Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů
Adamov, Jan ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů Abstrakt Cílem této práce bylo představit historický vývoj poslaneckých klubů v rámci československého a českého parlamentarismu, kdy akcent byl kladen na právní úpravu poslaneckých klubů v rámci jednotlivých jednacích řádů, a to s přihlédnutím k jejich skutečné aplikaci v praxi. Ačkoliv právní úprava poslaneckých klubů byla v rámci první republiky velmi strohá a kusá, ukázalo se, že právě v tomto období byly poslanecké kluby klíčovým aktérem Národního shromáždění. Dnešní poslanecké kluby sice mají nezastupitelnou úlohu v ústavním systému České republiky, přesto nedosahují takové dominance v dolní komoře parlamentu, jako tomu bylo v začátcích československé státnosti. Hegemonie poslaneckých klubů za první republiky však byla zapříčena odklonem od některých volebních a ústavních principů, obzvláště co se volného mandátu týče. Prvorepublikový parlamentní systém byl založen na úzké spolupráci představitelů politických stran zastoupených na půdě Národního shromáždění, kdy tato spolupráce probíhala jak na jednacím řádem předpokládané úrovni, tak i na neformální bázi. Takové jednání lze dnešní optikou označit za vysoce netransparentní a a priori vylučující některé politické subjekty z podílu na rozhodovacích procesech...
Struktura parlamentu: existuje optimální model?
Holeček, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Struktura parlamentu: existuje optimální model? Abstrakt Diplomová práce na téma "Struktura parlamentu: existuje optimální model?" se zabývá otázkou ideálního modelu složení parlamentu z hlediska počtu jeho komor. Jejím cílem je poskytnout zevrubný přehled jednotlivých možností, které se v historii nebo současnosti objevily. Z toho se snaží vyvodit závěry pro odpověď na otázku, zda preferovat unikameralismus či bikameralismus. Daná otázka je pak i přenesena do kontextu českého Senátu. První kapitola práce řeší obecně otázku institutu parlamentu. Pojednává o definici tohoto pojmu, jenž nabýval v různých časových epochách či na různých místech odlišných významů. Dále se pak zabývá pro práci stěžejním pojmem parlamentní struktury. V druhé kapitole je pojednáváno o unikamerální formě parlamentní struktury, a to včetně jeho charakteristiky, historického a intelektuálního vývoje. Následně jsou popsány čtyři konkrétní od sebe odlišné příklady jednokomorových parlamentů ve světě. Konkrétně jde o parlamenty Slovenska, jakožto příkladu unikameralismu v čisté formě, Íránu, který je případem jednokomorového parlamentu s teokratickými prvky, Botswany, jež disponuje prvkem kmenovým, a příklad takzvaného modifikovaného unikameralismu, který je jakousi střední cestou mezi unikameralismem a bikameralismem, s původem ve...
Komparace volebních systémů a jejich účinků ve volbách do dolních komor Parlamentů první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998
Křemen, Petr ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Práce mapuje volební systémy první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998. Snaží se ukázat jejich specifika a dopady. Je zajímavé sledovat, jaký vliv může mít změna třeba jen jedné z proměnných volebního systému. Například uzavírací klauzule, která byla po roce 1989 nastavena na hranici 5% a která dokáže výrazně proměnit složení voleného orgánu, což je nejviditelnější právě ve srovnání se systémem první republiky, kde žádné takové omezení neexistovalo. V první části se práce nejprve věnuje poměrným volebním systémům obecně, protože právě oba zkoumané systémy byly poměrné. V další části práce se lze seznámit se zkoumanými systémy a jejich konkrétním nastavením proměnných, na jejichž základě jsou pak tyto systémy porovnávány. Nejdůležitější částí práce pak je kapitola o vlivu volebních systémů na stranický systém. Práce vychází z teoretického rámce Giovanni Sartoriho a využívá ke zkoumání také indexy proporcionality, fragmentace a efektivního počtu stran. Výsledkem zkoumání je poznání, v čem si jsou tyto volební systémy podobné a naopak v čem se vzájemně liší a jaké mají tyto odlišnosti dopady na stranický systém a také na chování voličů, protože nastavení volebního systému může ovlivnit nejen stranický systém, ale právě i voliče při jeho volbě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.