|
|
Interpretace georadarových měření s využitím kombinovaného geoelektrického průzkumu
Široký, Jakub ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Valenta, Jan (oponent)
Interpretace georadarových měření je často ztížena složitými geologickými podmínkami, nejednoznačností zaznamenaných odrazů a nejistotou převodu časové osy na hloubkovou. Díky provázanosti geofyzikálních polí je ale možné porovnávat výsledky příbuzných průzkumných metod. Radargramy ze tří modelových lokalit byly zpracovány a interpretovány běžným postupem s cílem rovnoměrně zesílit všechny odrazy. Výsledky byly porovnány s datasety metod ERT a DEMP formou sdružené interpretace, která přispěla k rozšíření popisu radargramů a přinesla nové poznatky ohledně geologicko-geomorfologické interpretace. Algoritmus zpracování radargramů byl na základě poznatků ze sdružené intepretace modifikován a zjednodušen tak, aby usnadňoval vzájemnou komparaci výsledků jednotlivých metod. Zpřesnění určení hloubek odrazů na radargramech pomocí adaptace na rychlostní model nepřineslo zásadní zlepšení výsledku. Klíčová slova: georadar, elektrická odporová tomografie, dipólové elektromagnetické profilování, sdružená interpretace, sdružená inverze, optimalizace zpracování GPR dat, sedimentární prostředí, rychlostní model
|
|
|
Geofyzikální průzkum podzemních dutin na lokalitě Letonice
Bartášková, Lucie ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
Národní přírodní rezervace Větrníky, ležící v Jihomoravském kraji severně od obce Letonice, je jednou z největších stepních rezervací na jižní Moravě. Celá tato oblast je charakteristická přítomností stabilizovaných i aktivních sesuvů a jsou zde dlouhodobě monitorovány výskyty sufozních závrtů. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda je možné pomocí geofyzikálních metod vysledovat podpovrchové jevy způsobené vymýváním jemných horninových částic podzemní vodou. Tento jev je označován jako sufoze. Měření proběhlo v místech, kde byl projev sufoze velice výrazný a to v okolí dvou závrtů viditelných na povrchu. K identifikaci strukturně-geologických příčin a projevů sufoze na zadané lokalitě byly v první etapě výzkumu použity metody gravimetrie a elektrická odporová tomografie (ERT). Naměřená data byla dále zpracována a geologicky interpretována. Metoda gravimetrie se ukázala jako vhodná pro identifikaci hornin postižených sufozí u nichž předpokládáme, že jejich hustota je nižší než hustota okolních hornin. Pomocí metody ERT bylo možné ve vertikálním profilu odlišit písčito-štěrkovité sedimenty, které jsou více náchylné k erozi, od hornin jílovitých. Na základě výsledků těchto dvou metod bylo na lokalitě identifikováno také několik poruch, pro jejichž ověření bylo navrženo doplňkové měření. V druhé...
|
|
|
Analýza průběhu podpovrchových struktur v reprezentativních řezech výzkumných povodí
DUBEC, Štěpán
Tato diplomová práce je zaměřena na popis podpovrchových struktur a zjištění uložení geologického nepropustného podloží v zájmových oblastech výzkumných povodí Kopaninského a Jenínského potoka. K terénnímu měření byla zvolena geofyzikální geoelektrická metoda tzv. mnohožilného kabelu (ERT - elektrická rezistivní tomografie). Tato metoda geofyzikálního průzkumu poskytuje informace o podpovrchových strukturách, ověřuje hypotézy a přináší nové informace o litologické a strukturální situaci pod povrchem země. ERT měření bylo uskutečněno automatickým geoelektrickým systémem ARES, v kombinaci s tzv. inteligentními elektrodami. Získaná naměřená data byla vykreslena pomocí programu Res2DInv ve formě vertikálních řezů elektrické rezistivity, které sloužily k interpretaci. Získané výsledky, tedy určení hloubky a průběhu nepropustného podloží, jsou důležité pro zpřesnění datových vstupů jak pro modelování srážko-odtokových procesů především v oblasti kalibrace a validace jednotlivých nastavení modelů, tak i pro ostatní hydrologické analýzy a studie prováděné v rámci výzkumných projektů. Informace o hloubce nepropustného podloží je použitelná jako jeden z dílčích vstupů např. do hydrologického modelu MIKE SHE.
|
|
|
Metody určování hloubky nepropustného podloží jako podkladu pro hydrologický výzkum.
DUBEC, Štěpán
Tato bakalářská práce je zaměřena na popis podpovrchových struktur v zájmové oblasti Kopaniského povodí a následně co nejpřesnější interpretaci hloubky podloží. K terénnímu měření byla zvolena geofyzikální metoda mnohožilného kabelu (ERT ?elektrická odporová tomografie?). Tato metoda geofyzikálního průzkumu poskytuje informace o podpovrchových strukturách, ověřuje hypotézy a přináší nové informace o litologické a strukturální situaci pod povrchem země. ERT měření bylo prováděno automatickým geoelektrickým přístrojem ARES, v kombinaci s tzv. inteligentními elektrodami. Získaná data z terénního měření byla vykreslena pomocí programu RES2DINV ve formě odporových řezů, které sloužily k interpretaci. Výsledek této práce, tedy zjištění hloubky podloží, by měl nadále sloužit jako další podklad pro hydrologické modelování MIKE SHE v rámci výzkumných projektů Katedry krajinného managementu.
|
host ::
RSS.