|
|
Identifikace a původ drahých kamenů v insignii Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty
Petrová, Zdeňka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Hanusová, Irena (oponent)
Otázka objednání žezla Přírodovědecké fakulty byla poprvé projednávána profesorským sborem PřF 25. 11. 1921, více jak rok po oddělení Přírodovědecké fakulty od fakulty Filosofické. Komise zvolená z řad profesorů předložila návrh na zhotovení žezla podobného žezlu mateřské Filosofické fakulty. Přes Ministerstvo školství a národní osvěty byl objednán na Vysoké škole umělecko - průmyslové návrh nového žezla, který vypracoval prof. Jaroslav Horejc. Jeho návrh však konzervativní profesorský sbor v lednu 1923 zamítl, a když prof. Horejc odmítl zhotovit upravenou kopii žezla FF podle návrhu profesorského sboru, obrátili se profesoři na osvědčenou zlatnickou firmu Tengler, která vyrobila již dřívější žezla fakultní i rektorské. Alois Tengler byl ochoten kopii žezla vypracovat, ale zároveň přinesl nový návrh v ceně 20 000 korun, který více vyšel vstříc představám profesorů a následně byl přijat. Tengler se zavázal žezlo dodat do 15. 11. 1924 a případné připomínky zapracovat do konce března 1925, přičemž podle přípisu děkana byl termín dodržen. Na žezle je však uvedena datace 1926, kdy proběhly závěrečné úpravy do současné podoby.
|
|
|
Identifikace drahých kamenů pomocí přenosných Ramanovských spektrometrů: výhody a omezení měření in situ
Minaříková, Laura ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
V této práci byly posuzovány možnosti použití přenosných Ramanovských spektrometrů in situ ve sbírkových prostorách. Práce je zaměřena na identifikaci kamenů a drahých kamenů historických klenotů. Měření probíhala v Praze. První měření proběhlo v Ţidovském muzeu v Praze, kde byl studován stříbrný štít na Tóru z 1. poloviny 19. století. Tento štít byl ozdoben sadou kamenů a skleněných napodobenin. Štít pochází z Polska a byl zkoumán dvěma přenosnými Ramanovskými spektrometry (excitace pomocí laserů s vlnovou délkou 785 a 532 nm). Druhé měření proběhlo v prostorách Pražské Lorety, kde jsme měli k dispozici, toho času ještě nevystavované, umělecké předměty určené pro chystanou výstavu. Jednalo se jak o šperky (náušnice, prsteny, náramky, brože), tak i o běžné předměty denní potřeby (zrcátka, mističky, flakony), či o předměty s náboženskou tématikou (převážně korunky a koruny pro Pannu Marii a jezulátko). K měření byly použity stejné přenosné Ramanovské spektrometry jako v případě štítu na Tóru. Ramanovské pásy, získané na jednotlivých objektech pomocí přenosné instrumentace, se shodovaly s referenčními hodnotami minerálů. Odchylka se pohybovala v řádu +/- 3 cm-1 , což v mnoha případech zajistilo kvalitní a dobře čitelná spektra. Přenosné ruční Ramanovy spektrometry, pracující s laserem o vlnové délce...
|
|
|
PLENÁŘ HANUŠE II. Z KOLOWRAT Z CHRÁMOVÉHO POKLADU SVATOVÍTSKÉHO
Stránská, Kateřina ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Plenář Hanuše II.z Kolowrat z chrámového pokladu svatovítského se monotematicky zabývá jedním z předních liturgických předmětů doby Jiřího z Poděbrad. Ačkoliv Svatovítskému chrámovému pokladu je věnována dostatečná umělecko- historická pozornost, tak tento pozdně-gotický plenář unikal samostatnému zpracování. Vzhledem k zájmu studentky o dějiny užitého umění a dřívějšímu studiu na Umělecko- průmyslové škole v Turnově je zvoleno téma, kde může být prokázána schopnost propojit klasický umělecko-historický pohled s praktickým náhledem, věnujícím se zevrubně umělecko-řemeslným technikám. Přehledné řazení kapitol, v nichž je přiblížena osoba donátora, jeho rod, výstižný popis předmětu a historie jeho oprav, úprav a restaurování ústí v syntetický pohled přinášející nové informace. Relikviářová deska není vnímána jen jako chladný umělecký výtvor ale především jako stále živý liturgický předmět s poukazem na jednotlivé relikvie a teologický nadčasový význam obětin ve středověku. Cílem práce je mj. přiblížit se kultuře a donátorské činnosti pozdně gotických Čech.
|
|
| |
|
|
Identifikace a původ drahých kamenů v insignii Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty
Petrová, Zdeňka ; Hanusová, Irena (oponent) ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce)
Otázka objednání žezla Přírodovědecké fakulty byla poprvé projednávána profesorským sborem PřF 25. 11. 1921, více jak rok po oddělení Přírodovědecké fakulty od fakulty Filosofické. Komise zvolená z řad profesorů předložila návrh na zhotovení žezla podobného žezlu mateřské Filosofické fakulty. Přes Ministerstvo školství a národní osvěty byl objednán na Vysoké škole umělecko - průmyslové návrh nového žezla, který vypracoval prof. Jaroslav Horejc. Jeho návrh však konzervativní profesorský sbor v lednu 1923 zamítl, a když prof. Horejc odmítl zhotovit upravenou kopii žezla FF podle návrhu profesorského sboru, obrátili se profesoři na osvědčenou zlatnickou firmu Tengler, která vyrobila již dřívější žezla fakultní i rektorské. Alois Tengler byl ochoten kopii žezla vypracovat, ale zároveň přinesl nový návrh v ceně 20 000 korun, který více vyšel vstříc představám profesorů a následně byl přijat. Tengler se zavázal žezlo dodat do 15. 11. 1924 a případné připomínky zapracovat do konce března 1925, přičemž podle přípisu děkana byl termín dodržen. Na žezle je však uvedena datace 1926, kdy proběhly závěrečné úpravy do současné podoby.
|
|
|
Drahé kameny v kultuře a výtvarném umění lucemburské a rudolfinské doby v Čechách.
PROKOPOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá historií uměleckého využití drahých kamenů v době lucemburské a rudolfinské v Čechách. Práce je členěna do čtyř hlavních tematických celků. V úvodu práce je shrnuta historie drahých kamenů od pravěku po raný novověk, důraz je přitom kladen na jejich smysl (náboženský, okultní apod.) a způsob využití (nástroj, umělecký předmět). Další část práce je zaměřena na literární prameny, které vznikly na téma drahých kamenů od antiky až po raný novověk. Smyslem rozboru daných spisů je především vyzdvihnout dobový přístup k drahým kamenům. Poslední dvě části práce jsou zaměřeny na roli drahých kamenů ve dvorském umění dvou významných českých panovníků - Karla IV. a Rudolfa II. Cílem je pak poukázat na osobní přístup panovníka a dobové vlivy (náboženství, přírodní vědy, filozofie apod.), které se nepochybně promítaly v chápání drahých kamenů a jejich následném uměleckém využití.
|
host ::
RSS.