|
|
Ocelové konstrukce objektů kotelny a strojovny
Krompolc, František ; Melcher, Jindřich (oponent) ; Karmazínová, Marcela (vedoucí práce)
Pro stavební objekt výrobního bloku bioelektrárny je navržena nosná ocelová konstrukce členěná do dvou částí pro dva oddělené prostory kotelny a strojovny. Kvůli specifickému zatížení od provozního zařízení, aparátu a potrubí jsou navrženy různé plošiny, konzoly, lávky a technologické konstrukce. Konstrukce haly kotelny je tvořena systémem hlavních sloupů HEB v řadě 1 a 4 vetknutých do základů, spojených v příčném směru plnostěnnými vazníky IPE, které jsou rámově napojené na sloupy. Na vazník je uložena nosná konstrukce střešního pláště, která je tvořena soustavou vaznic z válcovaných profilů UPE. Tuhost střechy je zajištěna vodorovným ztužidlem s táhly mezi vaznicemi. K ocelové konstrukci kotelny je připojena konstrukce strojovny. Je tvořena řadou vetknutých hlavních sloupů HEB v řadě 4, 7 a 8. Střešní vazník IPE je navržen na rozpětí 12 900 mm mezi řadou 4 a 7 a na rozpětí 4800 mm mezi řadou 7 a 8. Prostorová tuhost konstrukce je zajištěna vedle vetknutých sloupů a střešní příčle zejména systémem svislých stěnových ztužidel spolupůsobících s vodorovným střešním ztužidlem. Ke strojovně mezi řadami sloupů B, C, D, E, F a G a 8 až 9 přimyká konstrukce rozvodovny. Technologická konstrukce se nachází v prostoru strojovny. Konstrukci tvoří nosné rámy tvořené sloupy HEA, příčlemi IPE a HEA a svislým zavětrováním z válcovaných profilů. Sloupy HEA jsou na základy uloženy kloubově. Tuhost konstrukce je v obou směrech zajištěna svislými ztužidly a přípojem plošinových nosníků do průvlaku haly. Kotelna má půdorysné rozměry 14 700 mm x 22 500 mm a strojovna 22 500 mm x 19 700 mm. Osové vzdálenosti řad sloupů A, B, C, D, F, G a H v podélném směru jsou 3100 mm, 3 x 4600 mm a 2x 2800 mm, délka vazníku nad prostorem kotelny je 14 700 mm (viz. Obr. 4 Půdorys). Výška haly kotelny je 19,280 m pod vazník. Vzdálenosti řad A, B, C, D, F a G v podélném směru jsou 3100 mm, 3x4600 mm a 2100 mm. Výška strojovny pod vazník je 10,690 m (v řadě 7).
|
|
|
Srovnání energetické náročnosti a technického stavu vodárenských čerpacích stanic
Krupa, Filip ; Ručka, Jan (oponent) ; Tuhovčák, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá technickými a energetickými audity. První část je věnována současnému stavu problematiky v České republice a v zahraničí. Dále je v práci popsána metodika hodnocení vytvořená na ÚVHO FAST Brno, která slouží k hodnocení technického a z části i energetického stavu vybraných částí vodovodní infrastruktury. V praktické části je tato metodika otestována při auditu ČS Žebetín a Lišeň, kterou provozují Brněnské vodovody a kanalizace a.s. a ČS Lužná, kterou provozuje VaK Vsetín a.s. Poslední část práce obsahuje návrh ukazatelů pro hodnocení energetického stavu ČS a následné aplikaci na třech daných ČS.
|
|
|
Klimatizace lékárny
Martincová, Lenka ; Košner, Jan (oponent) ; Janotková, Eva (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh klimatizace a teplovzdušného větráním lékárny. Lékárna je součástí budovy supermarketu. Lékárna má vlastní strojovnu a vlastní jednotku pro klimatizaci a teplovzdušné větrání. Řešení se zabývá výpočtem množství větracího vzduchu tepelných ztrát a zisků lékárny. Dle psychrometrických výpočtů jsou stanoveny výkony ohřívače, chladiče a zvlhčovače. Na dané průtoky vzduchu jsou navrženy distribuční elementy a rozvody vzduchového potrubí. Podle rozvodů jsou napočítány celkové tlakové ztráty v rozvodech. V závěru jsou navrženy jednotky na teplovzdušné větrání a klimatizaci a strojovna. Součástí práce jsou přílohy s výpočtem tepelných ztrát a zisků, výstupy z programu CLIMACAL, výkresová dokumentace a rozpis materiálů.
