|
|
Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova
Pivoňková, Amálie ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Bakalářská práce Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova se zabývá zkoumáním virtuozity a virtuózních prvků v etudách Chopina, Liszta a Rachmaninova. Práce nejprve vysvětluje, co je klavírní virtuozita a z čeho se skládá. Na základě toho jsou v následujících kapitolách zkoumány a analyzovány jednotlivé koncertní etudy výše uvedených skladatelů, jakožto ideální příklad virtuozity. Chopinovy Etudy jsou rozděleny podle problematiky, která v nich dominuje. Etudy Liszta a Rachmaninova nejsou rozděleny, neboť jsou více komplexní. Často obsahují kombinaci více problematik a je náročné určit, která z nich převažuje. Navzdory tomu, že nejsou rozděleny, je s nimi pracováno stejným způsobem, jako s etudami Chopinovými. Podle konkrétních problematik práce zjišťuje, jakým způsobem danou etudu cvičit a jaká úskalí je třeba překonat, aby byla interpretace zdařilá. Na začátku kapitol autorka práce nastiňuje životní osudy výše uvedených skladatelů. Díky stručnému představení každého z nich je snazší pochopit způsob, jakým každý z nich komponoval a co je pro jejich tvorbu příznačné. Práce klade důraz na to, že virtuozita není pouze technická záležitost, nýbrž souhrn vícero faktorů. Prostřednictvím zkoumání a porovnávání daných etud autorka zjišťuje, že je tomu skutečně tak....
|
|
|
Nejvýznamnější autoři klarinetových etud a instruktivní literatury
Pátek, Matěj ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; VENYŠ, Irvin (oponent)
Ve své bakalářské práci se skrze představení a vzájemné porovnání šesti významných klarinetových instruktivních publikací a jejich autorů zaměřuji na obecnou problematiku nácviku a provedení klarinetových etud.
První kapitola odpovídá na otázku, co je to etuda, a zamýšlí se také nad smyslem a podobou cvičení etud. Druhá kapitola ve stručnosti představuje jednotlivé autory (Cavallini, Jeanjean, Stark, Jettel, Zítek, Žebera) a pojednává o jejich vybraných dílech. Ve třetí kapitole pak dochází k vzájemnému porovnávání těchto děl na základě jednotlivých aspektů klarinetové hry a výukových cílů.
Do značné míry subjektivní základ práce – výběr autorů a jejich děl – nachází objektivitu v analýze a následné komparativní metodě. Výstupy práce jsou zejména didaktické a informativní.
|
|
|
Specifikace české a zahraniční metodiky ve hře na snižcový pozoun a následné ověřování v praxi.
ŠÁLEK, Libor
Prvá část bakalářské práce je teoretická a vymezuje základní pojmy spojené s technikou hry na snižcový pozoun. V další části je provedena analýza několika vybraných výukových metodik hry na snižcový pozoun. Z rešerše dostupných pramenů i zkušeností odborníků z vyučovací praxe jsou vybrány tři představitelé typických metodických směrů ve výuce hry na snižcový pozoun. Z českých zemí je to metodika Jaroslava Ušáka a ze zahraničí metodika André Lafosseho a Denise Wicka. V další části je provedena analýza a komparace těchto tří vyučovacích metodik s uvedením jejich pozitiv i negativ. Praktická část obsahuje případové studie studentů českobudějovické konzervatoře. Na základě analýzy uvedených metodik, praktických zkušeností a fyziologických, talentových i intelektuálních předpokladů studentů, byla navržena individuální metodika pro každého jedince. V závěru práce je proveden rozbor sledovaných znaků v průběhu zkoumaného období, analyzovány některé změny a vyhodnocena efektivita použité vyučovací metodiky. Práce končí interpretací zjištěných údajů, vyhodnocením zvolené metodiky a návrhy na její zlepšení do budoucna.
|
|
|
Metodika ruských etud
Böhmová, Veronika ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; OPLIŠTILOVÁ, Iva (oponent)
Cílem této práce je odpovědět na otázky týkající se technické hry na klavír u vysokoškolských studentů.
Řeší je pomocí celkové estetiky cvičení, vysvětlení druhů úhozu a vše spojuje na konkrétním rozboru etud ruských autorů. Z těchto etud jsou v práci obsaženy etudy Glazunova, Prokofjeva, Rachmaninova, Skrjabina a Stravinského.
Popsaná metoda cvičení poskytuje daleko lepší zázemí pro technickou hru, odhaluje důležitost vědomí, jako hlavního činitele tohoto procesu a nutí klavíristu zkoumat notový text daleko důsledněji. Přínosem této práce je nejen její konkrétní zpracování ruských etud, u nás někdy tak málo hraných, ale i zamyšlení se nad vlastním cvičením u klavíru. Vede interpreta k efektivní a smysluplné práci u nástroje.
|
|
|
A. N. Skrjabin: Klavírní etudy
Erlebachová, Marie ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a jeho klavírní etudy, které jsou zdrojem technické vybavenosti pro studium autorových dalších skladeb. Hlavní náplní práce je snaha o postihnutí všech aspektů, které mohou být nápomocny interpretovi či klavírnímu pedagogovi při jejich studiu, tzn. zařazení etud do kontextu skladatelova života a celého jeho klavírního díla, rozřazení etud podle technických nároků na interpreta, jednotlivá charakteristika etud a v neposlední řadě i formální a interpretační rozbor všech autorových etud. Závěrem práce je shrnutí obecných rysů, které jsou společné pro všechny etudy a nástin autorova hudebního vývoje, kterým v průběhu psaní etud prošel.
|
host ::
RSS.