|
|
Návrh dolní končetiny testovací figuríny pro nárazové zkoušky
Maršálek, Petr ; Semela, Marek (oponent) ; Bilík, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována tématu návrhu modelu dolní končetiny nárazové figuríny. Práce se zabývá historickým vývojem nárazových figurín až do současnosti, z jakého materiálu jsou vyrobeny a jaká je jejich vize do budoucna. Hlavním tématem práce je návrh modelu dolní končetiny pro nárazové zkoušky se zaměřením na anatomii lidského těla. V práci je popsáno jakým způsobem je možné vyrobit dolní končetinu figuríny za použití formy z materiálu ThermoLyn Clear, lidskou kost je možné nahradit dřevem a svalovou hmotu nahradit agarem.
|
|
|
Návrh nábytkového solitéru s použitím dřeva a kamene
Borbélyová, Jozefína
Diplomová práce se zabývá návrhem stolového nábytku pro veřejné interiéry v podobě solitéru. Zdůrazňuje význam použití udržitelných materiálů, interpretuje trend návratu k přírodě, klade důraz na použití daných materiálů, jako je masivní dřevo a přírodní kámen. Součástí práce je návrh obývacího stolu doplněný o kolekci bufetových a jídelních stolů jako možné proměny a využití návrhu. Vizuální uplatnění tématu je zaměřeno spíše na náročnějšího zákazníka, který vyžaduje kvalitní solitéry do interiéru hotelu či kavárny. Proto se práce v teoretické části zabývá rozborem jednotlivých materiálů, typologií a ergonomií stolového nábytku, zhodnocením historických souvislostí a vybraných řešení ze současnosti. V neposlední řadě zahrnuje také bezpečnostní požadavky a platnou legislativu pro daný výrobek. Praktická část představuje celkový proces návrhu včetně variantních řešení, samotný finální návrh a jeho zdůvodnění a zprostředkovává celý výrobní proces funkčního modelu.
|
|
|
Vliv teploty lepidla a povrchu adherendu na hloubku penetrace lepidla do masivního dřeva
Voldřichová, Anna
Závěrečná práce se zabývá problematikou vlivu různých podmínek lepení na hloubku penetrace lepidla do povrchu masivního dřeva, především pak vlivu zvýšeného tlaku při lisování. Dále práce zkoumá vliv penetrace na pevnost lepeného spoje při zatížení v tahu. Vzorky ze smrkového a dubového dřeva byly slepeny UF lepidlem a PVAC lepidlem, slisovány za různých lisovacích tlaků a následně vystaveny tahové zkoušce. Pro účely vyhodnocení hloubky penetrace bylo použito SEM analýzy na elektronovém mikroskopu. V práci jsou zahrnuty také výsledky zkoumání vlivu inkoustu na pevnost lepené spáry a hloubku penetrace lepidla do materiálu. Inkoust byl použit do lepidlových směsí pro účely zbarvení lepené spáry.
|
|
|
Vplyv extrémneho umyvacieho procesu na pevnosť v ohybe lepeného spoja v listnatom dreve
Tuhý, Dušan
Diplomová práce je zaměřena na problematiku působení mycího procesu na pevnost v ohybu lepeného spoje ve speciální spárovce vyrobené z listnatého dřeva. Cílem bylo analyzovat v současnosti dostupná lepidla a druhy spojů ve spárovce z masivního dřeva a zabývat se problematikou mycího procesu a jeho vlivu. Vybraným lepidlem bylo PVAc lepidlo Rakoll ® GXL 4 a spoj na tupo a následně byly porovnávány změny pevnosti v ohybu na dřevěných vzorcích z buku, dubu, jasanu a javoru po třiceti cyklech intenzivního mycího procesu s použitím čistících tablet a následného aklimatizování vzorků. Ty byly porovnávány se vzorky, které čistící proces neabsolvovaly.
