|
|
Janáčkovo sčasování a spletna
Bogišová, Lucie ; KREJČA, Tomáš (vedoucí práce) ; OPLIŠTILOVÁ, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výkladem sčasování a spletny, dvou klíčových hudebně teoretických pojmů Leoše Janáčka (1854¬–1928). První polovina textu si klade za úkol termín sčasování a celou řadu s ním spjatých výrazů přiblížit z hlediska Janáčkových teoretických spisů a studií předních českých muzikologů. Rovněž zde poukazujeme na rozpracování pojmu v podobě disciplíny zvané hudební kinetika, přičemž všechny dosažené poznatky o sčasování uvádíme formou slovníkového hesla. Cílem druhé poloviny práce je zmapovat obsah pojmu spletna se spřízněnými pojmy pocit a pacit a poukázat při tom na jejich vývoj v Janáčkově tvůrčím myšlení. Také zde znamená Janáčkovo teoretické dílo pro náš výklad základní předpoklad, na jehož poznatcích se odvíjí naše komentáře k reflexi spletny u řady českých i zahraničních autorů. I u spletny, pocitu a pacitu dokládáme precizaci termínu a to v podobě tónu reálného a imaginárního, jejichž charakteristiku podal Karel Janeček. Hlavním přínosem práce je přiblížit Janáčkovy ústřední hudebně teoretické výrazy formou dnešní hudební terminologie a pojmout termíny celistvě i s jejich přesahem do novodobého teoretického výzkumu. Pomocí popisu zkoumaných pojmů se nám také naskytla možnost poukázat na některé zajímavé momenty ve skladatelově teoretickém uvažování.
|
|
|
Hudební čas - jeho odklon od času fyzikálního
Oplištilová, Iva ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Ve své disertaci vycházím z rozli?ování ?asu hudebního, individuáln? pro?ívaného, a ?asu sdíleného, fyzikálního. Propojuji poznatky z experiment? kognitivních v?dc? s hudebn?-teoretickým p?ístupem. Sleduji kognitivní cestu od p?ijatého zvuku k hierarchické reprezentaci ?asové slo?ky hudby. Zam??uji se na pravd?podobné mechanismy, které umo??ují odklon hudebního ?asu od fyzikálního a na faktory, které je ovliv?ují. Na stran? hudebn?-teoretické se opírám o analytické prost?edky Obecné teorie segmentace a Teorie rekontextualizace D. A. Hanninen. Za rozhodující moment pro odklon hudebního ?asu pova?uji vnit?ní sdílení pulsu poslucha?e nebo interpreta s pulsem zn?jící skladby. Hranici pulsu uvádím do souvislosti s prospektivní a retrospektivní strategií vnímatele. Své úvahy odvíjím na ose mezi póly puls a gesto, tj. mezi plnou kinestetickou synchronizací s vn?j?ím, sdíleným ?asem a maximálním odklonem, závislém na individuálním zp?sobu vnit?ní reprezentace gesta. Vyslovuji hypotézu, ?e k odklonu hudebního ?asu dochází a? p?i retrospektivní strategii zpracování hudebních událostí.
Své teoretické úvahy a vhodnost vybraných analytických prost?edk? ov??uji na analýzách skladeb G. Griseyho, O. Messiaena, P. Kotíka, P. Grahama a A. Breiera. P?ipojuji i n?které teoretické úvahy t?chto skladatel?, ve kterých se zabývají prací s ?asem ve svých skladbách.
|
|
|
Metodika ruských etud
Böhmová, Veronika ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; OPLIŠTILOVÁ, Iva (oponent)
Cílem této práce je odpovědět na otázky týkající se technické hry na klavír u vysokoškolských studentů.
Řeší je pomocí celkové estetiky cvičení, vysvětlení druhů úhozu a vše spojuje na konkrétním rozboru etud ruských autorů. Z těchto etud jsou v práci obsaženy etudy Glazunova, Prokofjeva, Rachmaninova, Skrjabina a Stravinského.
Popsaná metoda cvičení poskytuje daleko lepší zázemí pro technickou hru, odhaluje důležitost vědomí, jako hlavního činitele tohoto procesu a nutí klavíristu zkoumat notový text daleko důsledněji. Přínosem této práce je nejen její konkrétní zpracování ruských etud, u nás někdy tak málo hraných, ale i zamyšlení se nad vlastním cvičením u klavíru. Vede interpreta k efektivní a smysluplné práci u nástroje.
|
|
|
Nelineární čas a ticho v post-cageovské hudbě
Oplištilová, Iva ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku neteleologických strategií při poslechu hudby. Jejich popis se opírá o fenomenologický přístup z perspektivy první osoby. Fenomenologická redukce je navržena jako exaktní metoda pro práci s jevy, kde nevyhovují klasické prostředky hudební teorie. Neteleologické skladby jsou uvedeny do souvislosti s Fraserovou teorií temporalit, konkrétně s temporalitami nelineárními. Vznik jevů charakteristických pro nelineární temporality je popisován jako prožitek, fenomenologicky, i z hlediska meteriálu, tedy jako kompoziční postup. Hlavní pojednávané pojmy jsou trvání, hudební objekt, kontinuita a gesto. Je kladen důraz na význam kontextu a rozsahu zorného úhlu posluchače, tedy na problematiku měřítek. Poslední kapitola se zabývá různými typy tich, která jsou rozlišována v závislosti na kontextu, v jakém jsou použita.
|
|
|
K tektonické funkci barvy zvuku v soudobé hudbě
Oplištilová, Iva ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Kollert, Jiří (oponent)
Práce se zabývá oblastí barvy zvuku, která byla hudebními teoretiky dlouho opomíjena pro svou subjektivnost a neuchopitelnost. S rozvojem nových vědních disciplin se situace změnila. Psychoakustika a kognitivní vědy spojují percepci a měřitelné akustické vlastnosti zvuku. Prokazují existenci společných rysů vnímání různých jedinců a možnost následné klasifikace barev zvuku, o něž se může opřít i teoretik při analýze skladby.
V předkládané práci jsou postupně formulovány obecné požadavky na hudební složku, aby byla tektonicky nosná, pojednána barva zvuku, její různé definice a popisy, percepční prostory barvy zvuku a operace na nich. V závěrečné kapitole jsou uvedeny výsledky experimentů prokazující, že z kognitivního hlediska složka barvy splňuje požadavky stanovené v první kapitole a tedy ji lze, s určitými omezeními, považovat za tektonicky nosnou
|
host ::
RSS.