|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
|
Využití dronů při monitorování radiační situace v havarijních situacích
SEDLÁČEK, Matěj
Tato práce čtenáře seznámí s problematikou využití dronů při monitorování radiační situace v havarijních situacích. Jedná se o aktuální téma, protože drony se používají stále častěji v různých odvětvích a radiační monitorování tomu není výjimkou. V práci jsou shrnuty výhody a nevýhody tohoto řešení a porovnání s konvenčně používanými metodami. Cílem práce je zejména odpovědět na výzkumnou otázku: "Do jaké míry je využití dronů při monitorováni radiační situace v havarijních situacích výhodnější než konvenční metody?" Dalším úkolem je zjistit výhody použití dronů při monitorování radiační situace při haváriích a zjištění jejich výhod proti zavedeným metodám a možnost jejich reálného využití v budoucnu. Teoretická část čtenáři podrobně popíše základní pojmy relevantní k tématu práce, dále pak obecně radiační mimořádnou událost, monitorování při těchto událostech konvenčními metodami i použitím dronů. V teoretické části se seznámíme s technickou stránkou současně používaných dronů, s jejich rozdíly a specifikací, které jsou relevantní k danému účelu. Praktická část navazuje na teoretickou. Obsahuje konkrétní výsledky měření testovacím dronem, ze kterých jsou vyvozeny vyvodí závěry, které zodpoví výzkumnou otázku práce, a představí tak ucelený pohled na tuto problematiku. Diskuze je zaměřená na zkušenosti s měřením, jejich výhody a možný vývoj této technologie v budoucnu. Závěrem této práce je zjištění, že v současné době se většina měření, která jsou stále prováděna pomocí helikoptér nedá plně nahradit drony. Měření pomocí dronů má značné výhody, zejména při zavedení některých neobvyklých řešení. V blízké budoucnosti se stále předpokládá omezení využití dronů k monitorování ionizujícího záření v havarijních situacích, především na větších plochách. Toto je dáno omezením, které pramení z technických limitů dronů nebo z místních a mezinárodních nařízení pro jejich provoz.
|
|
|
Připravenost zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Horního Falcu na řešení mimořádných událostí
JAHN, Vojtěch
Záměrem této diplomové práce je představení a rozbor připravenosti zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže Horního Falcu na řešení mimořádných událostí se zaměřením na problematiku přeshraniční spolupráce. V teoretické části je popsán integrovaný záchranný systém obou územních celků s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její systém poskytování přednemocniční neodkladné péče a systém řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Nedílnou součástí je i legislativa možné spolupráce a významný projekt přeshraniční spolupráce, díky kterému tato činnost vůbec započala. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky zdravotnických záchranných služeb a vedoucími pracovníky projektu přeshraniční spolupráce. Tito pracovníci se pravidelně účastnili společných cvičení a jejich povědomí o této problematice je na vysoké úrovni. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a jsou interpretovány výsledky. Výzkum poukázal na problémy v komunikaci zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže, problém v jazykové bariéře a různorodosti postupů v řešení mimořádných událostí. Mezi klady se řadí kvalitní příprava zaměstnanců a přínosy z dosud proběhlých cvičení formou nové plánovací dokumentace pro přeshraniční spolupráci. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolena strategie spojenectví pro využití příležitostí k odstranění nebo zmírnění slabých stránek spolupráce. V diskusi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla v budoucnu možnému zlepšení přeshraniční spolupráce. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným zaměstnancům při dalším jednání projektu přeshraniční spolupráce.
|
|
|
Výuka bezpečnostních témat jako součást výchovy ke zdraví
Janochová, Růžena ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výukou bezpečnostních témat jako součást výchovy ke zdraví. Teoretická část nejprve vymezuje pojmy problematiky. Následně, na základě literární rešerše, popisuje výuku ochrany člověka za mimořádných událostí a běžných rizik na našich školách od historie po současnost a poté pojednává o začlenění dané tematiky do současného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Práce přináší také sestavený přehled dostupných materiálů, které obsahují metodickou podporu pro přípravy vlastních vyučovacích hodin. V neposlední řadě práce na základě dat šetření České školní inspekce a její tematické zprávy "Vzdělávání v bezpečnostních tématech" představuje analýzu současné situace v ČR. Cílem praktické části této práce bylo provedení kvantitativního výzkumu, který zjišťoval hodnocení kurzu "Proškolení před pedagogickými praxemi" jeho absolventy v akademickém roce 2019/2020. Kurzem, před nástupem na praxe ve školách, prošli v daném roce studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že studenti kurz hodnotí jednoznačně jako přínosný. Jako tři nejdůležitější moduly kurzu zvolili respondenti Běžná rizika na školách (úrazy), Požární bezpečnost a Bezpečnost v dopravě. Jako nejobtížnější se studentům jevily moduly Legislativa ve...
