|
| |
|
|
Holocene fire history of forest vegetation in central Europe based on soil and sedimentary charcoal
Bobek, Přemysl ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Feurdean, Angelica (oponent) ; Chytrý, Milan (oponent)
Požár je fundamentálním ekologickým faktorem, který přímo formuje mnoho terestrických ekosystémů na Zemi. Předkládaná práce se snaží poskytnout ucelený pohled na požárovou dynamiku v kontextu podmínek střední Evropy v průběhu posledních 12 000 let. Dřívější požárová aktivita byla zkoumána pomocí analýzy uhlíků obsažených v terestrických a lakustrinních sedimentárních sekvencích a zuhelnatělých rostlinných tkání deponovaných v půdách. Díky velkému počtu lokalit bylo možné dosáhnout rekonstrukce požárové aktivity na více prostorových úrovních - od lokálního až po krajinné měřítko. První část práce se zabývá identifikací hlavních faktorů, které podmiňují současný výskyt požárů, a na základě zjištěného vztahu hledá vazbu na distribuci požárů v krajině v průběhu mladšího holocénu. Podařilo se ukázat, že výskyt požárů je v současnosti řízen především abiotickými faktory odvozenými od charakteru reliéfu, jako je vyšší přísun sluneční energie na svazích a zvýšená členitost terénu. Naproti tomu antropogenní faktory vykazovaly nízkou míru vlivu. Vzhledem k tomu, že faktory determinující aktuální výskyt požárů jsou v průběhu holocénu stabilní, lze předpokládat, že existují stanoviště, která mají predispozici pro dlouhodobě zvýšenou požárovou aktivitu. Opakované požárové disturbance tak na těchto stanovištích...
|
|
|
Ekologie patosystému Vinca minor - Puccinia cribrata v přirozených populacích
Vaníček, Jiří ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
4 Abstrakt Podmínky prostředí a vlastnosti hostitelských populací jsou významné faktory ovlivňující výskyt a projev patogenů v rostlinných populacích. Cílem této práce je odhalení vlivu mikroklimatických a edafických charakteristik prostředí a vlastností hostitelských populací na výskyt mikrocyklické rzi Puccinia cribrata, napadající stálezelenou klonální rostlinu Vinca minor. Sběr dat probíhal v údolí řeky Soči v Julských Alpách ve Slovinsku. Členitý terén horského údolí s výskytem různých geologických substrátů umožnil sledování výskytu patogenu na pestré škále lesních a křovinných stanovišť, lišícími se výrazně hloubkou půdy a hustotou zápoje stromového patra. Rez P. cribrata byla častěji přítomná a dosahovala vyšších prevalencí (vyššího podílu nakažených lodyh hostitele) na xerotermních stanovištích, charakteristických řidším zápojem stromového patra a mělkou půdou. Významným faktorem byla rovněž hustota hostitelských populací, spolu s níž vzrůstal podíl nakažených lodyh, a dále velikost hostitelských populací, pozitivně ovlivňující incidenci rzi v populaci. Pro zhodnocení možnosti predikovat výskyt patogenu jsem testoval různé terénní a vegetační indexy, získané pomocí dálkového průzkumu země. Vegetační indexy charakterizující množství a strukturu nadzemní biomasy dřevin na stanovišti se ukazují jako...
|
|
|
The effect of different management strategies on the dynamics of saproxylic insect habitats
ŠEBEK, Pavel
Práce zahrnuje studie zabývající se hmyzem vázaným na mrtvé dřevo a jeho stanoviště. Součástí je literární rešerše a přehled stávajících problémů v ochraně biodiverzity saproxylického hmyzu, studie vlivu aktivních zásahů do ekosystémů nížinných lesů mírného pásma, např. vliv výmladkového hospodaření (pollarding, pařezení), na saproxylická i další lesní společenstva, a nakonec zhodnocení významu solitérních stromů pro biodiverzitu saproxylického hmyzu.
|
|
|
CO2 efflux in different types of ecosystems
Dařenová, Eva
Ve třech různých ekosystémech byl sledován tok CO2 z půdy (smrkový les, bukový les a mokřad) a na jednom stanovišti tok CO2 z celého ekosystému (louka). Manuální a automatická kontinuální měření byla prováděna během růstové sezóny v letech 2008 -- 2012. Byly sledovány faktory ovlivňující prostorovou variabilitu a časovou dynamiku toku CO2. Časová dynamika byla řízena především teplotou půdy, dále také vlhkosti půdy, která měla i vliv na prostorovou variabilitu toku CO2. Tato prostorová variabilita závisela také například na množství nadzemní biomasy nebo tloušťce opadu. Dále byl sledován rozdíl závislosti toku CO2 z půdy na teplotě v závislosti na denní době, kdy byla měření toku CO2 prováděna. Tyto rozdíly pak následně ovlivňovaly i stanovení množství CO2 uvolněného z půdy za celou sezonu. V poslední části práce byl sledován okamžitý i dlouhodobý vliv změny distribuce srážek a vliv sucha simulovaného v první polovině růstové sezony na tok CO2 z lučního ekosystému.
|
|
|
The role of wood decay fungi in the dynamics of a mountain spruce forest
POUSKA, Václav
Práce je zaměřena na ekologické nároky dřevokazných hub a jejich vztahy ke struktuře a vývoji lesů. Vztahy hub k vlastnostem dřeva a lesních porostů byly zkoumány ve středoevropských horských smrčinách. Přístup na úrovni ploch byl zvolen k porovnání obecného uspořádání rozmanitosti hub v jednom lesním porostu a také v různých porostech. Analýza struktury porostů posloužila jako základ pro přístup na úrovni ploch. Přístup na úrovni substrátu byl zvolen ke studiu ekologických nároků jednotlivých druhů a jejich společenstev. Také byl zkoumán vliv vlastností dřeva (včetně hub a jejich hnilob) na obnovu smrku na ležících kmenech.
|
|
| |
host ::
RSS.