|
|
Význam, podoba a reforma rodiny podle T. G. Masaryka
Kaňa, Jan ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou představy o správné podobě rodiny a osvětové snahy, které měly, pokud možno co nejširší veřejnost přesvědčit, aby svůj rodinný život těmto představám přizpůsobila. Mezi základní cíle práce tak patří snaha ukázat: 1. Jaký byl obsah těchto představ. 2. Jaký byl jejich rozsah, tedy do čeho všeho si dovolili autoři těchto představ / jejich propagátoři lidem mluvit. 3. Jaké byly způsoby zmíněných osvětových snah. Na jaké skupiny obyvatel měla osvěta cílit. 4. Samotné zdůvodnění, proč tyto snahy vznikaly. V čem byly hledány nedostatky tehdejších rodin. Proč měla být rodina reformována. Práce se nezabývá tématem od jeho předpokládaného vzniku, tedy pravděpodobně od doby, kdy proběhly první pokusy rodinu a její účel definovat, ale zabývá se především obdobím od poslední čtvrtiny 19. století po druhou polovinu třicátých let 20. století. V českých zemích představuje toto období rozmach osvětových snah ve věci rodiny a taky je to období aktivního působení T. G. Masaryka, jehož názory na správnou podobu rodiny a také propagace těchto názorů, tvoří pomyslnou páteř této práce. Důraz na Masarykovo uchopení tématu je dán předpokladem, že na něm lze toto téma představit v celé své šíři. Tím samozřejmě nelze říct, že by sám obsáhl všechny představy o tom, co je správná rodina a...
|
|
|
Vývoj vzdělávání dospělých na přelomu 19. a 20. století
Nedvědický, Petr ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Cílem rigorózní práce je analyzovat z kulturně-historického hlediska období 1848 do 1900, resp. 1918. Dále identifikovat a charakterizovat klíčové determinanty, které ovlivnily vznik a rozvoj výchovy a vzdělávání dospělých ve středoevropském prostoru (národní emancipační hnutí, vznik tělovýchovných, zájmově-kulturních a profesních spolků a organizací, technologicko-hospodářský pokrok, rozvoj železnice, působení zdravotnických organizací). Tyto společenské hybatele pokroku a rozvoje umožnily vzniknout např. osvětě, lidovýchově a univerzitním extenzím a dalším institucionalizaci výchovy a vzdělávání dospělých. Tyto kategorie se staly základem dnešní konceptualizace vzdělávání dospělých a diferenciace (zájmové, občansko-politické a profesní vzdělávání). Práce pojednává o vzniku a vývoji profesních a zájmových organizací, které stály u zrodu institucionálního vzdělávání dospělých. To se systematicky rozvíjelo ve druhé polovině 20. století. Zásadní vliv na to měly i mezinárodní organizace (OSN, UNESCO, OECD a Rada Evropy) podporující koncept celoživotního učení. Jednotlivé kapitoly charakterizují klíčové fenomény výchovy a vzdělávání dospělých s důrazem na širší kulturně-sociální a antropologický kontext. Zvláštní pozornost je věnována propracovanému a uceleného systému vzdělávání Tomáše Bati. Technický...
|
host ::
RSS.