|
|
Využití geofyzikálních metod při průzkumu předpokládaných maarových vulkánů v západních Čechách
Turjaková, Veronika ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
Lokality Ztracený rybník a Bažina v západních Čechách leží na západním konci oháreckého příkopu v předpokládané linii tachovského zlomu. Ohárecký rift byl tektonicky aktivní v průběhu terciéru a stále je zde významná seismicky aktivní zóna s četnými doprovodnými seismickými jevy. Jde o dvě kruhovité prohlubně (cca 30 metrů hluboké a široké stovky metrů), což je tvar typický pro maary. Oblast byla prozkoumána pomocí souboru geofyzikálních metod. Použili jsme pozemní magnetometrii, elektrické odporové profilování a metodu přechodových jevů. Výsledky podle očekávání ukazují vysokoodporový kruhový okraj prohlubně a nízkoodporovou sedimentární výplň maaru o mocnosti přibližně 100 m. V menším kráteru (Bažina) potom záporná magnetická anomálie naznačuje existenci bazické intruze blízko povrchu. Tato anomálie byla navíc pozorována i při odporové tomografii. Můžeme tak říci, že těmto dvě kráterům dala vzniknout freatomagmatická erupce. Menší z obou kráterů (Bažina) vznikl za obráceného režimu magnetického pole Země, než je pole dnešní.
|
|
|
Srovnání vybraných realizací parkových a zahradních exteriérů z hlediska použití dekoračního a stavebního kamene
Skácelová, Zuzana
Stavební a dekorační kámen se uplatňuje téměř v každé realizaci parkových a zahradních exteriérů, i když to na první pohled nemusí být zřejmé. Vzhledem k nedostatku odborné literatury a literárních pramenů dochází k nesprávným technologiím a postupům při montážích a k obavám z řad investorů, zda nejsou tyto prvky příliš finančně náročné. Práce je postavena na rozboru čtyř pečlivě vybraných realizací, s použitím dekoračního a stavebního kamene, z pohledu jejich ekonomické a technické náročnosti. Výsledky práce byly vyvozeny jak z rozboru výše uvedených realizací, tak z informací získaných od oslovených odborníků v kamenickém a oboru a oboru zahradní a krajinářské tvorby.
|
|
|
Výzkum vulkanických struktur pomocí geofyzikálních metod, lokalita Rybí loučky v Jizerských horách
Fait, Václav ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
V této práci jsou nastín ny základní principy t í geofyzikálních metod (gravimetrie, magnetometrie a elektrické odporové profilování), které byly použity pro výzkum v lokalit Rybí lou ky, za ú elem objasnit zdejší geologické pom ry. Dále je tená obeznámen se vznikem maarové diatrémy, o které je uvažováno, že se ve zkoumané lokalit vyskytuje. V další ásti je popsán princip terénního m ení a postup p i vyhodnocování výsledk . V poslední ásti jsou graficky vyhodnoceny výsledky. Ty jsou také porovnávány s p edchozími výzkumy v téhle lokalit . Geofyzikální práce ukázaly, že geologická situace Rybích lou ek neodpovídá jednoduché p edstav diatrémy. Zárove se ale nejedná o strukturu formovanou pouze p sobením ledovce. P vod je nejspíše kombinací tektonické predispozice, vulkanické aktivity a následné selektivní eroze.
|
|
|
Geofyzikální průzkum podzemních dutin na lokalitě Letonice
Bartášková, Lucie ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
Národní přírodní rezervace Větrníky, ležící v Jihomoravském kraji severně od obce Letonice, je jednou z největších stepních rezervací na jižní Moravě. Celá tato oblast je charakteristická přítomností stabilizovaných i aktivních sesuvů a jsou zde dlouhodobě monitorovány výskyty sufozních závrtů. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda je možné pomocí geofyzikálních metod vysledovat podpovrchové jevy způsobené vymýváním jemných horninových částic podzemní vodou. Tento jev je označován jako sufoze. Měření proběhlo v místech, kde byl projev sufoze velice výrazný a to v okolí dvou závrtů viditelných na povrchu. K identifikaci strukturně-geologických příčin a projevů sufoze na zadané lokalitě byly v první etapě výzkumu použity metody gravimetrie a elektrická odporová tomografie (ERT). Naměřená data byla dále zpracována a geologicky interpretována. Metoda gravimetrie se ukázala jako vhodná pro identifikaci hornin postižených sufozí u nichž předpokládáme, že jejich hustota je nižší než hustota okolních hornin. Pomocí metody ERT bylo možné ve vertikálním profilu odlišit písčito-štěrkovité sedimenty, které jsou více náchylné k erozi, od hornin jílovitých. Na základě výsledků těchto dvou metod bylo na lokalitě identifikováno také několik poruch, pro jejichž ověření bylo navrženo doplňkové měření. V druhé...
|
host ::
RSS.