|
| |
|
|
Přechod z aktivního života do starobního důchodu
KUNOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na přechod z aktivního života do starobního důchodu. Téma této práce je velmi aktuální. Zabývá se dospělými v aktivním pracovním procesu, kteří se připravují na další životní etapu, zvažují možnosti odchodu do starobního důchodu, nebo částečné či úplné pokračování činnosti v zaměstnání. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, popsáno období aktivního stárnutí a přípravy na stáří. Je zde věnována pozornost důchodovému systému. Dále je rozebrán přechod z pracovního života do starobního důchodu, ve kterém je popsán starobní důchod, podmínky nároku, potřebné kroky k získání starobního důchodu a časování odchodu do starobního důchodu. Cílem práce je popsat, jak lidé v předdůchodovém věku prožívají své současné životní období, jak se připravují na období po ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu, a jaké faktory jejich rozhodování o ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu ovlivňují. K uskutečnění výzkumné části bakalářské práce je použit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen lidmi, kteří se nacházejí v předdůchodovém věku a zvažují ukončení či pokračování v zaměstnání. Výsledky jsou zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu má být zjištěno, zda lidé pomýšlejí na přípravu na stáří a život v důchodu, jaké mají povědomí o podmínkách pro odchod do starobního důchodu, podle čeho se rozhodují a co očekávají od života po ukončení zaměstnání. Práce může posloužit jako materiál pro občany, kteří se blíží svému důchodovému věku. Může pomoci ke specifikaci ukazatelů přechodu z aktivního života do starobního důchodu.
|
|
|
Stanovení věkové hranice odchodu do starobní penze
Svoboda, Radovan ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Stanovení důchodového věku je klíčovým problémem každého penzijního systému, jeho řešení se dotýká každého občana a má i významný politický rozměr. Za hlavní důvod pro navyšování důchodového věku, ke kterému dochází ve všech evropských zemích, je považován demografický vývoj a ekonomické faktory (prodlužování průměrného věku dožití, rostoucí poměr počtu důchodců k počtu ekonomicky aktivních osob a růst nákladů na důchodový systém). Práce popisuje současné reformní kroky v evropských zemích, ale zejména obsahuje obšírnou analýzu ukazatelů, které jsou relevantní při řešení důchodového věku. Analýza vychází z oficiálních statistických údajů, které jsou zkoumány i ve vzájemných korelacích. Zdůrazněna je potřeba interdisciplinárního přístupu, který eliminuje jednostranné pohledy a účelové používání dat vytržených z širších souvislostí a dlouhodobějších trendů. Zvláštní pozornost je věnována genezi a aktuálnímu řešení důchodového věku v České republice. Práce nabízí argumenty na podporu uzákonění důchodového věku v 65 letech včetně mechanismu jeho navyšování podle vývoje ukazatele naděje na dožití. Při řešení dané problematiky se vychází ze základní etického předpokladu, že důstojný život seniorů je nutným znakem vyspělé demokratické společnosti, přičemž práce podává dostatek důkazů, že penzijní systém...
|
|
| |
|
|
Porovnání vybraných nástrojů důchodové reformy (předdůchody, předčasné důchody) z demografického hlediska
Mačková, Zuzana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je porovnání předdůchodů a předčasných důchodů jako vybraných nástrojů důchodové reformy s cílem zhodnotit jejich potenciál v období let 2014--2060. Za tímto účelem bude použit model odhadu výpočtu potenciálních osob, které v daném roce budou odcházet do řádného starobního důchodu. Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o něj zažádat osoba nejdříve 3 roky před dovršením řádného důchodového věku a po vyřízení žádosti jí stát začne vyplácet peněžní prostředky z účtu důchodového pojištění. Nevýhodou je, že při čerpání předčasného důchodu bude řádný starobní důchod trvale krácen. Od roku 2013 mají občané novou možnost čerpat vlastní naspořené peněžní prostředky v rámci dobrovolného III. pilíře formou předdůchodů, ty lze čerpat maximálně po dobu 5 let, minimální doba čerpání je stanovena na 2 roky. Výhodou předdůchodů je, že při jejich čerpání nedochází k trvalému krácení řádného starobního důchodu a navíc jsou uživatelé v době čerpání předdůchodu státními pojištěnci. Počet osob, které by mohly potenciálně čerpat předčasný důchod či předdůchod se bude během následujících let výrazně měnit. Jejich největší nárůst nastane v roce 2040, protože do předdůchodového věku se dostanou silné ročníky narozené v 70. letech minulého století. Následující roky se pak jejich počet bude opět snižovat.
