|
|
Klášter Dolonnuur a vzájemné vztahy qingského dvora, Vnitřního Mongolska a Chalchy v 17.-19. století ve světle vybraných archivních pramenů
Srba, Ondřej ; Luvsandorj, Jugder (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými formami působení mandžuského císařského dvora na vztahy Chalchy a Vnitřního Mongolska, případně severní Číny. Budu popisovat především vlivy oblasti náboženství (sir-a-yin šasin). Pozornost věnuji rozvoji kulturně-náboženských vztahů, fenoménu poutí, zvláště poutí na Wutaishan, ale především roli kláštera a města Dolonnuur v náboženských vztazích mezi Chalchou, Vnitřním Mongolskem a mandžuským dvorem. Tento vztah prošel v průběhu 18. a 19. století významnou proměnou a odrážel celkové napětí ve vztazích mezi Chalchou a Mandžuy. Podrobněji představím střední přechodné období těchto vztahů, jak se projevovalo na osudech běžných mnichů kláštera Dolonnuur i na rostoucím výnamu Dolonnuuru jako střediska čínského obchodu. Tento rozbor bude založen na dosud nepublikovaných lokálních pramenech, zvláště kopiářích úřední korespondence Úřadu pro správu dolonnuurského kláštera.
|
|
|
Yihetuan 義和團: Domobrana za spravedlivou věc jako náboženské hnutí
Ivan, Robert ; Olivová, Lucie (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Bakalářská práce pojednává z religionistické perspektivy o tzv. postání Boxerů, které r. 1900 zachvátilo severní Čínu. Shrnuje stručně stav bádání a vymezuje se proti názorům, že Boxeři byli tajným protivládním hnutím napojeným na sektu Bílého lotosu, nebo nacionalistickým hnutím bojujícím proti cizincům a tlaku imperialismu. Zažité označení Boxeři odkazuje k hnutí Yihetuan 義和 團. V práci je však užíván překlad názvu Domobrana za spravedlivou věc, neboť ten lépe reflektuje cíle a postoje hnutí než označení Boxeři. Cílem argumentace je ukázat, že Domobrana byla lidovým náboženským hnutím, které bylo ze své podstaty loajalistické a bojovalo především proti křesťanství, které vnímalo jako ohrožení sociální struktury. Práce zkoumá různé aspekty hnutí, jako jsou posedlost a rituály nezranitelnosti, i příčiny negativních postojů ke křesťanství. Zasazuje hnutí do širšího socio- kulturního kontextu a ukazuje, že kulturu tradiční Číny nelze plně pochopit bez znalosti náboženství. V práci je proto také kladen důraz na opravení zkreslených představ o čínských náboženstvích a dynastii Qing (1644-1911). Konfrontuje některé zažité předsudky, jako pověrčivost a zaostalost císařské Číny, a snaží se ukázat smysluplnost náboženského vnímání světa a rituálů.
|
|
|
Pomocí barbarů ovládat barbary: postavení tusi v oblasti Liangshanu
Karlach, Jan ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá analýzou podoby politiky nepřímé správy jihosichuanské periferní oblasti Liangshanu, kterou se císařský dvůr snažil implementovat skrze dědičné úřady jím dosazených místních vládců (čín. tusi či tuguan). Využívá informací, které pocházejí především z pramenů v klasické čínštině (oficiální historie, místní kroniky, etnografické studie a další dokumenty) a z literatury v českém, anglickém, francouzském a čínském jazyce. Je rozdělena na tři vzájemně související části. První kapitola nastiňuje původ, proměny a vývoj nepřímé správy periferních území ležících v oblasti jihozápadní Číny, jejímž vrcholem byl "režim místních vládců" (čín. tusi zhidu), pomocí kterého centrální dvůr ovládal periferie své říše za vlády dynastií Yuan, Ming a Qing. Tento popis pokrývá zhruba rozmezí od období Válčících států (5. stol. př. n. l.) až do počátku 20. století. Druhá část práce je věnována geografickému, historicko-politickému a etnohistorickému popisu oblasti Liangshanu. První a druhá kapitola společně vymezují teoretický rámec pro závěrečnou část. Třetí kapitola je dále rozdělena do čtyř bloků a poskytuje etnohistorický popis několika reprezentativních úřadů místních vládců a genealogií rodů, které je ovládaly. Analyzuje postavení místních vládců v rámci a vůči tradiční společnosti liangshanského...