|
|
| |
|
|
Terénní pečovatelská služba
Svobodová, Petra ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Práce pojednává o terénní pečovatelské službě v České republice, o její historii i současnosti, včetně jejího legislativního zakotvení. Dále blíže pojednává o standardech kvality sociálních služeb jakožto zákonné povinnosti. Důležitou součástí práce je také pojednání o nouzových a havarijních situacích v rámci pečovatelské služby a šetření, zabývající se jejich četností a přístupem pracovníků k jejich řešení. V závěru práce je navrhnut obecný postup řešení těchto situací.
|
|
|
Připravenost vybraných škol města České Budějovice na vznik mimořádné události
BLÁHOVÁ, Kateřina
Připravenost škol na mimořádné události, by mělo být pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance těchto zařízení jednou ze základních priorit. Za účelem posouzení připravenosti škol bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny tři typy dotazníků, a to dotazník pro ředitele škol, pedagogy, žáky a studenty. Teoretická část práce se zabývá legislativním vymezením problematiky mimořádných událostí a terminologiích pojmů jako jsou bezpečnost, mimořádná událost, mimořádná situace, hrozba, záchranné a likvidační práce, krizová situace, integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva nebo evakuace. Další kapitolou práce je pojetí výuky problematiky ochrany obyvatelstva, která je rozdělena na období před rokem 1989 a po roce 1989. Do výuky problematiky ochrany obyvatelstva před rokem 1989 můžeme zařadit termíny jako civilní protiletecká ochrana, civilní obrana a branná výchova. Výuka v oblasti přípravy obyvatelstva na mimořádné události v České republice po roce 1989 je rozdělena na předškolní výchovu, základní vzdělání, střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Dále byla do této kapitoly zahrnuta preventivně výchovná činnost směřující k zadané cílové skupině. Dalšími kapitolami v teoretické části diplomové práce jsou kapitoly Ochrana obyvatelstva a Koncepce ochrany obyvatelstva. Poslední kapitola byla zaměřena na současný stav počtu škol na území České republiky, Jihočeského kraje a města České Budějovice. Ve výzkumné části bylo cílem zhodnotit připravenost vybraných škol na mimořádnou událost. Jak již bylo zmíněno, byly vytvořeny tři typy dotazníků. První dotazník byl určen pro ředitele škol a obsahoval 26 otázek. Otázky měly uzavřené odpovědi. Začátek dotazníku charakterizuje zkoumaný vzorek. Následuje tematický blok, který pojednává o evakuačním plánu a následné evakuaci. Další otázky jsou zaměřené na posouzení připravenosti škol, pedagogů, žáků a studentů na mimořádnou událost. Poslední otázky zjišťují, zda by ředitelé uvítali možnost, proškolení pedagogů v oblasti Ochrana člověka za mimořádné události. Druhý dotazník byl určen pedagogickému personálu. Dotazník pro pedagogy obsahoval 34 otázek, které měly uzavřené odpovědi. Byl rozdělen do 2 tematických bloků. První čtyři otázky sloužily k charakterizování pedagogického personálu. I. BLOK zjišťoval, zda má škola zpracovaný evakuační plán, jak často je prováděn nácvik evakuace, zda škola spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému, zda jsou žáci seznamováni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události a jakým způsobem, zda se pedagogové účastní školení na úseku ochrany obyvatelstva, nebo jaká forma školení a tematická oblast by jim nejvíce vyhovovala. II. BLOK byl zaměřen na informovanost pedagogů. Třetím dotazníkem byl dotazník pro žáky a studeny, ten obsahoval celkem 28 otázek. První 3 otázky sloužily k získání informací o respondentovi. Následně byl dotazník zaměřen na znalosti žáků v oblastech ochrana obyvatelstva, požární ochrana, první pomoc, únik radioaktivních a chemických látek. Každá oblast obsahovala 4 otázky. Další 3 otázky byly zaměřené na znalost telefonních čísel, které by žáci a studenti měli znát v případě vzniku mimořádné události. Poslední otázky zjišťovaly, zda a jak byli žáci a studenti seznámeni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události. V případě ředitelů škol byla použita metoda kvalitativní ve formě metody PAPI. Metoda PAPI-Paper And Pen Interviewing spočívá v osobním dotazování, při kterém se odpovědi respondentů zaznamenávají do vytištěného, standardizovaného dotazníku. U pedagogů, žáků a studentů byla použita metoda kvantitativní, a to formou dotazníkového šetření. Všechny výsledky byly zaneseny do programu Excel a vyhodnoceny formou grafů.Pro dobrou míru připravenosti škol, byla dle Paretovo principu stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Dále bylo provedené statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření za účelem testování závislosti odpovědí respondentů na druhu školy.
