|
|
Úskalí zavádění supervize v rámci evropských projektů do zařízení ústavního typu
Odstrčil, David ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kabíček, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zkoumání procesu zavádění supervize jako efektivního nástroje zlepšování kvality práce v prostředí organizace ústavního typu. Specificky pak toho typu procesu, kdy supervizor vstupuje do pracovního pole již "vybrán" skrze "vnější" evropské projekty. Výzkumné otázky jsou zkoumány optikou supervizorů na základě dotazování na jejich názory a zkušenosti. Nejedná se tedy o to, jak "věci jsou", ale jak je supervizoři ze své pozice vnímají. Práce je koncipována do dvou provázaných částí. První, teoretická část obsahuje kapitoly, které se zaměřují na popis organizační kultury, supervize, ústavních zařízení a evropských projektů. Druhá, empirická část potom na vymezení výzkumného problému, stanovení metodologického rámce a organizaci výzkumu. Výzkum je prováděn kvalitativním přístupem, kdy jsou data sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, analyzována metodou otevřeného kódování a technikou konstantní komparace. Výsledky analýzy výzkumu obsahují pět hlavních kategorií: vstup: supervizor přichází do organizace "bokem"; místo: supervizor se setkává s organizací stroje, vlivy: supervizor pociťuje důsledky dobrovolně - nedobrovolného zapojení zařízení v projektu, proces: supervizor reflektuje překážky v realizaci supervize a role: supervizor vnímá svoje role...
|
|
|
Úskalí zavádění supervize v rámci evropských projektů do zařízení ústavního typu
Odstrčil, David ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kabíček, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zkoumání procesu zavádění supervize jako efektivního nástroje zlepšování kvality práce v prostředí organizace ústavního typu. Specificky pak toho typu procesu, kdy supervizor vstupuje do pracovního pole již "vybrán" skrze "vnější" evropské projekty. Výzkumné otázky jsou zkoumány optikou supervizorů na základě dotazování na jejich názory a zkušenosti. Nejedná se tedy o to, jak "věci jsou", ale jak je supervizoři ze své pozice vnímají. Práce je koncipována do dvou provázaných částí. První, teoretická část obsahuje kapitoly, které se zaměřují na popis organizační kultury, supervize, ústavních zařízení a evropských projektů. Druhá, empirická část potom na vymezení výzkumného problému, stanovení metodologického rámce a organizaci výzkumu. Výzkum je prováděn kvalitativním přístupem, kdy jsou data sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, analyzována metodou otevřeného kódování a technikou konstantní komparace. Výsledky analýzy výzkumu obsahují pět hlavních kategorií: vstup: supervizor přichází do organizace "bokem"; místo: supervizor se setkává s organizací stroje, vlivy: supervizor pociťuje důsledky dobrovolně - nedobrovolného zapojení zařízení v projektu, proces: supervizor reflektuje překážky v realizaci supervize a role: supervizor vnímá svoje role...
|
|
|
Garance etiky a lidských práv na webových stránkách domovů pro osoby se zdravotním postižením
Cvrčková, Kateřina ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Suda, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o garanci etiky a lidských práv na webových stránkách domovů pro osoby se zdravotním postižením. V teoretické části vysvětluje základní pojmy, jako jsou: strategické dokumenty na podporu etiky a lidských práv, lidská práva, význam lidských práv v sociálních službách, etické teorie, profesní etika, hodnoty, systémy hodnot, nebo standardy kvality v sociálních službách. Praktická část je věnována analýze dokumentů, s cílem zjištění do jaké míry jsou garantována lidská práva a etické zásady. Dokumenty v tomto případě jsou webové stránky domovů pro osoby se zdravotním postižením vedené v Registru poskytovatelů sociálních služeb v České republice. Výzkum je doplněn o analýzu několika webových stránek, kde bylo zjišťováno, zda sociální pracovníci mají v této oblasti sociální práce podporu na internetu. Závěr práce prezentuje výsledky vyplývající z šetření. Klíčová slova Etika, lidská práva, domovy pro osoby se zdravotním postižením.