|
|
|
Klimatizace lékárny
Martincová, Lenka ; Košner, Jan (oponent) ; Janotková, Eva (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh klimatizace a teplovzdušného větráním lékárny. Lékárna je součástí budovy supermarketu. Lékárna má vlastní strojovnu a vlastní jednotku pro klimatizaci a teplovzdušné větrání. Řešení se zabývá výpočtem množství větracího vzduchu tepelných ztrát a zisků lékárny. Dle psychrometrických výpočtů jsou stanoveny výkony ohřívače, chladiče a zvlhčovače. Na dané průtoky vzduchu jsou navrženy distribuční elementy a rozvody vzduchového potrubí. Podle rozvodů jsou napočítány celkové tlakové ztráty v rozvodech. V závěru jsou navrženy jednotky na teplovzdušné větrání a klimatizaci a strojovna. Součástí práce jsou přílohy s výpočtem tepelných ztrát a zisků, výstupy z programu CLIMACAL, výkresová dokumentace a rozpis materiálů.
|
|
|
Ocelové konstrukce objektů kotelny a strojovny
Krompolc, František ; Melcher, Jindřich (oponent) ; Karmazínová, Marcela (vedoucí práce)
Pro stavební objekt výrobního bloku bioelektrárny je navržena nosná ocelová konstrukce členěná do dvou částí pro dva oddělené prostory kotelny a strojovny. Kvůli specifickému zatížení od provozního zařízení, aparátu a potrubí jsou navrženy různé plošiny, konzoly, lávky a technologické konstrukce. Konstrukce haly kotelny je tvořena systémem hlavních sloupů HEB v řadě 1 a 4 vetknutých do základů, spojených v příčném směru plnostěnnými vazníky IPE, které jsou rámově napojené na sloupy. Na vazník je uložena nosná konstrukce střešního pláště, která je tvořena soustavou vaznic z válcovaných profilů UPE. Tuhost střechy je zajištěna vodorovným ztužidlem s táhly mezi vaznicemi. K ocelové konstrukci kotelny je připojena konstrukce strojovny. Je tvořena řadou vetknutých hlavních sloupů HEB v řadě 4, 7 a 8. Střešní vazník IPE je navržen na rozpětí 12 900 mm mezi řadou 4 a 7 a na rozpětí 4800 mm mezi řadou 7 a 8. Prostorová tuhost konstrukce je zajištěna vedle vetknutých sloupů a střešní příčle zejména systémem svislých stěnových ztužidel spolupůsobících s vodorovným střešním ztužidlem. Ke strojovně mezi řadami sloupů B, C, D, E, F a G a 8 až 9 přimyká konstrukce rozvodovny. Technologická konstrukce se nachází v prostoru strojovny. Konstrukci tvoří nosné rámy tvořené sloupy HEA, příčlemi IPE a HEA a svislým zavětrováním z válcovaných profilů. Sloupy HEA jsou na základy uloženy kloubově. Tuhost konstrukce je v obou směrech zajištěna svislými ztužidly a přípojem plošinových nosníků do průvlaku haly. Kotelna má půdorysné rozměry 14 700 mm x 22 500 mm a strojovna 22 500 mm x 19 700 mm. Osové vzdálenosti řad sloupů A, B, C, D, F, G a H v podélném směru jsou 3100 mm, 3 x 4600 mm a 2x 2800 mm, délka vazníku nad prostorem kotelny je 14 700 mm (viz. Obr. 4 Půdorys). Výška haly kotelny je 19,280 m pod vazník. Vzdálenosti řad A, B, C, D, F a G v podélném směru jsou 3100 mm, 3x4600 mm a 2100 mm. Výška strojovny pod vazník je 10,690 m (v řadě 7).
|
|
|
Srovnání energetické náročnosti a technického stavu vodárenských čerpacích stanic
Krupa, Filip ; Ručka, Jan (oponent) ; Tuhovčák, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá technickými a energetickými audity. První část je věnována současnému stavu problematiky v České republice a v zahraničí. Dále je v práci popsána metodika hodnocení vytvořená na ÚVHO FAST Brno, která slouží k hodnocení technického a z části i energetického stavu vybraných částí vodovodní infrastruktury. V praktické části je tato metodika otestována při auditu ČS Žebetín a Lišeň, kterou provozují Brněnské vodovody a kanalizace a.s. a ČS Lužná, kterou provozuje VaK Vsetín a.s. Poslední část práce obsahuje návrh ukazatelů pro hodnocení energetického stavu ČS a následné aplikaci na třech daných ČS.
|
host ::
RSS.