|
|
Biosystematická studie okruhu Carlina vulgaris ve střední Evropě s využitím molekulárních a morfometrických metod
Mašková, Hana ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krak, Karol (oponent)
Okruh pupavy obecné Carlina vulgaris agg. představuje v rámci střední Evropy několik ekologicky, morfologicky a chorologicky odlišených linií. V rámci této práce byly studovány vztahy mezi taxony rozeznávanými na území České republiky: pupava obecná pravá (Carlina vulgaris subsp. vulgaris), pupava Biebersteinova pravá (C. biebersteinii subsp. Biebersteinii), pupava Biebersteinova prostřední (C. biebersteinii subsp. brevibracteata) a pupava Biebersteinova jesenická (C. biebersteinii subsp. sudetica). Molekulární analýzy ukázaly na přítomnost dvou geneticky odlišených skupin, první zahrnuje zástupce reliktních stanovišť a horské rostliny klasifikované jako C. biebersteinii subsp. biebersteinii a C. biebersteinii subsp. sudetica, druhá pak rostliny řazené k C. vulgaris a C. biebersteinii subsp. brevibracteata. Diferenciace obou skupin je podpořena i morfometrickými analýzami. Vzájemné vztahy populací uvnitř těchto dvou skupin však zůstávají nejasné. Jisté je, že české populace C. biebersteinii subsp. biebersteinii a C. biebersteinii subsp. sudetica jsou příbuzné horským populacím z Alp a Karpat; jedná se o glaciální relikty zasluhující zvláštní pozornost z hlediska ochrany přírody. Nicméně statut samostatného endemického taxonu pro jesenickou populaci C. biebersteinii subsp. sudetica není pravděpodobně oprávněný.
|
|
|
Ochranářské aspekty endemismu ve střední Evropě se zvláštním přihlédnutí k modelové skupině rodu Sorbus
Tesařová, Anna ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Endemit je organismus žijící pouze na jednom určitém území na Zemi. Ke vzniku endemismu vede několik procesů, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Patří mezi ně alopatrická speciace, polyploidizace, hybridizace a apomixie. Tato práce se dále zabývá jejich dělením a výskytem. Nejdůležitějšími pojmy jsou určitě paleoendemiti a neoendemiti. Paleoendemiti jsou velice vzácní a ve střední Evropě se vyskytují jen na Slovensku. Skupina neoendemitů je na tomto území značně nepřehledná a relativně početná. Výskyt endemitů je úzce svázán s centry diverzity, které jsou na Zemi stejně nerovnoměrně rozloženy jako samotný endemismus. Rod Sorbus zaujímá s ohledem na množství endemických druhů střední Evropy přední místo. Z toho důvodu byla experimentální část práce zacílena na cytometrickou studii (analýza absolutní velikosti genomu a DNA ploidie) 13 endemických druhů rodu Sobus. U zahrnutých jedinců jednoznačně převládala triploidie. Mezi těmito triploidními zástupci byl analýzou absolutní velikosti genomu zjištěn 6% rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou. Absolutní velikost genomu zbylých endemických taxonů odpovídala tetraploidní úrovni.
|
|
|
Genetická variabilita a evoluční vztahy českých endemických zástupců rodu Dianthus
Kalůsková, Jana ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá karyologickou, genetickou a fenotypovou variabilitou vybraných taxonů rodu Dianthus L. v České republice a sousedních zemích. Důležitou roli v evoluční historii rodu hrálo několik mikroevolučních procesů, jako jsou hybridizace, genomová duplikace či edafická speciace. Tyto procesy vedly ke vzniku velkého množství fenotypově podobných taxonů, které jsou často omezeny na malý areál. V České republice rostou 3 endemické hvozdíky a jeden subendemický. Tyto (pod)druhy posloužily jako modelová skupina pro studium mikroevolučních procesů v malých populacích. Práce se skládá ze tří částí, zabývající se každá jiným evolučním procesem: Dianthus arenarius subsp. bohemicus je kriticky ohroženou endemickou psamofytní rostlinou rostoucí na jediné původní lokalitě v Polabí sympatricky se široce rozšířeným D. carthusianorum. Hybridizace byla předpokládána na základě morfologických znaků, ale nebyla nikdy potvrzena jinou metodou. Vzhledem k odlišnému počtu chromozomů obou druhů byla hybridizace detekována pomocí průtokové cytometrie s barvivem DAPI (stanovení relativního obsahu DNA většiny rostliny z lokality). Na karyologicky potvrzených hybridech byly provedeny morfometrické analýzy a, s použitím sekvenace cpDNA, určen směr hybridizace. Výsledky ukázaly, že k...
