|
|
Vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Fojtík, Roman
Práce byla zhotovena za účelem zjištění, jaký má vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu na stanovištích s různým souborem lesních typů. Stanoviště byla zvolena na souborech lesních typů 3B, 3S, 4B, 5K a 5S. Na těchto stanovištích byla založena jedna výzkumná plocha, na které byly zalesněny dřeviny pro výzkum: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). K tomuto účelu bylo vysázeno 200 jedinců prostokořenné varianty a 200 jedinců krytokořenné varianty pro každou dřevinu. Když skončila vegetační doba započal v terénu sběr dat. Sběr dat se prováděl na 100 jedincích z každé varianty. Pro následné porovnání se zjišťovaly tyto parametry a znaky: výška nadzemní části, terminální přírust, délka přírustu větví, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, odklon osy kmínku, výška nasazení vícečetného kmínku, zbarvení asimilačního aparátu, zvlnění kmínku, vícečetný kmínek, tvar koruny, vícečetný vrchol, ztráty. Dále byla data statisticky vyhodnocena a porovnána. Ve výsledcích bylo zjištěno, že všechna stanoviště mají lepší vliv na odrůstání prostokořenné douglasky. To platí i pro krytokořenný buk, s vyjímkou SLT 3S. Stanoviště se SLT 3B, 3S a 4B byly vhodnější na odrůstání prostokořenného smrku, za to stanoviště se SLT 5K a 5S měly lepší vliv na odrůstání krytokořenného smrku.
|
|
|
Vliv stanoviště na odrůstání kultur založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem
Brach, Vlastimil
Cílem diplomové práce bylo porovnat a zhodnotit odrůstání krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu na stanovištích SLT 5K, 2K, 2S a 1K, kde byly založeny zkusné plochy. Na těchto plochách bylo v roce 2014 vysázeno 200 kusů krytokořenných a 200 kusů prostokořenných sazenic nebo semenáčků smrku ztepilého, buku lesního a douglasky tisolisté. Pouze na stanovišti SLT 1K byla vysázena a zhodnocena borovice lesní. Na konci vegetačního období roku 2017 bylo na všech plochách a u všech vysázených rostlin změřeno a vyhodnoceno 10 parametrů a 5 znaků. Následně bylo dle jednotlivých stanovišť a variant provedeno statistické vyhodnocení. Z výsledků je patrné, že nejvyšší mortalita byla na plochách nacházejících se na SLT 1K a lze říci, že na těchto plochách jednoznačně odrůstal lépe krytokořenný sadební materiál borovice lesní. Na stanovišti 5K lépe odrůstal krytokořenný sadební materiál u buku lesního. U stanoviště 2K odrůstal lépe krytokořenný sadební materiál u smrku ztepilého. Na stanovišti 2S nebylo dle celkového zhodnocení zjištěno lepší odrůstání krytokořenného sadebního materiálu u žádné ze zkoumaných dřevin a u buku lesního a douglasky tisolisté nebyly zjištěny rozdíly v odrůstání mezi měřenými variantami.
|
|
|
Srovnání vitality krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v měnících se klimatických podmínkách prostředí
Charvát, Zdeněk
Cílem práce je srovnání vitality krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v měnících se klimatických podmínkách prostředí. Za tímto účelem byly založeny 4 výzkumné plochy na stanovištích souboru lesních typů 6S, 6K, 7S a 7K. Na každé z výzkumných ploch byly rovnoměrně vysázeny dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) v počtu 200 sazenic krytokořenné varianty a 200 sazenic prostokořenné varianty od každé z výše jmenovaných dřevin. Následně, po ukončení vegetační doby, proběhlo měření na 100 jedincích z každé varianty. Při měření se porovnávaly následující parametry a znaky: výška nadzemní části, délka terminálního přírůstu, délka bočního přírůstu, tloušťka kořenového krčku, přímost kmínku, odklon od svislé osy kmínku, šířka koruny, tvar koruny, délka, šířka a zbarvení asimilačního aparátu, výskyt vícečetnosti kmínku, druh poškození. Ve výsledcích bylo zjištěno, že prostokořenný sadební materiál disponuje větší vitalitou než sadební materiál krytokořenný, a to na všech zkoumaných stanovištích souborů lesních typů. Nejmenší rozdíly byly zjištěny u smrkových variant a největší rozdíly byly zjištěny u variant douglasek.