|
|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
|
Telefonická krizová intervence v souvislostech
SECHOVEC, Libor
Celá práce se zabývá problematikou krizové intervence se zaměřením na specifickou oblast pracoviště linky důvěry. Problematika představuje teoretické zpracování tématu od obecné charakteristiky krizí a krizové intervence. Dále se věnuje telefonické krizové intervenci. Jsou objasněny zásady krizové komunikace, zabývá se suicidální tematikou a etickými otázkami. Celá práce obsahuje popis, utřídění, porovnání a shrnutí informací a faktů. V závěru se zaměřuje na možnosti a hranice při jednání obou stran telefonického kontaktu.
|
|
|
Názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému
DUŠKOVÁ, Ilona
Cílem této diplomové práce je zjistit a vyhodnotit názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému při záchranných a likvidačních pracích u mimořádných událostí a z toho plynoucí míru bezpečnosti obyvatel kraje. Celý výzkum byl koncipován tak, aby po provedení analýzy údajů zjištěných dotazníkovým šetřením byly získány relevantní informace o pohledu obyvatel Jihočeského kraje na práci vyčleněných sil a prostředků Armády ČR, Českého červeného kříže a obecní policie. K získání dat byla zvolena technika dotazníkového šetření. Po provedení předvýzkumu, který identifikoval výše zmíněné tři ostatní složky IZS, jež jsou dle obyvatel kraje nejdůležitější z hlediska záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Při následném dotazníkovém šetření, zaměřeném na tyto tři ostatní složky IZS, byl získán předem určený počet 50 respondentů z každého okresu Jihočeského kraje, tzn. celkem 350 respondentů z okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Z analýzy dat vyplývá zjištění, že tři čtvrtiny dotázaných neznají termín ?ostatní složka IZS?. A to i přesto, že někteří z respondentů mají osobní zkušenost se zásahem některé z ostatních složek IZS při mimořádné události. Z toho lze vyvodit závěr, že občané Jihočeského kraje mají povědomí o IZS jako celku, ale nejsou již dostatečně obeznámeni s jeho strukturou. Ke zvýšení úrovně vědomostí o struktuře IZS a zaměření činností jednotlivých složek proto doporučuji zařadit tyto informace podrobněji do osnov základních škol. Navrhuji rovněž zvýšit informovanost občanů o této problematice formou mediální kampaně. V rámci hodnocení vyčleněných sil a prostředků Armády ČR z hlediska jejich činnosti v IZS, převažuje u respondentů názor, že pomoc této složky je při - 3 - mimořádných událostech a krizových situacích na zcela dostatečné úrovni. Občané, kteří měli osobní zkušenost se zásahem vojáků například při záchranných a likvidačních pracích či evakuaci obyvatelstva, hodnotí nejčastěji tuto jejich pomoc jako efektivní a velice profesionální. S pomocí Českého červeného kříže při mimořádných událostech má osobní zkušenost jedna čtvrtina dotázaných obyvatel Jihočeského kraje, a to zejména při povodních. Humanitární jednotky ČČK v těchto případech pomáhaly především se zajištěním nouzového ubytování a stravování postižených občanů a rovněž se soustředily na sběr a distribuci humanitární pomoci. Téměř 86 % respondentů hodnotí průběh těchto činností jako velice profesionální a efektivní. O dostatečné míře pomoci obecní, resp. městské policie, nejsou dotázaní občané zcela přesvědčeni. Někteří z nich ji hodnotí jako spíše nedostatečnou. Stejně tak zastávají názor, že jednotlivé obecní policie v Jihočeském kraji mají určité rezervy ve vybavenosti, a to například vozového parku. Nicméně 41 % dotázaných se shoduje na tom, že kvalita činnosti této složky při mimořádných událostech se v posledních letech zvyšuje. Mé doporučení se v tomto případě týká zvýšení počtu služebních automobilů. Na základě získaných dat byl sestaven žebříček jednotlivých ostatních složek IZS dle jejich významnosti tak, jak ji hodnotí dotázaní obyvatelé kraje. Na pomyslných prvních třech místech se umístily tyto složky: Armáda ČR, obecní policie, Český červený kříž. Ze shrnutí získaných informací vyplývá pozitivní zjištění, že tři zkoumané ostatní složky IZS přispívají svou činností v rámci IZS velkou měrou k ochraně zdraví, života a majetku obyvatel Jihočeského kraje při mimořádných událostech a krizových situacích. Věřím, že závěry výzkumu a má doporučení uvedená v této práci mohou přispět k dalšímu zkvalitnění činnosti analyzovaných ostatních složek IZS tak, aby jejich vnímání občany Jihočeského kraje bylo v budoucnu ještě na vyšší úrovni.
|
host ::
RSS.