomocí stávající soustavy, sestavení spektrální analýzy propustnosti, tvorba a simulace vlastního řešení soustavy a vytvoření konstrukčního návrhu. Po proměření vzorků a přístroje i vytvoření simulace, byl zhotoven mechanický model sestavy readeru.
|
|
|
Značení T buněk bimodální kontrastní látkou pro studium mrtvice in vivo
Krijt, Matyáš ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent)
Mrtvice je závažné mozkové poranění, které může mít za následek náhlou smrt nebo trvalé neurologické poškození. V současnosti je k dispozici jediná účinná léčba pomocí tkáňového aktivátoru plasminogenu. Jedním z nových potenciálních cílů léčby jsou T buňky. Ačkoliv mnohé studie přisuzují úlohou T buněk v patogenezi ischemické mozkové příhody, množství i časový průběh infiltrace všech podtypů T buněk do místa mozkové léze není zcela znám. Výzkum v této oblasti je limitován nedostatkem metod vhodných pro in vivo sledování buněk. Z tohoto důvodu bylo cílem této práce vytvořit metodu pro značení T buněk MRI kontrastní látkou za účelem sledování distribuce T buněk pomocí in vivo MRI u myší s indukovanou ischemií. T buňky byly izolovány z C57/BL6 myšího kmene ve dvoukrokovém izolačním protokolu pomocí gradientové centrifugace a magnetické separace s 97% výtěžkem. Izolované buňky byly značeny kontrastní látkou Molday ION Rhodamine B o koncentraci 100 μg Fe/mL. Úspěšnost značení po 17-ti hodinách inkubace byla vyšší než 99 %. Značené buňky byly kultivovány s CD3 a CD28 protilátkami. Viabilita značených T buněk byla 74 % v porovnání s 83 % viabilitou neznačených buněk. Označené T buňky byly zobrazeny pomocí fluorescenční mikroskopie a magnetické rezonance. Mrtvice u myší byla indukována okluzí střední...
|
|
|
Příprava analogů MRI kontrastních látek a studium jejich internalizace na buněčných kulturách
Krijt, Matyáš ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Martínková, Eva (oponent)
Magnetická rezonance je neinvazivní metoda běžně využívaná pro vyšetření vnitřních orgánů a měkkých tkání. Za účelem zvýšení intenzity a zlepšení specificity byly vyvinuty kontrastní látky, které ovlivňují T1- a T2-relaxační časy. Většina T1-kontrastních látek jsou komplexní sloučeniny trojmocného gadolinia. Cílem této práce bylo připravit analogické komplexní sloučeniny k dnes používaným Gd(III) kontrastním látkám záměnou centrálního atomu gadolinia za atom europia a využít jeho fluorescenčních vlastností ke sledování buněčné-distribuce kontrastních látek. Kvůli silné auto-fluorescenci použitých buněčných kultur však nebylo možné přesně definovat biologický osud europitých komplexů. Dále byly získány údaje ohledně toxicity pomocí průtokového cytometru a údaje o výskytu europia v buňkách pomocí elementární analýzy (ICP-MS).
|
|
|
Metody měření koncentrace intracelulárního vápníku
Číhal, Martin ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl seznámení se problematikou měřením intracelulárního vápníku. V práci je shrnuta teorie ohledně historie fluorescenčních indikátorů, dále také typy fluorescenčních indikátorů a metody měření. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé kroky měření na fluorescenčním mikroskopu. Je zde také vytvořen program pro vyhodnocení Ca2+ koncentrace v buňkách vytvořený v matlabu.
|
host ::
RSS.