|
|
|
Ztráta účinku výchovných zásahů ve smíšeném dubo-bukovém porostu (36A8) na ŠLP Křtiny
Černíková, Karla
Cílem práce bylo posouzení ztráty účinku jednotlivých výchovných zásahů v dubo-bukovém porostu na území ŠLP. Výzkumná plocha o velikosti 0,84 ha byla založena roku 1989 v porostu, který byl starý 49 let. Na této ploše byly provedeny výchovné zásahy (probírka úrovňová, podúrovňová a Voropanov-Borgreweho). Část plochy byla ponechána samovolnému vývoji (plocha kontrolní), která sloužila jako porovnání. Na jednotlivých plochách byla v letech naměřena výška, výška nasazení korun, tloušťka a odhadován tvar kmene a koruny dle Polanského klasifikace na jednotlivých stromech. Měření proběhlo v letech 1989, 1999, 2005, 2010, 2015 a 2020. Pro tloušťku nebyla zaznamenána při porovnání jednotlivých ploch s probírkovými metodami a plochy kontrolní žádná odezva. U dubu byl v prvních 10 letech zaznamenán znatelně zvýšený výškový přírůst v případě Voropanov-Borgreweho probírky a také na kontrolní ploše, kde došlo k odumírání nejslabších a nejnižších jedinců. Po 15 letech bylo zjištěno vyrovnání výškové křivky s ostatními metodami, a došlo tak ke ztrátě účinku probírky. V případě buku byl vliv probírkových metod zhodnocen jako bez efektu. Velmi úspěšně u buku funguje samoproředění, které je nejvíce znatelné také v posledních letech. U dubu nebyl zaznamenán žádný efekt provedených zásahů u parametru výška nasazení koruny v porovnání se samovolným vývojem. U buku by se dalo jako o efektivní metodě mluvit v případě Voropanov-Borgreweho probírky. Faktory, které byly hodnoceny na základě Polanského klasifikace, jimiž byly tvar kmene a tvar koruny, nezaznamenaly u dubu a buku zlepšení ani v jednom případě probírkových metod. Závěrem můžeme tvrdit, že celkové hodnocení účinnosti probírkových metod, které byly provedeny pouze jednou, není v porovnání se samovolným vývojem porostu považováno za významné.
|
|
|
Zhodnocení škod mrazem na zakládaných lesních kulturách v podmínkách ŠLP ML Křtiny
Patáková, Aneta
Na lesním majetku obhospodařovaném ŠLP ML Křtiny bylo zrealizováno hodnocení škod pozdními mrazy na výsadbách lesních dřevin. Sběr dat proběhl na začátku vegetačního období (od května do června), kdy dřeviny začínají rašit a jsou vystaveny největšímu riziku poškození pozdními mrazy. Mrazové události byly měřeny pomocí TMS dataloggerů, které zaznamenávaly přízemní teplotu vzduchu pomocí teplotních senzorů. Hodnocení bylo provedeno na mladých kulturách buku, dubu, smrku a jedle ve stáří max. 3 roky. Celkem bylo hodnoceno 28 obnovních ploch různé velikosti (kategorie do 0,1; 0,11–0,5 a nad 0,51 ha), na kterých bylo zjišťováno průměrné poškození asimilačního aparátu na reprezentativním vzorku 100 sazenic. Výsledky ukázaly, že nejvíce citlivými dřevinami na poškození pozdními mrazy jsou buk (poškozeno 56,9 ±30,7 % sazenic) a jedle (52,4 ±46,6 %).
|
|
|
Souběžná obnova dubu zimního (Quercus petraeaMatt./ Liebl.) a dřevin přípravných
Žákovský, Jan
Tato práce se zaměřuje na alternativní řešení obnovy lesa na plochách postižených kalamitou, konkrétně na souběžnou obnovu dřevin cílových a přípravných. Cílem práce je zhodnotit experimenty souběžné obnovy dubu zimního (Quercus petraea Matt. / Libel.) a pionýrských dřevin – topolu šedého (Populus x canescens (Aiton) Sm.), topolu osiky (Populus tremola L.), olše lepkavé (Alnus glutinosa L.), břízy bělokoré (Betula Pendula Roth.) založené na plochách – Valšovice (SLT 3 B) a Olšovec (SLT 4 S, 4 O) v letech 2015 resp. 2016. Výsledky ukázaly, že z pionýrských dřevin nejrychleji do výšky přirůstá osika. Rychlý tloušťkový i výškový přírůst byl zaznamenán u olše a břízy. Na TVP Olšovec u olše došlo k výraznému zhoršení vitality v posledním roce šetření. Topol šedý na TVP Olšovec neprosperoval. Pozitivní vliv na odrůstání dubu se prokázal pouze u olše na TVP Valšovice. Vliv pionýrských dřevin na kvalitu dubu nebyl jednoznačný.