|
|
|
Ergoterapie jako prostředek seberealizace klientů s mentálním postižením
RYBOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou využití ergoterapie u osob s mentálním postižením. Teoretická část charakterizuje pojmy mentální retardace, péči o osoby s mentální retardací a nejčastější druhy nabízených terapií v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Část, zabývající se součastným stavem problematiky, uzavírá samostatná kapitola věnovaná ergoterapii. Zaměřuje se na hru, jako prvotní zaměstnání dítěte a následně na pracovní terapii, která jedincům s mentálním postižením poskytuje vytvoření či zdokonalení pracovního návyku. Cílem diplomové práce bylo představit nové trendy ve vzdělávání osob s mentální retardací v oblasti pracovní terapie. Práce je zaměřena na nabídku aktivit v oblasti pracovní terapie, kterou domovy pro osoby se zdravotním postižením klientům nabízejí a vzdělání pracovních terapeutů. K tomuto zjištění byl v praktické části nejprve použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Při sběru informací od vedoucích pracovníků (převážně ředitelů) byla použita tato technika, která se zabývala vzdělávací oblastí pracovních terapeutů po uvedení Zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. do praxe. Další část byla provedena kvantitativním výzkum, metodou dotazování, technikou dotazníku. Cílovým souborem byly pracovní terapeuti domovů pro osoby se zdravotním postižením. Dotazníkové šetření zjišťovalo, jakou nabídku v oblasti pracovní terapie zařízení poskytují a co je určující při výběru aktivity, které se klient bude účastnit. Bylo zjištěno, že nabídka zkoumaných zařízení je velmi rozmanitá a při rozhodování, čeho se klient bude účastnit, má on sám ve většině případů rozhodné slovo. Výzkum probíhal ve třech krajích ČR, a to v Jihočeském a Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina.
|
|
|
Aktuální možnosti rozvoje osobnosti klientů ústavů sociální péče (Jihočeský kraj)
HRUŠKOVÁ, Marie
Problematika ústavní péče je téma stále aktuální, neboť v ČR je velmi mnoho osob s mentální retardací odkázáno právě na ústavní péči. Ústavní péče však v sobě skrývá řadu rizik, která mohou negativně ovlivnit osobnostní rozvoj těchto jedinců. Proto je nezbytné zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení, v rámci které by se měly stále více uplatňovat moderní přístupy k mentálně postiženým osobám. Ve své práci jsem se zabývala analýzou služeb, které poskytují jednotlivé domovy pro osoby se zdravotním postižením (popřípadě denní a týdenní stacionáře) v Jihočeském kraji. Zaměřila jsem se především na nabídku aktuálních metod a forem, které rozvíjejí osobnost jedinců s mentálním postižením, což v sobě zahrnuje jednak možnost využít pracovní a další specifické terapie, ale souvisí i s dalšími oblastmi, jako je kvalita bydlení, vzdělávání, smysluplné trávení volného času a respektování bio-psycho-sociálních potřeb klientů. Uplatňování těchto principů vede k rozvíjení osobnosti klientů, zvyšuje kvalitu jejich života a celkově přispívá k humanizaci ústavní péče. Pro zjištění odpovídajících informací bylo použito metody dotazování, techniky řízeného rozhovoru a techniky dotazníku. Cílovým souborem pro ověření hypotézy byly u řízeného rozhovoru vybraní vedoucí pracovníci ústavů sociální péče (převážně ředitelé těchto zařízení), u dotazníků to pak byli pracovníci domovů, kteří při své práci uplatňovali některé z aktuálních metod a forem rozvoje osobnosti mentálně postižených jedinců (především pedagogičtí pracovníci a pracovníci v sociálních službách). Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvíce uplatňovanou metodou rozvoje osobnosti je kromě vzdělávání ergoterapie a činnostní terapie. V zařízeních jsou také hojně prováděny různé formy rehabilitace (včetně hipoterapie). Často využívanými metodami jsou rovněž arteterapie, muzikoterapie, a poměrně velké zastoupení má i canisterapie a logopedie. Dramaterapie, bazální stimulace, aromaterapie a taneční a pohybová terapie patří k metodám, které mají v zařízeních ústavní péče menší zastoupení. Dalším zjištěním bylo, že existují poměrně velké rozdíly v šíři nabídky těchto metod mezi jednotlivými zařízeními. Zařízení nabízí nejméně tři, nejvíce pak deset typů terapie.
|
host ::
RSS.