|
|
Mediální obraz nepokojů na severu Čech v roce 2011
Zůnová, Barbora ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem nepokojů na severu Čech v roce 2011 ve vybraných médiích: nejčtenější seriózní deník Mladá fronta DNES, bulvární deník Blesk a zároveň nejčtenější deník v ČR, a server Romea.cz, jenž se zaměřuje na romskou menšinu. V létě roku 2011 proběhly dva útoky skupiny Romů na příslušníky etnické majority, které rozpoutaly vlnu nepokojů a demonstrací na severu Čech. V teoretické části bakalářská práce přibližuje historii Romů v ČR a jejich současnou situaci, mediální konstrukci reality či stereotypy v médiích se zaměřením na etnické menšiny. V další části se pak nachází kvalitativní analýza vybraných médií, jež zjišťuje, jak média o událostech referovala a zda se dopouštěla stereotypů o romské menšině. Následně bylo vybráno několik problematických způsobů referování o nepokojích, které se ve sledovaných médiích objevovaly. Nejvíce stereotypů jsem zaznamenala v deníku Mladá fronta DNES, deník Blesk a server Romea.cz se snažily o vyváženější pohled. Server Romea.cz však často využíval ČTK a ostatní, majoritní média, takže jeho zpravodajství působilo nevyrovnaně.
|
|
| |
|
|
Nepokoje ve Velké Británii 2011 - srovnání s rokem 1981
Kubešková, Anna ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce Nepokoje ve Velké Británii 2011 - srovnání s rokem 1981 pojednává o napětí v britské společnosti v létě roku 2011. Práce využívá metody komparace a porovnává nepokoje 2011 s událostmi roku 1981 v Anglii. Cílem práce je nalézt hlavní podobnosti a odlišnosti mezi oběma incidenty a zjistit změnu ve společnosti s odstupem třiceti let. V roce 2011 začaly nepokoje protesty proti zabití britského občana z africké komunity policisty v Londýně a následně se rozšířily i do dalších velkých měst v Anglii. Incident, který se odehrál v roce 1981, měl v mnohém podobný začátek i průběh. Porovnávány jsou nejzásadnější aspekty nepokojů od etnického a věkového složení účastníků, přes sociální a ekonomické problémy obou období až po citlivou otázku přistěhovalectví. Ve zvláštní kapitole je také zmíněn unikátní aspekt nepokojů 2011 - sociální sítě a moderní komunikační technologie, jež byly považovány za klíčový prvek při organizaci bouří. Práce se zabývá též poznatky politiků, žurnalistů a vědců k problematice těchto nepokojů.
|
|
|
Možnosti politické participace romské menšiny v České republice
Hon, Matěj ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
V práci si autor klade otázku, jaký charakter mají pokusy romských elit v ČR o politickou participaci a jaký je jejich potenciál. Předpokládá přitom, že větší naději na úspěch mají ty proudy v rámci romského etnoemancipačního hnutí, které se nevymezují ostře proti okolní společnosti. Shrnuje základní fakta o historii Romů na území České republiky s přesahem do středoevropského kontextu. Sleduje přitom faktory relevantní pro zkoumání politických projevů Romů. Následně charakterizuje vlastní chápání etnicity mezi romskou populací a dokládá, že větší význam mají pro kolektivní identifikaci většiny Romů spíše příbuzenské a subetnické skupiny. Teoretická část se zabývá vybranými autory, kteří se zapojili do diskusí o multikulturalismu, a to jak na obecné, mezinárodní úrovni, tak na úrovni české, se zaměřením právě na romskou problematiku. V závěrečné kapitole se autor snaží aplikovat všechny popsané poznatky na tři nejvýraznější romské projekty, skrz které se romské elity zapojily do veřejného dění. Jedná se o Svaz Cikánů-Romů z přelomu 60. a 70. let, o Romskou občanskou iniciativu, stranu působící v 90. letech, a občanské sdružení Společenství Romů na Moravě působící od 90. let dodnes.
|
|
|
Identita českých neslyšících Romů
Kalousová, Josefina ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Díky současnému pohledu na Neslyšící jako kulturní a jazykovou menšinu je možné zkoumat kulturní identitu Neslyšících. Zároveň s tím se otevírá otázka, jakou identitu nabývají sluchově postižení příslušníci etnických menšin. Ztotožňují se spíše s Neslyšícími nebo s danou etnickou minoritou? Tato práce se zabývá kulturní identitou neslyšících Romů žijících v České republice. Práce je postavena na předpokladu, že lidská identita je kontinuální proces probíhající v závislosti na interakci jedince a společnosti a může mít více různých stupňů, které se vzájemně odlišují. V rámci výzkumu byla zjišťovány životní zkušenosti, postoje a názory neslyšících Romů a na základě jejich rozboru byl zkoumán proces vývoje identity těchto osob a faktory, které ho ovlivnily. Součástí práce je přehled pohledů na kulturu a komunitu Neslyšících stejně jako souhrn dosavadních výzkumů identity neslyšících příslušníků etnických menšin.
|
|
|
Postavení Ainuů současném Japonsku - komparativní pohled
Barva, Ondřej ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce uvádí čtenáře do současného života původních obyvatel Japonska - Ainuů. V úvodních kapitolách je zobrazen nástin historie japonsko-ainuských vztahů včetně jednotlivých vládních kroků až po rezoluci volající po "Uznání Ainuů původními obyvateli Japonska" schválenou japonskou vládou 6. června 2008. Dále je v práci obsažen popis Summitu původních obyvatel na Ainu Mošir a stručný rozbor dvou dokumentů, které se staly jeho výslednými produkty. Následuje nástin současné situace ainuské menšiny a způsoby, jakými je ainuská kultura prezentována široké veřejnosti.