|
|
|
Sestavení historické části regionální dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny
Formánek, Šimon
Díky vysokému počtu dochovaných dřevěných kostelů a zvonic na jihozápadě Ukrajiny je možné studovat jejich architekturu a historii. Využitím dendrochronologického datování můžeme s roční přesností určit jejich výstavbu nebo letopočet rekonstrukce, které se dají porovnat s informacemi dostupnými v historických literárních pramenech. Cílem této práce bylo pomocí dendrochronologického analýzy určit stáří jednotlivých sakrálních staveb a vytvořit lokální standardní dubovou chronologii. Dendrochronologické datování proběhlo celkem na 11 kostelech a zvonicích v oblasti jihozápadní Ukrajiny. Pro analýzu bylo odebráno 167 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Úspěšně se podařilo datovat 41 dubových a 5 jedlových vzorků. Největší zastoupení mezi jednotlivými vzorky mělo dřevo dubu 144. V menší míře se pak objevilo dřevo jedle, smrku, topolu, jasanu a břízy. Nejstarší dřevěný prvek, který se podařilo spolehlivě datovat, je z kostela sv. Mikuláše v Serednie Vodiane spadající do období mezi roky 1591–1599. Naopak nejmladší datované konstrukční prvky spadající do roku 1973/1974 jsou z kostela sv. archanděla Michaela v Užhorodě. Ostatní dřevěné kostely a zvonice spadají do období mezi 16. a přelomem 17. a 18. století. Na základě úspěšně datovaných křivek bylo možné vytvořit lokální dubovou standardní chronologii pokrývající roky 1366–1805 a 1890–1972. Dendrochronologické datování pomohlo upřesnit stavebně historický vývoj dřevěných sakrálních staveb na jihozápadě Ukrajiny a doplnit informace, které velmi často v literárních historických pramenech chybí. Nově vzniklá standardní dubová chronologie bude moci sloužit jako jeden ze základních stavebních kamenů nové dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny.
|
|
|
Pěstebně-ekonomická analýza listnatých mlazin s různou příměsí dubu vzniklých kombinovanou a umělou obnovou
Zapletal, Miroslav
Diplomová práce se zabývá růstovými vlastnostmi dubu ve fázi mlaziny, které byly založeny v různých variantách dle typu smíšení a způsobu obnovy (kombinovaná, umělá). Výzkumné plochy se nachází v lokalitě Kostelecký les vzdálený asi 7 km od města Holešova v okrese Kroměříž. Celkem je hodnoceno 5 ploch, plocha (I,II) varianta 1 -- monokultury a plocha (III -- V) varianta 2 -- smíšené (kombinovaná a umělá obnova). Porosty byly vybrány tak, aby byly věkově shodné, pouze plocha V je věkově starší a bez provedeného pěstebního zásahu. Měření dřevin proběhlo u každé varianty na plošce 3,14 m2 (r=1 m) v rovnoměrné síti 5x5 m. Na ploškách je u všech dřevin měřena výška, výčetní tloušťka, cenotické postavení a kvalita koruny. Získané údaje jsou zaneseny do tabulek a grafů. Z výsledků diplomové práce je patrné, že duby na variantě (1) jsou ve všech výše uvedených parametrech kvalitnější než vykazuje varianta (2).
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela svatého Jakuba Staršího v Omicích (okres Brno-venkov)
Tetur, Vladan
Předmětem bakalářské práce je určení stáří krovové konstrukce římskokatolického kostela sv. Jakuba Staršího v Omicích, pomocí dendrochronologické analýzy. V této práci je popsán standartní postup při dendrochronologickém datování od samotného odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po datování. Je zde také začleněn stavebně historický vývoj stavby, kde je snaha určit chronologicky vývoj celé stavby z historických literárních zdrojů. Krov kostela je převážně postaven z jedlového dřeva, až na dva staré vazné trámy, které jsou dubové a vazný trám zvonice který je ze smrku. Jedlové stromy použité na krov nad presbytářem byly smýceny na podzim nebo zimu roku 1874 nebo na zimu na počátku roku 1875. Dubové stromy použité na staré vazné trámy byly smýceny po roce 1765. Jedlové stromy nad hlavní lodí byly smýceny po roce 1917. Smrkový strom použitý na vazný trám zvonice byl smýcen na podzim nebo zimu roku 1927 nebo na zimu na začátku roku 1928. Stromy použité na krov zvonice se datovat nepodařilo. Díky dendrochronologickému datování jsme byli schopni doplnit nebo upřesnit historický vývoj kostela.
|
host ::
RSS.