|
|
|
Genetická variabilita a evoluční vztahy českých endemických zástupců rodu Dianthus
Vítová, Jana
Předkládaná diplomová práce se zabývá karyologickou, genetickou a fenotypovou variabilitou vybraných taxonů rodu Dianthus L. v České republice a sousedních zemích. Důležitou roli v evoluční historii rodu hrálo několik mikroevolučních procesů, jako jsou hybridizace, genomová duplikace či edafická speciace. Tyto procesy vedly ke vzniku velkého množství fenotypově podobných taxonů, které jsou často omezeny na malý areál. V České republice rostou 3 endemické hvozdíky a jeden subendemický. Tyto (pod)druhy posloužily jako modelová skupina pro studium mikroevolučních procesů v malých populacích. Práce se skládá ze tří částí, zabývající se každá jiným evolučním procesem: Dianthus arenarius subsp. bohemicus je kriticky ohroženou endemickou psamofytní rostlinou rostoucí na jediné původní lokalitě v Polabí sympatricky se široce rozšířeným D. carthusianorum. Hybridizace byla předpokládána na základě morfologických znaků, ale nebyla nikdy potvrzena jinou metodou. Vzhledem k odlišnému počtu chromozomů obou druhů byla hybridizace detekována pomocí průtokové cytometrie s barvivem DAPI (stanovení relativního obsahu DNA většiny rostliny z lokality). Na karyologicky potvrzených hybridech byly provedeny morfometrické analýzy a, s použitím sekvenace cpDNA, určen směr hybridizace. Výsledky ukázaly, že k hybridizaci...
|
|
|
Ecology and behaviour of an enigmatic fossorial rodent, the giant root-rat (Tachyoryctes macrocephalus), endemic to the Afroalpine habitat in the Bale Mountains, Ethiopia
VLASATÁ, Tereza
Výzkum v této dizertaci se zaměřuje na ekologii a chování ohroženého fosoriálního hlodavce, hlodouna velkého (Tachyoryctes macrocephalus), v afroalpínském ekosystému pohoří Bale v Etiopii a výsledky jsou porovnávány s ostatními ekologickými daty získanými na jiných fosoriálních/podzemních hlodavcích. Zaprvé se tato disertační práce zaměřuje na výzkum ekologického významu hlodouna velkého. Vyhodnocení jeho vlivu na různé prvky ekosystému velmi přispívá ke znalostem nejen druhu samotného, ale i k pochopení fungování ekosystému, který obývá. Ve skutečnosti výsledky první studie naznačují, že hlodoun velký v afroalpínském ekosystému plní roli ekosystémového inženýra. Zadruhé tato disertační práce obsahuje vůbec první radio-telemetrickou studii o hlodounu velkém, která se zaměřuje na jeho časovou a prostorovou aktivitu. Konkrétně ve druhé studii jsou vyhodnoceny výsledky o jeho denní aktivitě, jejím vzoru, množství a sezónní změně. Výsledky demonstrují rozdíly v aktivitě mezi striktně podzemními druhy hlodavců a těmi, které mají pravidelnou nadzemní aktivitu jako je hlodoun velký. Ve třetí studii jsme odhalili několik trendů v prostorovém chování hlodouna velkého, které mohou složit jako strategie, jak se vypořádat s drsnými environmentálními podmínkami v afroalpínském ekosystému.