|
|
|
Růst a prosperita výsadeb douglasky tisolisté na Opočensku
Matějka, Ondřej
Účelem této diplomové práce je posouzení růstového potenciálu douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirbel/Franco) v porovnání s dalšími hospodářskými dřevinami České republiky. Sběr dat probíhal na zkusných plochách nacházejících se v lesích majetku Kristiny Colloredo-Mansfeldové na Opočensku. Jednalo se o 2 plochy, na kterých byla douglaska pěstována v různých směsích s borovicí, smrkem, dubem a bukem. Vyhodnocením výsledků za 5 let pozorování bylo zjištěno, že douglaska již v rané fázi porostu vykazuje prokazatelně rychlejší růstovou schopnost a v určitých případech až 2,5krát převyšuje produkční schopnost našich hospodářských dřevin. Přínosem této práce má být prokázání potencionálních produkčních schopností douglasky a jejich pozitivních přínosů pro naše lesnictví, včetně odolnosti a schopnosti přizpůsobit se současné klimatické změně.
|
|
|
Vliv provenience na růst semenáčků douglasky tisolisté
Juračka, Michal
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit vliv rozdílné provenience na růst douglasky tisolisté v nekryté minerální půdě. Bylo testováno 14 proveniencí z Kanady a 2 z České republiky. Sledovány byly tříleté prostokořenné semenáčky v lesní školce Cetkovice. Z každé provenience bylo hodnoceno 100 semenáčů. V práci je i srovnání s jednoletými a dvouletými semenáčky, které byly měřeny v roce 2011 a 2012. Jsou zde také uvedeny základní charakteristiky lesní školky Cetkovice, ve které byl sadební materiál pěstován. Jako nejlepší z tříletých semenáčků byla vyhodnocena provenience SHAWATUM C var. menziesii, naopak jako nejhorší byla vyhodnocena provenience HOSPITAL CR var. glauca.
|
|
|
Hodnocení produkce a vitality sadebního materiálu lesních dřevin za použití hnojiv a přípravků s fytostimulačním účinkem v lesní školce Hejtmánkovice - Pasa
Térová, Radka
Bakalářská práce na téma Hodnocení produkce a vitality sadebního materiálu lesních dřevin za použití hnojiv a přípravků s fytostimulačním účinkem v lesní školce Hejtmánkovice Pasa je modelovou studií v provozu lesní školky. Předmětem výzkumu bylo zjištění vlivu fytostimulačního přípravku WormsAktiv Stimul a pomalu rozpustného minerálního hnojiva Silvamix R30S se stimulátory. V tomto kontextu byly hodnoceny biometrické charakteristiky douglasky tisolisté a fyzikální, fyzikálně chemické a chemické vlastnosti půdy. V rámci hodnocení biometrických charakteristik byl, po aplikaci obou přípravků, zjištěn výrazný nárůst kořenového vlášení u sazenic DG 2 minus 1. Poznatky tohoto výzkumu potvrzují účinnost přírodních fytostimulantů.
|
|
|
Porovnání druhového spektra podkorního hmyzu na stromových lapácích douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb./Franco) a smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.)
Trepáč, Matěj ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šenfeld, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo pozorování a následné vyhodnocení stromových lapáků douglasky tisolisté, Pseudotsuga menziesii ((Mirbel) Franco, 1950), a smrku ztepilého, Picea abies ((Linnaeus.) H. Karsten, 1753). Práce byla zaměřena na atraktivitu douglasky tisolisté v porovnání se smrkem ztepilým, a to hlavně pro podkorní hmyz.
V lokalitě Zelená Bouda bylo dva roky po sobě vyhodnocováno v každém roce 6 párů lapáků výše uvedených dřevin. Vyhodnocování probíhalo v době jarního náletu před vylétnutím dospělých brouků a na každém lapáku byly vyhodnoceny čtyři sekce. Základní metodou bylo kvantitativní porovnání na základně získaných výsledků.
Získané výsledky byly zaznamenány přehledně do tabulek a grafů dle jednotlivých let i v meziročním srovnání a následně byly doplněny slovním hodnocením.
