Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Homoeroticism and Autoeroticism in modern prose
Dlasková, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce se ve své první části zabývá vymezením a charakteristikou období přelomu 19. a 20. století, na jejímž základě ukazuje změnu v pohledu na svět i na člověka a jeho psýché v souvislosti s novým chápáním sexuality. Ve své druhé části zpracovává téma homoerotiky v dobové sexuologii a jeho postavení v současné literární vědě, konkrétně v díle Thomase Manna. Poslední část práce je pak věnována rozborům tří literárních textů - "Smrt v Benátkách" Thomase Manna, "Zmatky chovance Törlesse" Roberta Musila a "Slečny Elsy" Arthura Schnitzlera -, které mají vysvětlit funkci "odchylné" sexuality, tedy homoerotiky a autoerotiky, v německy psané próze na přelomu 19. a 20. století.
Židovská trilogie v díle Arnošta Lustiga
Hanyková, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi prózami Arnošta Lustiga tvořícími tzv. Židovskou trilogii: Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku. Na počátku práce jsou prezentovány známé Lustigovy hrdinky, je určena jejich základní typologie a dále je již pozornost přenesena především na hlavní dívčí postavy Židovské trilogie. Práce sleduje jejich vývoj, charakteristické znaky a jejich pozici mezi ostatními ženskými protagonistkami autora. Zaměřuje se na jednotlivé novely, na rozvinutí jejich základních narativních kategorií (vypravěč, postavy, čas a prostor), na opakující se motivy a na používaný jazyk a styl. Závěr práce se soustředí na vzájemnou komparaci děl a zabývá se i tématem erotiky a prostituce v Lustigově díle. Podrobněji je rozveden také autorův život, který s jeho tvorbou úzce souvisí. Klíčová slova: Arnošt Lustig, Židovská trilogie, holokaust, šoa, ženy, židovské postavy, prostituce, erotika, mravnost
Akt objektivem dvou fotografů a dvou fotografek: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle, Michaela Brachtlová
Horská, Dominika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Akt objektivem dvou fotografů a dvou fotografek: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle, Michaela Brachtlová Diplomová práce se zabývá zobrazením ženského a mužského aktu ve fotografii z pohledu čtyř českých fotografů: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle a Michaela Brachtlová. Práce se zaměřuje na jejich fotografickou tvorbu, která se především soustřeďuje na zmiňovaný fotografický žánr. Smyslem práce je srovnat a zhodnotit podobnosti a odlišnosti v zobrazování nahého mužského a ženského těla objektivem uvedených mužů a žen. Soustředí se na problematiku erotismu, vulgarity nebo vliv sexuální orientace výše uvedených umělců na jejich fotografické dílo. Součástí práce je rovněž interview s těmito výtvarníky a výtvarnicemi.
Akt objektivem dvou fotografů a dvou fotografek: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle, Michaela Brachtlová
Horská, Dominika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Akt objektivem dvou fotografů a dvou fotografek: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle, Michaela Brachtlová Diplomová práce se zabývá zobrazením ženského a mužského aktu ve fotografii z pohledu čtyř českých fotografů: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle a Michaela Brachtlová. Práce se zaměřuje na jejich fotografickou tvorbu, která se především soustřeďuje na zmiňovaný fotografický žánr. Smyslem práce je srovnat a zhodnotit podobnosti a odlišnosti v zobrazování nahého mužského a ženského těla objektivem uvedených mužů a žen. Soustředí se na problematiku erotismu, vulgarity nebo vliv sexuální orientace výše uvedených umělců na jejich fotografické dílo. Součástí práce je rovněž interview s těmito výtvarníky a výtvarnicemi.
Židovská trilogie v díle Arnošta Lustiga
Hanyková, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi prózami Arnošta Lustiga tvořícími tzv. Židovskou trilogii: Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku. Na počátku práce jsou prezentovány známé Lustigovy hrdinky, je určena jejich základní typologie a dále je již pozornost přenesena především na hlavní dívčí postavy Židovské trilogie. Práce sleduje jejich vývoj, charakteristické znaky a jejich pozici mezi ostatními ženskými protagonistkami autora. Zaměřuje se na jednotlivé novely, na rozvinutí jejich základních narativních kategorií (vypravěč, postavy, čas a prostor), na opakující se motivy a na používaný jazyk a styl. Závěr práce se soustředí na vzájemnou komparaci děl a zabývá se i tématem erotiky a prostituce v Lustigově díle. Podrobněji je rozveden také autorův život, který s jeho tvorbou úzce souvisí. Klíčová slova: Arnošt Lustig, Židovská trilogie, holokaust, šoa, ženy, židovské postavy, prostituce, erotika, mravnost
Homoeroticism and Autoeroticism in modern prose
Dlasková, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce se ve své první části zabývá vymezením a charakteristikou období přelomu 19. a 20. století, na jejímž základě ukazuje změnu v pohledu na svět i na člověka a jeho psýché v souvislosti s novým chápáním sexuality. Ve své druhé části zpracovává téma homoerotiky v dobové sexuologii a jeho postavení v současné literární vědě, konkrétně v díle Thomase Manna. Poslední část práce je pak věnována rozborům tří literárních textů - "Smrt v Benátkách" Thomase Manna, "Zmatky chovance Törlesse" Roberta Musila a "Slečny Elsy" Arthura Schnitzlera -, které mají vysvětlit funkci "odchylné" sexuality, tedy homoerotiky a autoerotiky, v německy psané próze na přelomu 19. a 20. století.
Kruté potěšení v díle markýze de Sade a jeho následovnic
Koubková, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje dílu francouzského spisovatele a filosofa Donatiena Alphonse Françoise de Sade a třem francouzským autorkám, Laure, Pauline Réage a Jean de Berg, které na jeho tvorbu ve 20. století navázaly. První část práce je věnována markýzi de Sade. Je popsána životní dráha tohoto kontroverzního spisovatele, neboť právě jeho výchova, rodinné i sexuální vztahy a v neposlední řadě mnohaletý pobyt ve vězení měly na jeho dílo zásadní vliv. Text se poté zaměřuje na hlavní události doby, ve které Sadova díla vznikla, a na specifickou pozici Sadovy tvorby uvnitř tzv. libertinského literárního proudu 18. století. Následuje rozbor hlavních témat a motivů tří stěžejních Sadových děl, 120 dní Sodomy (Les Cent Vingt Journées de Sodome), Justiny (Justine ou les Malheurs de la vertu) a Julietty (Histoire de Juliette). Provedená analýza poukazuje na hlubší filosofické poselství skryté za erotickými motivy Sadových děl. Závěr této části práce osvětluje vnímání Sadova odkazu v 19. století a jeho rehabilitaci ve 20. století, kdy se mu konečně dostalo kritické pozornosti a souborného vydání jeho díla. Druhá část práce se zaměřuje na tři vybrané autorky 20. století, Colette Peignot, alias Laure (Laure: Écrits), dále Dominique Aury alias Pauline Réage a její Příběh O (L'Histoire d'O) a Catherine Robbe-Grillet...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.