|
|
Participace podporovatelů občanského spolku Milionu chvilek na demokratickém procesu
Vlčková, Adéla ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Pro fungující a stabilní demokracii je nezbytná angažovanost a aktivita občanské společnosti na demokratickém procesu, která nabývá volebního a nevolebního charakteru. Současné výzkumy ukazují, že politická participace vyžaduje schopnosti a motivaci k zapojení, a to ideálně za podpory skupiny, která takovou účast žádá. Milion chvilek pro demokracii, je občanské hnutí, které vyzývá občany České republiky, aby se zapojovali do aktivit, které mohou ovlivnit veřejné dění ve prospěch demokracie. Práce zkoumá sympatizanty zmíněného hnutí. Výsledky ukazují, že se jedná o skupinu, která disponuje vyššími individuálními zdroji, vyšším politickým zájmem a nedůvěrou v současnou vládnoucí garnituru. Sympatizanti občanského hnutí se více politicky participují, a to zejména v aktivitách, které spolek akcentuje. Modelace příslušnosti ke spolku ukázala, že nelze ignorovat skutečnost, že spolek byl původně protestním hnutím. Klíčová slova politická participace, volební a nevolební participace, občanské hnutí, aktivní občané, demonstrace, petice, politika, logistická regresní analýza Název Participace podporovatelů občanského spolku Milion chvilek na demokratickém procesu
|
|
|
Srovnání vybraných aspektů politické kultury v ČR a SRN
Gawrecká, Daniela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním vybraných témat politické kultury mezi studenty z České republiky a Spolkové republiky Německo. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření, které tato práce analyzuje a jeho výsledky prezentuje. Výzkumu se zúčastnilo 108 českých studentů Univerzity Karlovy v Praze a 102 německých studentů Brémské univerzity. Výzkum se zabýval udávanou mírou jejich volební i nevolební participace, stranickými preferencemi, ať již na škále pravice-levice nebo podpory konkrétní strany, mírou diskusí o politice a sledováním politického zpravodajství, vlastenectvím a postojem k evropské integraci, občanské společnosti a přímé demokracii. Také sledoval míru politického odcizení a znechucení politikou, důvěru v média a efektivitu státního aparátu a v neposlední řadě míru znalostí o politice mezi českými a německými respondenty. Jednotlivé orientace se sledovaly především podle státní příslušnosti respondenta a také podle pohlaví v celém souboru a v určitých případech také zvlášť mezi českými a zvlášť mezi německými respondenty. Tam, kde to bylo účelné, došlo také ke srovnání podle studijního oboru dotazovaných. Většina respondentů z obou zemí má jasně definovanou vazbu k politickému systému a ke svému místu v něm, což se projevilo např. ve vysoké míře volební účasti, ochotou...
|
host ::
RSS.