|
|
Fylogeografické vzorce a mikroevoluční mechanismy u delfínovitých
Křišťanová, Žaneta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o dosavadních poznatcích týkajících se fylogeografie čeledi Delphinidae (Delfínovití). Je zaměřena zejména na fylogenetickou strukturu a speciační historii delfínovitých, dále na způsoby diferenciace trofických nik a vzniku ekotypů. V minulosti měly pleistocénní oscilace klimatu zásadní vliv na vývoj jednotlivých druhů a populací. V současnosti jsou to lidské činnosti, které způsobují zásadní změny habitatů a tím mění životní podmínky pro kytovce. U několika druhů delfínovitých byl zaznamenán vznik ekotypů, kdy různé populace stejného druhu využívají odlišné ekologické niky. Tato práce se věnuje zejména ekotypům delfína skákavého (Tursiops truncatus). U jednotlivých ekotypů byla zaznamenána variabilita ve zbarvení, délce těla či morfologii páteře. Právě páteř je u delfínovitých významnou adaptací na prostředí. V této rešerši jsou také popsány příbuzenské vztahy mezi delfínovitými, životní strategie a potravní nika vybraných druhů rodů Tursiops, Stenella a Delphinus.
|
|
|
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
|
|
|
Využití laboratorní a obrazové spektroskopie pro hodnocení odolnosti borovice lesní vůči suchu a rozlišení jejich ekotypů
Raasch, Filip ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Cílem této práce bylo navrhnout nedestruktivní způsob měření semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), zjistit, zda se v laboratorních spektrech borovic projeví stres z nedostatku vody, porovnat, zda se bude reakce borovic lišit dle ekotypu a zkoumat, zda z obrazových a laboratorních spekter bude možné odlišit dva ekotypy borovice lesní. K tomuto účelu byla zpracována obrazová hyperspektrální data semenných sadů ze srpna 2020 a byl proveden tříměsíční laboratorní experiment, v rámci něhož byl u dvouletých semenáčků borovice z náhorního a pahorkatinného ekotypu navozen stres z nedostatku vody. Analýza spektrálních dat proběhla s pomocí smíšených statistických modelů, analýzy rozptylu, analýzy hlavních komponent, natrénování klasifikátorů řízené pixelové klasifikace, vegetačních indexů a lineární regrese. Z analýz bylo zjištěno, že lze detekovat vodní stres u silně stresovaných semenáčků borovice lesní. Nejcitlivější spektrální pásma na obsah vody byla pozorována v oblasti mezi 1000-2500 nm. Počáteční reakce na stres z nedostatku vody se dle ekotypu nelišila, u náhorního ekotypu však byla pozorována rychlejší regenerace po etapě sucha. Dva ekotypy borovice lesní bylo možné s vysokou přesností odlišit jak z laboratorních, tak obrazových dat. I přes vysokou variabilitu mezi jedinci způsobenou vodním...
|
|
|
Phylogeography and adaptive evolution of the grey wolf
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Fornůsková, Alena (oponent)
Vlk dravý je vysoko mobilný vrcholový predátor, kľúčový a dáždnikový druh v rámci ekosystémov po celom holarktickom areáli. Výskyt jeho populácií je ovplyvňovaný glaciálnou históriou, environmentálnymi podmienkami a ľudskou činnosťou. V súčasnej dobe sa vlci vracajú do človekom pozmenenej krajiny, kde boli vyhubení a prispôsobujú sa na život v nej. Ľudia sa veľkou časťou pričinili o jeho vyhynutie v mnohých oblastiach po svete, čo malo za následok pokles genetickej diverzity. Vďaka rôznym životným podmienkam vzniklo mnoho odlišných línií, ktoré sa dajú rozlíšiť na základe morfologických a hlavne genetických analýz. Klimatické podmienky môžu podmieniť vznik ekotypov, ktoré sa stanú dedičné a geneticky odlíšiteľné. Cieľom práce je poskytnúť ucelený prehľad o fylogeografii a adaptívnej evolúcii vlka dravého v kontexte kombinácie genetických, geografických a morfologických dát. Kľúčové slová: vlk dravý, Canis lupus, fylogeografia, ekotypy, adaptívna evolúcia
|
|
|
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
|
|
|
Biosystematic studies in the family Cyperaceae
KOŠNAR, Jan
Práce se zaměřila na mikroevoluční mechanismy přispívající k morfologické rozmanitosti vybraných zástupců čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Bylo zjištěno, že přirozená hybridizace, prokázaná na základě morfologických i molekulárních znaků, je pravděpodobně důležitým zdrojem diverzifikace tropických bahniček (Eleocharis) podrodu Limnochloa. U polymorfního druhu ostřice obecné (Carex nigra) byla jako převažující příčina existence odlišných morfotypů odhalena silná fenotypová plasticita. Genetická (ekotypová) diferenciace mezi morfotypy C. nigra byla vzácná, z čehož vyplývá, že uplatňování úzkého taxonomického pojetí a vyčleňování dalších druhů je v případě C. nigra nevhodné.
|
host ::
RSS.