Výsledky mohou sloužit jako podklad pro rozhodování, zda je vhodné pěstovat douglasku tisolistou v našich podmínkách ve větší míře. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že douglaska tisolistá je méně atraktivní než smrk ztepilý.
|
|
|
Roční průběh tloušťkových přírůstů vybraných dřevin v Arboretu FLD v Kostelci nad Černými lesy
Chržová, Anna ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením ročního tloušťkového přírůstu měřeného ve vegetačním období mezi roky 2014 a 2015. Sběr a vyhodnocení dat proběhlo u 3 druhů dřevin: jedle obrovské (Abies grandis), smrku sitka (Picea sitchensis) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Formou literární rešerše jsou zde dále stručně charakterizovány zájmové dřeviny a popsáno jejich využití v evropských podmínkách.
Samotné měření probíhalo v Arboretu FLD ČZU v Kostelci nad Černými lesy. U vybraných dřevin proběhlo vyhodnocení sezónní dynamiky tloušťkového přírůstu. na zkusných plochách bylo provedeno porovnání klimatických podmínek a v měřeném období docházelo k zaznamenávání ročního tloušťkového přírůstu a jeho změn v průběhu sezóny. Hodnoty ročního tloušťkového přírůstu byly měřeny pomocí přístroje EMS DRL26A, který rovněž detekoval informace o teplotě ve vegetačním období. Data byla zpracována softwarem EMS Mini32 a posléze exportována do programu Microsoft Excel 2016. Pomocí lokální meteorologické stanice v objektu Arboreta byly zjištěny další údaje týkající se teploty v daném období. Data z dendrometru a meteostanice byla dána do vzájemné závislosti a následně vyhodnocována pomocí programu Microsoft Excel 2016 formou spojnicových grafů.
V roce 2014 jsem se zabývala taktéž fenologickými fázemi pozorovaných dřevin a dobami jejich nástupu a konce. Díky mimořádně teplému a suchému roku 2015 jsem dostala možnost porovnání reakcí jednotlivých dřevin na tyto klimatické jevy. v diskuzi jsou pak mé poznatky konfrontovány s výsledky jiných výzkumů zabývajících se problematikou těchto druhů.
|
|
|
Potenciál využití douglasky tisolisté pro obohacení dřevinné skladby porostů na LÚ Klokočná, LZ Konopiště, LČR, s. p.
Ludík, Josef ; Bílek, Lukáš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Předložená bakalářská práce hodnotí potencionál využití douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) pro obohacení dřevinné skladby na LÚ Klokočná, LZ Konopiště, LČR, s. p. Úvodní část literárního přehledu se zabývá morfologií, původním areálem výskytu, introdukcí, ekologií, produkcí a také pěstováním douglasky tisolisté. Cílem této práce je získat data pro zhodnocení potencionálu vtroušených jedinců douglasky pro přirozenou obnovu, stanovení míry poškození zvěří a jejího vlivu na pěstební kvalitu. Tato data byla pro vyhodnocení měřena a zaznamenávána na čtvercových zkusných plochách. Tyto plochy byly vybrány na základě polohy matečných stromů. Celkově bylo vytyčeno 9 zkusných ploch o výměře 3600 m2. Na základě naměřených dat, bylo stanoveno množství mlazin douglasky tisolisté. Dále bylo provedeno měření dendrometrických a pěstebních charakteristik. Na základě těchto zjištění byla doporučena pěstební opatření.
|
|
|
Vybrané fyzikální vlastnosti dřeva douglasky z lokalit v České republice
Chvojka, Jan ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Tato diplomová práce vznikla za účelem posouzení vybraných fyzikálních vlastností, hustoty a sesychání, dřeva Douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /MIRBEL/FRANCO), pocházející z lokalit Lesy města Písku, s.r.o. a území Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, České zemědělské univerzity. Náplň práce se skládala ze zjištění hodnot hustoty a sesychání. Jejich následného porovnání s domácími dřevinami a příslušnými údaji z oblastí původního rozšíření této dřeviny. Dále bylo posuzováno, zda má na fyzikální vlastnosti vliv lokalita růstu, zda se liší mezi jednotlivými stromy a jaký vliv má na tyto hodnoty vertikální či horizontální pozice ve kmeni. Ukázalo se, že hustota dosahuje vyšších hodnot než u borovice lesní. Byl zjištěn vliv lokality a vliv jednotlivých stromů na tyto vlastnosti. Hodnota hustoty se výškou stromu snižuje, naopak s rostoucí šířkou kmene stoupá. Sesychání v tangenciálním směru bylo v porovnání s borovicí lesní nižší, ale vyšší v radiálním směru. Objemové sesychání dosahovalo hodnot nižších než borovice lesní.
|
host ::
RSS.