|
|
Úskalí zavádění supervize v rámci evropských projektů do zařízení ústavního typu
Odstrčil, David ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kabíček, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zkoumání procesu zavádění supervize jako efektivního nástroje zlepšování kvality práce v prostředí organizace ústavního typu. Specificky pak toho typu procesu, kdy supervizor vstupuje do pracovního pole již "vybrán" skrze "vnější" evropské projekty. Výzkumné otázky jsou zkoumány optikou supervizorů na základě dotazování na jejich názory a zkušenosti. Nejedná se tedy o to, jak "věci jsou", ale jak je supervizoři ze své pozice vnímají. Práce je koncipována do dvou provázaných částí. První, teoretická část obsahuje kapitoly, které se zaměřují na popis organizační kultury, supervize, ústavních zařízení a evropských projektů. Druhá, empirická část potom na vymezení výzkumného problému, stanovení metodologického rámce a organizaci výzkumu. Výzkum je prováděn kvalitativním přístupem, kdy jsou data sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, analyzována metodou otevřeného kódování a technikou konstantní komparace. Výsledky analýzy výzkumu obsahují pět hlavních kategorií: vstup: supervizor přichází do organizace "bokem"; místo: supervizor se setkává s organizací stroje, vlivy: supervizor pociťuje důsledky dobrovolně - nedobrovolného zapojení zařízení v projektu, proces: supervizor reflektuje překážky v realizaci supervize a role: supervizor vnímá svoje role...
|
|
|
Úskalí zavádění supervize v rámci evropských projektů do zařízení ústavního typu
Odstrčil, David ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kabíček, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zkoumání procesu zavádění supervize jako efektivního nástroje zlepšování kvality práce v prostředí organizace ústavního typu. Specificky pak toho typu procesu, kdy supervizor vstupuje do pracovního pole již "vybrán" skrze "vnější" evropské projekty. Výzkumné otázky jsou zkoumány optikou supervizorů na základě dotazování na jejich názory a zkušenosti. Nejedná se tedy o to, jak "věci jsou", ale jak je supervizoři ze své pozice vnímají. Práce je koncipována do dvou provázaných částí. První, teoretická část obsahuje kapitoly, které se zaměřují na popis organizační kultury, supervize, ústavních zařízení a evropských projektů. Druhá, empirická část potom na vymezení výzkumného problému, stanovení metodologického rámce a organizaci výzkumu. Výzkum je prováděn kvalitativním přístupem, kdy jsou data sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, analyzována metodou otevřeného kódování a technikou konstantní komparace. Výsledky analýzy výzkumu obsahují pět hlavních kategorií: vstup: supervizor přichází do organizace "bokem"; místo: supervizor se setkává s organizací stroje, vlivy: supervizor pociťuje důsledky dobrovolně - nedobrovolného zapojení zařízení v projektu, proces: supervizor reflektuje překážky v realizaci supervize a role: supervizor vnímá svoje role...
|
|
|
Supervize v terapeutických komunitách pro drogově závislé v ČR
Kabíček, Jakub ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hajný, Martin (oponent)
Práce se zabývá supervizí v terapeutických komunitách pro drogově závislé v ČR. V první - teoretické části práce jsou vymezeny pojmy supervize a terapeutická komunita. Představuje vývoj TK ve světě a Čechách a popisuje historii českých terapeutických komunit pro drogově závislé po roce 1989. Část práce je věnována klientele TK a také tomu, v čem je terapeutická komunita terapeutická. Věnuje se také standardům kvality, které se k těmto organizacím a supervizi vztahují. Druhá - empirická část mapuje a popisuje supervizní praxi v TK pro drogově závislé na území ČR. Odpovídá na otázky: kdo supervizi v českých TK provádí (externí, interní), s kým je supervize v TK prováděna (týmová, individuální, skupinová), o čem supervize v TK je (případová, programová, zaměřená na zaměstnance např. tým, management), jak je supervize v TK prováděna (administrativní, vzdělávací, podpůrná), kdy je supervize v TK prováděna (pravidelná, příležitostná, krizová). Dále se také věnuje vývoji supervize v TK po roce 1989 a důvodům, které v TK vedou ke změnám supervizora. A v neposlední řadě konfliktům rolí, které supervizi v TK provázely (provázejí?).
|
|
|
Arteterapie v Terezíně 1942-1944
KABÍČEK, Jakub
Práce pojednává o arteterapeutickém působení Friedly Dicker-Brandejsové v terezínském ghettu v letech 1942-1944 a analýzou dětských obrázků a koláží, které pod jejím vedením vznikly. Pro pohled na obrázky používám hlediska Rožnovské arteterapie. Dále se práce zabývá vývojem a formováním Friedly Dicker Brandejsové jako výtvarnice, pedagožky a artetrerapeutky a jak se setkání a spolupráce s osobnostmi, jakými byli např. Johannes Itten, Paul Klee nebo Viktor Lowenfeld, odrazila v její práci v terezínském ghettu.
|
host ::
RSS.