Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
Právní postavení menšin v Rusku
Ullmannová, Nicola ; Petráš, René (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Název práce: Právní postavení menšin v Rusku Tato práce je přehledem právního postavení menšin na území Ruska a jejich vzájemnou interakcí s dominantním národem v jednotlivých dějinných etapách. Jejím předmětem je zkoumání proměn postavení menšin v oblasti práv politických, kulturních, jazykových, náboženských, a také základních lidských práv. To je kladeno do historického kontextu a je zkoumán vliv menšinové politiky státu na státní integritu včetně hodnocení přiměřenosti státoprávního uspořádání potřebám národnostních menšin. Prostor je věnován také administrativnímu členění země, které hraje v ruských poměrech důležitou úlohu. Hodnoceny jsou klady a zápory dobové legislativy a její dopad na praktický život menšin je ilustrován na příkladech konkrétních menšin. Práce je strukturována chronologicky, přičemž prezentuje dějiny Ruska především z hlediska milníků významných pro národnostní menšiny. V prvé části věnované Ruskému carství je sledováno jeho postupné rozšiřování a odlišnosti v právním postavení podrobených národů. Přibližně od poloviny 19. století směřuje ruská legislativa k unifikaci, resp. rusifikaci celé říše, přičemž jsou sledovány příčiny a dopady tohoto počínání, především tvorba národnostních hnutí spějících k nezávislosti okrajových částí říše. Začátek 20. století je pak...
Environmentální práva domorodých národů
Vančurová, Marta ; Franková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou mezinárodněprávních nástrojů, které jsou využitelné pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán zvláštní vztah, který domorodé národy pojí k jejich tradičním územím a přírodním zdrojům, a nejvýznamnější zdroje ohrožení těchto území a zdrojů. Druhá kapitola se zaměřuje na vývoj vztahu mezinárodního společenství k domorodým národům a analýzu pojmu domorodé národy. Dále je v ní podán přehled mezinárodních a regionálních pramenů práv relevantních pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Ve třetí kapitole je věnována pozornost mezinárodním a regionálním mechanismům ochrany domorodých práv. Ve čtvrté kapitole je proveden rozbor jednotlivých environmentálních práv domorodých národů, která jsou rozdělena na práva kolektivní, menšinová, individuální a procesní.
Environmentální práva domorodých národů
Vančurová, Marta ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou mezinárodněprávních nástrojů, které jsou využitelné pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán zvláštní vztah, který domorodé národy pojí k jejich tradičním územím a přírodním zdrojům, a nejvýznamnější zdroje ohrožení těchto území a zdrojů. Druhá kapitola se zaměřuje na vývoj vztahu mezinárodního společenství k domorodým národům a analýzu pojmu domorodé národy. Dále je v ní podán přehled mezinárodních a regionálních pramenů práv relevantních pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Ve třetí kapitole je věnována pozornost mezinárodním a regionálním mechanismům ochrany domorodých práv. Ve čtvrté kapitole je proveden rozbor jednotlivých environmentálních práv domorodých národů, která jsou rozdělena na práva kolektivní, menšinová, individuální a procesní.
Trávení volného času u vybraných národů domorodé Ameriky
VRATISLAVSKÁ, Aneta
Práce se zabývá způsobem trávení volného času u vybraných národů domorodé Ameri-ky. Mými stěžejními cíli byla zjištění, zda se teorie o volném čase promítá v hrách, sou-těžích a sportu u vybraných národů domorodé Ameriky, zda indiáni rozlišují kategorie her a jaká je jejich podstata. První kapitola se zabývá teorií o volném čase, konkrétně charakteristikou volného času, funkcemi volného času, aspekty ovlivňujícími prožívání volného času a průmyslem volného času. Druhá kapitola se zaměřuje na konkrétní indi-ánské hry, soutěže a sport. Třetí kapitola se zabývá současným životem domorodých národů a jejich trávením volného času. V závěru je porovnáno trávení volného času in-diánů a nás Evropanů, a to v rovině (oblasti) her, soutěží a sportu. Podařilo se mi zde rovněž odpovědět na veškeré kladené otázky a dospěla jsem ke zjištění, že teorie o vol-ném čase se dá aplikovat na indiánské hry, soutěže a sport, že lze rozčlenit indiánské hry do několika kategorií a že jejich hlavní podstatou je spiritualita a náboženský podtext.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.