|
|
|
Ochranářské aspekty endemismu ve střední Evropě se zvláštním přihlédnutí k modelové skupině rodu Sorbus
Tesařová, Anna ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Endemit je organismus žijící pouze na jednom určitém území na Zemi. Ke vzniku endemismu vede několik procesů, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Patří mezi ně alopatrická speciace, polyploidizace, hybridizace a apomixie. Tato práce se dále zabývá jejich dělením a výskytem. Nejdůležitějšími pojmy jsou určitě paleoendemiti a neoendemiti. Paleoendemiti jsou velice vzácní a ve střední Evropě se vyskytují jen na Slovensku. Skupina neoendemitů je na tomto území značně nepřehledná a relativně početná. Výskyt endemitů je úzce svázán s centry diverzity, které jsou na Zemi stejně nerovnoměrně rozloženy jako samotný endemismus. Rod Sorbus zaujímá s ohledem na množství endemických druhů střední Evropy přední místo. Z toho důvodu byla experimentální část práce zacílena na cytometrickou studii (analýza absolutní velikosti genomu a DNA ploidie) 13 endemických druhů rodu Sobus. U zahrnutých jedinců jednoznačně převládala triploidie. Mezi těmito triploidními zástupci byl analýzou absolutní velikosti genomu zjištěn 6% rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou. Absolutní velikost genomu zbylých endemických taxonů odpovídala tetraploidní úrovni.
|
|
|
Biosystematická studie okruhu Carlina vulgaris ve střední Evropě s využitím molekulárních a morfometrických metod
Mašková, Hana ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krak, Karol (oponent)
Okruh pupavy obecné Carlina vulgaris agg. představuje v rámci střední Evropy několik ekologicky, morfologicky a chorologicky odlišených linií. V rámci této práce byly studovány vztahy mezi taxony rozeznávanými na území České republiky: pupava obecná pravá (Carlina vulgaris subsp. vulgaris), pupava Biebersteinova pravá (C. biebersteinii subsp. Biebersteinii), pupava Biebersteinova prostřední (C. biebersteinii subsp. brevibracteata) a pupava Biebersteinova jesenická (C. biebersteinii subsp. sudetica). Molekulární analýzy ukázaly na přítomnost dvou geneticky odlišených skupin, první zahrnuje zástupce reliktních stanovišť a horské rostliny klasifikované jako C. biebersteinii subsp. biebersteinii a C. biebersteinii subsp. sudetica, druhá pak rostliny řazené k C. vulgaris a C. biebersteinii subsp. brevibracteata. Diferenciace obou skupin je podpořena i morfometrickými analýzami. Vzájemné vztahy populací uvnitř těchto dvou skupin však zůstávají nejasné. Jisté je, že české populace C. biebersteinii subsp. biebersteinii a C. biebersteinii subsp. sudetica jsou příbuzné horským populacím z Alp a Karpat; jedná se o glaciální relikty zasluhující zvláštní pozornost z hlediska ochrany přírody. Nicméně statut samostatného endemického taxonu pro jesenickou populaci C. biebersteinii subsp. sudetica není pravděpodobně oprávněný.