|
|
|
Yihetuan 義和團: Domobrana za spravedlivou věc jako náboženské hnutí
Ivan, Robert ; Olivová, Lucie (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Bakalářská práce pojednává z religionistické perspektivy o tzv. postání Boxerů, které r. 1900 zachvátilo severní Čínu. Shrnuje stručně stav bádání a vymezuje se proti názorům, že Boxeři byli tajným protivládním hnutím napojeným na sektu Bílého lotosu, nebo nacionalistickým hnutím bojujícím proti cizincům a tlaku imperialismu. Zažité označení Boxeři odkazuje k hnutí Yihetuan 義和 團. V práci je však užíván překlad názvu Domobrana za spravedlivou věc, neboť ten lépe reflektuje cíle a postoje hnutí než označení Boxeři. Cílem argumentace je ukázat, že Domobrana byla lidovým náboženským hnutím, které bylo ze své podstaty loajalistické a bojovalo především proti křesťanství, které vnímalo jako ohrožení sociální struktury. Práce zkoumá různé aspekty hnutí, jako jsou posedlost a rituály nezranitelnosti, i příčiny negativních postojů ke křesťanství. Zasazuje hnutí do širšího socio- kulturního kontextu a ukazuje, že kulturu tradiční Číny nelze plně pochopit bez znalosti náboženství. V práci je proto také kladen důraz na opravení zkreslených představ o čínských náboženstvích a dynastii Qing (1644-1911). Konfrontuje některé zažité předsudky, jako pověrčivost a zaostalost císařské Číny, a snaží se ukázat smysluplnost náboženského vnímání světa a rituálů.
|
|
|
Klášter Dolonnuur a vzájemné vztahy qingského dvora, Vnitřního Mongolska a Chalchy v 17.-19. století ve světle vybraných archivních pramenů
Srba, Ondřej ; Luvsandorj, Jugder (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými formami působení mandžuského císařského dvora na vztahy Chalchy a Vnitřního Mongolska, případně severní Číny. Budu popisovat především vlivy oblasti náboženství (sir-a-yin šasin). Pozornost věnuji rozvoji kulturně-náboženských vztahů, fenoménu poutí, zvláště poutí na Wutaishan, ale především roli kláštera a města Dolonnuur v náboženských vztazích mezi Chalchou, Vnitřním Mongolskem a mandžuským dvorem. Tento vztah prošel v průběhu 18. a 19. století významnou proměnou a odrážel celkové napětí ve vztazích mezi Chalchou a Mandžuy. Podrobněji představím střední přechodné období těchto vztahů, jak se projevovalo na osudech běžných mnichů kláštera Dolonnuur i na rostoucím výnamu Dolonnuuru jako střediska čínského obchodu. Tento rozbor bude založen na dosud nepublikovaných lokálních pramenech, zvláště kopiářích úřední korespondence Úřadu pro správu dolonnuurského kláštera.
|
|
|
Batangský incident: Konec tradičního Khamu a počátek expanze dynastie Qing v sichuansko-tibetském pohraničí
Vařil, Ondřej ; Slobodník, Martin (vedoucí práce) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Práce se zabývá událostí označovanou jako Bathangský incident, při níž došlo v roce 1905 v sichuansko-tibetském pohraničí k povstání proti čínské císařské správě a k vraždě pomocného ambana Feng Quana a jeho doprovodu. V práci jsou kromě sekundární literatury použity především čínsky psané prameny, stejně jako cestopisy a deníky západních misionářů a cestovatelů. První kapitola práce ve své první části popisuje geografické charakteristiky širšího území Khamu. Následuje souhrnný popis historicko-politického vývoje území, v němž je kladen důraz na vývoj vztahů Khamu s Tibetem, Mongoly a Čínou, stejně jako na jeho vnitřní vývoj a utváření specifického prostředí a kultury Khamu. Druhá kapitola již obrací svou pozornost na Bathang samotný. První podkapitola se věnuje výjimečným přírodním podmínkám Bathangu. Ve druhé části je podán přehled historického vývoje území Bathangu a jeho postupné začleňování nejprve do říše Mongolů a poté do říše dynastie Qing. Představeno je také zavedení systému místních vládců. Ve třetí kapitole je podána analýza mocenských poměrů v Bathangu, se zvláštní pozorností věnovanou postavení místních vládců, císařských úředníků, buddhistických klášterů a čínských obchodníků. Čtvrtá kapitola se zabývá činností francouzských misionářů v Bathangu a jejich vlivem na bathangskou...
|
host ::
RSS.