|
|
|
Dopady změny výpočtu důchodu na počet předčasných důchodů v okrese Jindřichův Hradec
UHLÍKOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo zjistit, které dopady parametrických změn, související se změnou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, měly vliv na počet podaných žádostí o předčasné starobní důchody v okrese Jindřichův Hradec. Podnětem k řešení tohoto problému bylo napadení § 15 zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravuje zjištění výpočtového základu pro stanovení procentní výměry důchodu. Ústavní soud dospěl k závěru, že stanovená pravidla vytváří výrazné rozdíly mezí výší příspěvku zaplaceného do pojistného systému a výší přiznané důchodové dávky. Na tomto základě MPSV zpracovalo úpravu pravidel pro stanovení výpočtu důchodu a spolu s dalšími parametrickými změnami připravilo návrh tzv. malé důchodové reformy, který prošel legislativním procesem a s účinností od 30. září 2011 se podle nového zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, změnila pravidla pro stanovení výše důchodu. Nová pravidla jsou výhodná pro občany s vyššími příjmy. Pro osoby s nižšími příjmy změna znamenala snížení výše důchodu, a proto někteří volili podání žádosti o předčasný starobní důchod. Cílem práce bylo zmapovat žádostí o všechny druhy důchodů v letech 2010 a 2011 se zaměřením na počty žádostí o předčasný starobní důchod v okrese Jindřichův Hradec a provést analýzu délky předčasnosti k datu podání žádosti o předčasný starobní důchod ve dvou porovnávaných obdobích, kterými byly měsíce březen až září výše uvedených roků. Na základě určených cílů byl zvolen kvantitativní výzkum jako metoda standardizovaného výzkumu a byly testovány dvě hypotézy: 1. V důsledku změny pravidel pro výpočet důchodů došlo ke zvýšení počtu předčasných starobních důchodů 2. Největší zájem o přiznání předčasného starobního důchodu projevili občané, kterým do dovršení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod chyběl maximálně 1 rok Výzkum byl realizován obsahovou a sekundární analýzou dat obsažených v oficiálních statistikách ČSSZ a OSSZ a dostupných materiálech v letech 2010 a 2011. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že došlo k potvrzení první stanovené hypotézy; občané volili předčasný starobní důchod bez ohledu na to, že jim bude krácena procentní výměra výpočtového základu za každých započtených 90 dnů, avšak zůstal jim zachován původní výpočet důchodu, a rozhodli se tak i přes fakt, že snížením vyplácené důchodové dávky se jim penze snížila o přibližně 12 %. Využili v tomto případě možnosti, pokud splňovali zákonnou podmínku doby pojištění, odejít do penze před dosažením důchodového věku, což znamenalo o tři roky dříve. Ve výsledné fázi bylo potvrzeno, že ve sledovaném období v žádostech o přiznání předčasného starobního důchodu nepřevažoval počet žádostí, kdy občanům chyběl do důchodového věku maximálně jeden rok. Počet žadatelů s odchodem o tři roky dříve byl přibližně stejně velký jak těch, kterým chyběl jeden rok. Občanů, kterým chyběly dva roky před splněním zákonné podmínky, bylo nepatrně méně. V závěru výsledkové části jsou uváděna i data vypovídající o celkovém počtu vyplácených důchodů i výdajů na tyto dávky ze státního rozpočtu, což není zanedbatelná částka, a se zvyšováním počtu důchodů tato částka narůstá.
|
|
|
Vývoj a současná situace v oblasti předčasných starobních důchodů
Rákosníková, Lenka ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Práce je zacílena na oblast předčasných důchodů. Zaměřuje se na popis a analýzu legislativních změn, která tuto část důchodového pojištění upravuje. V první části práce je teoreticky popsán systém sociálního zabezpečení. Jsou zde vypsány reformy a změny v systému důchodového pojištění. Tyto zákonné úpravy jsou dále demonstrovány na grafech. V rámci analýzy se práce zabývá třemi konkrétními modelovými situacemi. Na nich je provedeno srovnání ve výši předčasného důchodu, podpory v nezaměstnanosti a předdůchodu. Dále jsou porovnány modelové situace pro zhodnocení konstrukce předčasného důchodu před a po reformy v roce 2011. Závěr práce slouží ke zhodnocení výsledků vyplývajících z výpočtů modelových situací. Práce přináší přehled o změnách a úspěšnosti reforem v oblasti předčasných důchodů.
|
|
| |
|
|
Předčasný důchod a jeho úloha v systému sociálního zabezpečení
ZDVIHALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou předčasných starobních důchodů. Teoretická část pojednává o úloze předčasných důchodů v systému sociálního zabezpečení České republiky. Nejprve popisuje samotný systém našeho sociálního zabezpečení a v další části se věnuje vývoji důchodového pojištění od jeho počátků po současnost. Platnou právní úpravou je od roku 1996 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, byl však již několikrát upravován. Poslední větší úpravou byly parametrické změny od 1.1.2010. V dalších kapitolách se teoretická část věnuje starobnímu a především předčasnému starobnímu důchodu, vysvětluje podmínky nároku a s tím související pojmy jako doba pojištění, důchodový věk, žádost o důchod. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody podání žádosti o trvale krácený předčasný starobní důchod. Dílčími cíli bylo zjistit, zda mají uchazeči dostatek informací o všech podmínkách nároku na tento typ důchodu a jaké skutečnosti jejich rozhodování ovlivnily. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda. Jako techniky výzkumu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a sekundární analýzu dat. Zkoumaný soubor byl tvořen celkem 15 respondenty (pět osob ze skupiny nezaměstnaných, pět ze skupiny zaměstnaných a pět osob samostatně výdělečně činných). Výzkum ukázal, že důvody žadatelů jsou podobné nejen v rámci jednotlivých skupin, ale i mezi nimi (únava, zdravotní problémy). Sekundární analýza dat byla využita pro dokreslení velikosti a struktury základního souboru. Z výsledků je patrné, že o předčasný důchod žádají méně osoby s vyšším vzděláním. Domnívám se, že předčasný starobní důchod má v současné době v systému sociálního zabezpečení nezastupitelnou úlohu a i do budoucna by měl být jeho součástí. Z výsledků výzkumu však také vyplývá, že lidem v předdůchodovém věku není nabídnuta jiná odpovídající alternativa. Bakalářská práce by měla posloužit jako zdroj větší informovanosti v oblasti předčasných odchodů do důchodu.
|
host ::
RSS.