|
|
Prospektivní studie příjmu vitamínu D ze stravy dospělých
HAVLOVÁ, Adéla
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá. Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy. Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
|
|
|
Grafomotorika u zdravé dospělé populace.
Mikolajková, Marie ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Gerlichová, Markéta (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Marie Mikolajková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc Název diplomové práce: Grafomotorika u zdravé dospělé populace Abstrakt diplomové práce: Psaní je součástí grafomotorických dovedností nezbytných pro funkční komunikaci v životě každého člověka. Oblast grafomotoriky dospělých není doposud v České republice dostatečně zpracována. Diplomová práce se zaměřuje na grafomotoriku u dospělých zdravých osob. Hlavním cílem je popis grafomotoriky dospělých osob, jednotlivých parametrů psaní, faktorů ovlivňujících psaní a přiblížení dosavadních možností hodnocení grafomotoriky. Teoretická práce se také věnuje výhodám psaní rukou, přínosem a negativními důsledky moderních technologií na výkon psaní rukou. Cílem praktické části je popsat rozdíly v úrovni grafomotoriky u mladších (věk 20-29) a starších (70+) dospělých osob, a tím přispět k vytvoření norem české verze testu Hodnocení grafomotoriky pro dospělé (HAB) u zdravé dospělé populace. Data byla získána prostřednictvím nástroje HAB na vzorku 141 osob. Jedná se o kvantitativní typ práce. Sběr dat proběhl na základě stratifikovaného příležitostného výběru, data byla statisticky zpracována a následně ověřena stanovenými hypotézami. Vzorek byl rozdělen podle věku a pohlaví. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující...
|
|
|
Metody měření inteligence u dospělých osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Ve své práci se zabývám metodami testování inteligence u dospělých osob. Cílem práce je seznámit čtenáře s šesti inteligenčními testy, a to jak s těmi individuálně administrovanými, tak s testy, které mohou být zadávány skupinově. Mezi komplexními testy, které měří celkové inteligenční schopnosti, uvádím také příklad částečného testu inteligence, který měří nonverbální schopnosti. U každého testu uvádím jeho charakteristiku, strukturu a popis úloh. Dále psychometrické vlastnosti, užití a na závěr diskutuji jeho klady a zápory. V případech, kde je to možné, uvádím také využití testu v České republice, případně v Evropě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Metody měření inteligence u dospělých osob
Chvátalová, Veronika ; Lindová, Jitka (oponent) ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce)
Ve své práci se zabývám metodami testování inteligence u dospělých osob. Cílem práce je seznámit čtenáře s šesti inteligenčními testy, a to jak s těmi individuálně administrovanými, tak s testy, které mohou být zadávány skupinově. Mezi komplexními testy, které měří celkové inteligenční schopnosti, uvádím také příklad částečného testu inteligence, který měří nonverbální schopnosti. U každého testu uvádím jeho charakteristiku, strukturu a popis úloh. Dále psychometrické vlastnosti, užití a na závěr diskutuji jeho klady a zápory. V případech, kde je to možné, uvádím také využití testu v České republice, případně v Evropě.
|
host ::
RSS.