|
|
|
Genetická variabilita a evoluční vztahy českých endemických zástupců rodu Dianthus
Vítová, Jana
Předkládaná diplomová práce se zabývá karyologickou, genetickou a fenotypovou variabilitou vybraných taxonů rodu Dianthus L. v České republice a sousedních zemích. Důležitou roli v evoluční historii rodu hrálo několik mikroevolučních procesů, jako jsou hybridizace, genomová duplikace či edafická speciace. Tyto procesy vedly ke vzniku velkého množství fenotypově podobných taxonů, které jsou často omezeny na malý areál. V České republice rostou 3 endemické hvozdíky a jeden subendemický. Tyto (pod)druhy posloužily jako modelová skupina pro studium mikroevolučních procesů v malých populacích. Práce se skládá ze tří částí, zabývající se každá jiným evolučním procesem: Dianthus arenarius subsp. bohemicus je kriticky ohroženou endemickou psamofytní rostlinou rostoucí na jediné původní lokalitě v Polabí sympatricky se široce rozšířeným D. carthusianorum. Hybridizace byla předpokládána na základě morfologických znaků, ale nebyla nikdy potvrzena jinou metodou. Vzhledem k odlišnému počtu chromozomů obou druhů byla hybridizace detekována pomocí průtokové cytometrie s barvivem DAPI (stanovení relativního obsahu DNA většiny rostliny z lokality). Na karyologicky potvrzených hybridech byly provedeny morfometrické analýzy a, s použitím sekvenace cpDNA, určen směr hybridizace. Výsledky ukázaly, že k hybridizaci...
|
|
|
Biogeografie arachnofauny Alp
Šilhavá, Alena ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Řezáč, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce přináší souhrnný přehled o biogeografii arachnofauny Alp. Věnuje se pěti řádům pavoukovců, které se v Alpách vyskytují, konkrétně štírům (Scorpiones), štírkům (Pseudoscorpiones), štírenkám (Palpigradi), sekáčům (Opiliones) a pavoukům (Araneae). Tato práce se soustředí na rozšíření endemických a subendemických druhů těchto řádů pavoukovců a faktory, které mohou ovlivňovat jejich rozšíření a celkovou diverzitu v oblasti Alp. Ukazuje se, že významnými faktory jsou teplota a vlhkost. Štírci se vyskytují spíše v teplých a nižších polohách, zatímco zejména štíři Euscorpius (Alpiscorpius) a sekáči jsou tolerantnější i k místům s nižší teplotou, přičemž sekáči vyžadují zejména dostatečnou vlhkost. U pavouků se v horském prostředí Alp celková druhová bohatost a hustota snižuje zejména od otevřených habitatů k lesním stanovištím. Celkovou diverzitu v Alpách navíc výrazně ovlivnily teplotní oscilace během čtvrtohorních klimatických změn a různé pozice a typy refugií, což je dobře patrné u druhů úzce spjatých s půdním prostředím jako např. u štírenek nebo jeskyních štírků čeledi Syarinidae. Klíčová slova: biogeografie, Alpy, endemit, štíři, štírci, štírenky, sekáči, pavouci
|
|
|
Genetická variabilita a evoluční vztahy českých endemických zástupců rodu Dianthus
Kalůsková, Jana ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá karyologickou, genetickou a fenotypovou variabilitou vybraných taxonů rodu Dianthus L. v České republice a sousedních zemích. Důležitou roli v evoluční historii rodu hrálo několik mikroevolučních procesů, jako jsou hybridizace, genomová duplikace či edafická speciace. Tyto procesy vedly ke vzniku velkého množství fenotypově podobných taxonů, které jsou často omezeny na malý areál. V České republice rostou 3 endemické hvozdíky a jeden subendemický. Tyto (pod)druhy posloužily jako modelová skupina pro studium mikroevolučních procesů v malých populacích. Práce se skládá ze tří částí, zabývající se každá jiným evolučním procesem: Dianthus arenarius subsp. bohemicus je kriticky ohroženou endemickou psamofytní rostlinou rostoucí na jediné původní lokalitě v Polabí sympatricky se široce rozšířeným D. carthusianorum. Hybridizace byla předpokládána na základě morfologických znaků, ale nebyla nikdy potvrzena jinou metodou. Vzhledem k odlišnému počtu chromozomů obou druhů byla hybridizace detekována pomocí průtokové cytometrie s barvivem DAPI (stanovení relativního obsahu DNA většiny rostliny z lokality). Na karyologicky potvrzených hybridech byly provedeny morfometrické analýzy a, s použitím sekvenace cpDNA, určen směr hybridizace. Výsledky ukázaly, že k...
|
host ::
RSS.