|
|
Léčba poruch příjmu potravy pomocí neuromodulačních metod
Baumann, Silvie ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Ustohal, Libor (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Úvod: Poruchy příjmu potravy patří k obtížně léčitelným psychiatrickým onemocněním, u nichž často selhávají klasické postupy léčby. Ve své práci uvádím přehled základních stimulačních metod a jejich použití v léčbě mentální anorexie (AN), mentální bulimie a psychogenního přejídání. Praktická část byla zaměřena na hodnocení účinnosti léčby AN pomocí transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS). Jedná se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou a placebem kontrolovanou studii. 43 pacientů s AN bylo rozděleno a stimulováno buď aktivní (A) tDCS =21). Stimulován byl levý dorzolaterální prefrontální kortex (anoda na sytému 10 20, katoda na pravý orbitofrontální region Délka stimulace byla každý všední den po dobu 2 týdnů (10 stimulací) o intenzitě 2 mA. Všichni pacienti před i po stimulaci dotazník EDE Q, Zungovu sebeposuzovací škálu deprese, byli zváženi, byl jim monitorován termální práh bolesti a porucha vnímání vlastního těla pomocí počítačového programu Anamorfic. Po 2 a 4 týdnech bylo kontrolováno BMI pacientů, EDE Hodnocení proběhlo pomocí statistických metod ANOVA a OPLS. Výsledky: obou skupinách došlo v průběhu sledování k nárůstu BMI a celkově ke klinickému zlepšení specifické psychopatologie (EDE Q), ale výsledky nedosáhly statistického významu. Ve skupině A došlo mezi 1. a 4. kontrolou ke snížení...
|
|
|
Působení elektrokonvulzivní terapie na kognitivní funkce
Kubinová, Markéta ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
(česky) Elektrokonvulzivní terapie (ECT) je velmi efektivní léčebnou metodou pro pacienty s těžkým a na léčbu rezistentním psychiatrickým onemocněním. Práce se zabývá vlivem elektrokonvulzivní terapie na kognitivní funkce, přesněji specifikováno jako měření kognitivních funk cí po elektrokonvulzivní terapii se zaměřením na sledování kognitivních funkcí, případně jejich deficitu s odstupem času po aplikaci ECT. V několika časových bodech (T1: do týdne po ECT; T2: 6-8 týdnů po ECT) od ukončení léčby ECT byl formou opakovaných měření sledován vývoj kognitivní výkonnosti pacientů. Skupiny pacientů, rozdělené dle diagnostických okruhů (okruhu poruch nálad a schizofrenní okruh) byly mezi sebou porovnávány. Cílem práce je sledování kognitivních změn v průběhu času u pacientů po elektrokonvulzivní terapii. Do výzkumu bylo ve finální fázi zařazeno 18 osob (10 žen a 8 mužů). Z hlediska diagnóz bylo u 39% diagnostikováno onemocnění dle MKN z kategorie F20-F29; u 33% diagnostikována porucha nálady (kategorie dle MKN: F30-F39), u 28% osob diagnostikována F06.3 organická afektivní porucha. Pro snímání dat byla zvolena metoda MCCB (Matrics Consensus Cognitive Battery), disponující velmi dobrými psychometrickými vlastnostmi, vhodná také pro opakovaná měření. Výsledky poukazují na signifikantní zlepšení po šesti až...
|
|
|
Úlohy sestry u pacienta s elektrokonvulzivní terapií
KŘENKOVÁ, Hana
Cílem této práce je zmapování specifických úloh sestry u pacienta s elektrokonvulzivní terapií a rozdílů v těchto úlohách mezi stanovenými lůžkovými psychiatrickými zařízeními. V teoretické části je zpracováno uvedení do problematiky elektrokonvulzivní terapie včetně rozebrání mechanizmu jejích účinků, historie vývoje této terapie, onemocnění, jež vede k indikování elektrokonvulzivní terapie, kontraindikace, nežádoucí účinky terapie a konečně úlohy sestry u pacienta s touto terapií. Empirická část je založena na výzkumu pomocí rozhovorů se sestrami jednotlivých psychiatrických zařízení a analýzou dokumentů, konkrétně ošetřovatelských standardů a směrnic pro elektrokonvulzivní terapii z těchto zařízení. Z výsledků zkoumání plyne, že specifika úloh sestry spočívají mimo jiné především ve schopnosti edukace, psychické podpory a aplikace prvků psychoterapie či psychorehabilitace. Rozdíly v ošetřovatelské péči mezi stanovenými psychiatrickými zařízeními byly pozorovány především v oblastech absolvování specializovaných kurzů a školení zaměřených na EKT, schopnosti edukovat pacienta a duševně jej podpořit, dle ošetřovatelských standardů, směrnic a lékařských intervencí pečovat o nemocného před, při a po výkonu EKT, reakcí na komplikace a využívání psychoterapie či psychorehabilitace.
|
|
|
Názor veřejnosti na léčebné postupy používané na psychiatrii
FILLEROVÁ, Markéta
V bakalářské práci se zabývám aktuální problematikou léčby duševního onemocnění. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny důležité pojmy jako duševní zdraví a duševní porucha, včetně uvedení klasifikace duševních poruch. Jsou zde kapitoly věnující se duševnímu onemocnění jako společenskému problému, stigmatizaci a právní problematice duševně nemocných a jejich léčbě. Stručně je zde nastíněna historie psychiatrické péče a její vývoj a popsány některé důležité postupy používané při léčbě duševně nemocných v současnosti.Empirická část je věnována kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem je zjistit, jaký názor má laická veřejnost na léčebné postupy používané na psychiatrii. Jsou zde zpracovány získané údaje, ověřovány hypotézy a vyhodnocení většiny otázek je pro přehlednost znázorněno graficky. V závěru je vyjádřen můj vlastní názor na tuto problematiku a shrnutí výsledků šetření.
|
host ::
RSS.