|
|
|
Coexistence of Norwegians and Sami people in the northern Norway's region Finnmark
Veľký, Martin ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Bakalárska práca si kladie za cieľ analýzu spolunažívania Nórov a Sámov v severonórskom kraji Finnmark. Ide o tému vzájomnej koexistencie dvoch zdanlivo rozdielnych skupín, ktoré majú iný jazyk, iný spôsob života a aj iný historický a politický vývoj. Prvá časť sa zameriava na metodológiu a oboznámenie čitateľa s pojmami. Ďalšia reflektuje autorský vlastný výskum v oblasti. Zvyšné časti teoreticky analyzujú vzájomné vzťahy v rôznych témach a to je konkrétne história, politika, školstvo a súčasnosť. Kombinácia rozsiahleho terénneho výskumu s teoretickými východiskami umožňuje nahliadnuť na problematiku z rôznych uhlov pohľadu a ponúka tak rôzne perspektívy. Kľúčové slová: Sámovia, Nóri, koexistencia, politické zmeny, nacionalizmus, etnické menšiny, jazyk
|
|
|
Brněnský Bronx - změna adresy
Miklová, Kamila ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje prostorovou studii obnovy veřejných prostor v lokalitě brněnského Bronxu. Práce zahrnuje několik velkých urbanistických a sociálních problémů. Jedná se o řešení problémů sociálně vyloučené oblasti, o otázku soužití s etnickými menšinami a dále o brownfields a řešení vhodné formy gentrifikace problémové čtvrti. Návrh řeší prostupnost největším blokem, který je lemován ulicemi Bratislavská, Hvězdová, Francouzská a Stará. Je zde navržena nová struktura veřejných prostorů - náměstí, která jsou jako korálky navlékány na síť nově navržených ulic. Dále se zabývá zejména tvorbou veřejného prostoru v blízkosti bývalého káznice. V návrhu díky odstranění přístaveb vzniká prostor pro dvě nová náměstí. Kreativní náměstí a Náměstí Romské kultury. Díky vhodné dostavbě nových objektů je podpořeno náměstí a odhalena původní podoba bývalé káznice.
|
|
|
Dostupnost sociálních služeb v Ústeckém kraji: případová studie Šluknovsko
Feninová, Ivana ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat a zhodnotit dostupnost sociálních služeb v Ústeckém kraji. Zvláštní pozornost je věnována Šluknovsku -- regionu, který je označován jako severočeský konec světa a který se potýká se sociálními a etnickými problémy. Teoretická část práce představuje sociální služby jako součást sociální politiky, věnuje se jejich současnému významu a pojetí a potvrzuje jejich vliv na kvalitu života. Uvádí také typologii sociálních služeb se zaměřením na dvě vybrané cílové skupiny -- seniory a etnické menšiny. Následně představuje legislativní zakotvení sociálních služeb v České republice a v neposlední řadě seznamuje s klíčovým procesem komunitního plánování. Praktická část práce na základě veřejně dostupných dat a informací z rozhovorů analyzuje dostupnost jednotlivých druhů sociálních služeb v Ústeckém kraji a podrobněji mapuje poskytované sociální služby na Šluknovsku dle cílových skupin, které vymezil komunitní plán. S ohledem na specifika Šluknovského výběžku dochází práce k závěru, že jsou sociální služby poskytovány v odpovídající struktuře, ale většina z nich je situována v centrální části Šluknovska, což zhoršuje jejich dostupnost obyvatelům v okrajových částech regionu.
|
|
|
Velká Británie jako multikulturní země? Britská imigrační politika v 60. letech 20. století
Hložánková, Lucie ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza společnosti ve Velké Británii v 60. letech 20. století. Velká Británie je dnes považována za multikulturní zemi s otevřeným a kladným vztahem vůči přistěhovalcům z celého světa. Po druhé světové válce do země přicházejí imigranti z bývalých kolonií a dominií Britského impéria s vidinou lepšího života. Období padesátých let je ve znamení prvních početnějších příchodů přistěhovalců z Pákistánu, Indie, Karibiku a dalších zemí. V 60. letech se však atmosféra v zemi mění a Británie přijímá první zákony, které značně omezují příchod neevropských obyvatel do země, přestože počet imigrantů není příliš vysoký. Moje výchozí hypotéza zní: Velká Británie se v poválečném období bránila volnému příchodu imigrantů do země. Jak se země stavěla k imigrantům v 60. letech? Jaký byl podíl imigrantů na celkovém počtu obyvatel? Důraz chci položit na analýzu kroků vlády, odpovědných ministerstev a proměn nálad ve společnosti. Jedna kapitola bude také věnována analýze situaci v Londýně, který, podle mého názoru, představoval výjimečnou oblast s vyšším počtem přistěhovalců. Situaci ve Velké Británii také budu částečně komparovat s vybranými zeměmi západní Evropy, abych ukázala odlišnost britského přístupu ve sledovaném období. Cílem této práce je hledat příčiny toho, proč Velká Británie v 60. letech 20. století volí odlišný přístup oproti západní Evropě a odvrací se od myšlenky volného vstupu imigrantů, a dále poukázat na hlavní aspekty změny postoje k imigrantům.
|
host ::
RSS.