|
| |
|
|
Co to znamená být na začátku II.
Šimek, Jiří ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; MAKONJ, Karel (oponent)
V této diplomové práci se pomocí zpětné analýzy procesu vzniku dvou vlastních
autorských inscenací GoG a LONELiNESS & STUFF snažím popsat základní způsoby a
předpoklady pro vlastní autorskou práci bez scénáře, kdy na počátku stojí pouze téma nebo literární předloha (která je chápána spíše jako hlavní inspirační zdroj). Tyto způsoby a předpoklady nazývám Začátek, což je slovo, které je nejlépe jednoslovně popisuje, což
je také důvodem, proč se celá práce jmenuje Co to znamená být na začátku II. Tento
název by měl symbolizovat moje neustále hledání dalších a sofistikovanějších způsobů práce na vzniku autorského inscenace.
Celá práce začíná kapitolou Východiska, což je soubor toho nejdůležitějšího z mého
studia na Katedře alternativního a loutkového divadla. Kapitola je rozdělena do podkapitol
podle pedagogů, kteří se obměňovali ve vedení hlavního předmětu Herecká tvorba. V každé
podkapitole jsem se snažil zachytit to, jakým způsobem vybrané osobnosti ovlivnily moji
vlastní autorskou práci.
Následují kapitoly GoG a LONELiNESS & STUFF, které popisují moji vlastní práci
na konkrétních příkladech z procesu vzniku obou inscenací. V obou kapitolách popisuji
vlastní „nové“ postupy a zkušenosti. Dávám do vzájemného kontextu procesy obou
představen a popisuji vzájemné rozdíly. Snažím se také hledat propojení mezi podkapitolami
z kapitoly východiska s konkrétními příklady z vlastní autorské práce.
Celá práce končí kapitolou Co to znamená být na začátku, kde shrnuji a zobecňuji
problémy, se kterými jsme se museli v rámci naší autorské práce vypořádat, a stanovuji
požadavky pro vskutku kreativní proces vzniku autorské inscenace.
V závěru celou práci hodnotím jako ohlédnutí za vlastními zkušenostmi. Dále
stanovuji pravidla - z mého pohledu ideálního způsobu práce, a definování diváka jako
rovnocenného spoluautora divadelního představení. Nicméně tento ideální způsob práce v podstatě neexistuje, protože pointou je zušlechťování vlastní schopnosti se neustále
přizpůsobovat a měnit, jednat intuitivně.
|
|
|
Činohra na alterne
Majerčíková, Petra ; MAZÚCH, Branislav (vedoucí práce) ; KROBOT, Miroslav (oponent)
Autorka sa vo svojej diplomovej práci s názvom Činohra na alterne pokúša nájsť
prepojenie klasického činoherného herectva s katedrou alternativního a loutkového
divadla. V prvej časti zmieňuje, aký spôsobom katedra herectva pracuje. Ako protipól
k voľnej a experimenálnej tvorbe si zvolila Stanislavského systém. V jednotlivých
kapitolách reflektuje metódy pedagogického vedenia jednotlivých režisérov a ich
herecké postupy. V závere sa venuje predovšetkým reflexii osobného hereckého a
tvorivého procesu v Disku. Posledná časť je venovaná krátkemu dotazníku
poslucháčov herectva katedry ALD.
|
|
|
Rozvíjanie tvorivosti v "Eldoráde" globálnej masovej kultúry.
Burdová, Katarína ; VEDRAL, Jan (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
Predkladaná dizertačná práca je súhrnom poznatkov a skúseností pri vytváraní pedagogického prístupu k poslucháčom vysokej ńkoly. Na príklade piatich projektov, ktoré som pripravovala s absolvujúcimi studentmi magisterského stupňa herectva, sna?ila som sa hľadať najvhodnejńí spôsob ako ich motivovať k tvorbe. Výberom konkrétnych dramatických textov a ich odkazov (Henrik Ibsen: Spolok mladých, Samuel Beckett: Koniec hry, Josef Topol: Slavík k večeři, Dea Loher: Posledný oheň a Martin Crimp: Pokusy o jej ţivot) poukazujem na dôsledky pôsobenia globalizačných procesov na spoločnosť
|
|
|
Kostým v divadle hraném dospívající mládeží
Pařízek, Aleš ; PROVAZNÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; VOSTÁREK, Karel (oponent)
Diplomová práce s názvem Kostým v divadle hraném dospívající mládeží se pokouší o náhled do specifické oblasti, která je součástí tvorby jakékoliv divadelní inscenace. V teoretické rovině pohlíží na pojem kostým z hlediska současné teatrologie - definuje jeho funkci jako jeden z důležitých znaků divadelní komunikace a vnímá ho jako výrazný stylotvorný prvek divadelní inscenace. Shrnuje vývoj kostýmu v různých obdobích historie evropského divadla a zabývá se jeho využitím v rámci školského řádového divadla. V užším pohledu otevírá otázku funkce oděvu, jako kostýmu v civilním životě. Specifikuje ho jako důležitý projev identifikace s příslušností k určitým skupinám - subkulturám a nahlíží rovněž do problematiky využití kostýmů při zážitkových akcích typu LARP a Cosplay. Na konkrétních příkladech několika divadelních inscenací ukazuje různé varianty práce s kostýmem v divadle hraném současnou dospívající mládeží. Ve výzkumné části nabízí rámcový pohled na problematiku využívání kostýmu v divadelních souborech základních uměleckých škol a jejich veřejných prezentacích.
|
|
|
Zazpívej monolog, baletko! - aneb syntetický herec.
Cina, Jan ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (vedoucí práce) ; KUKUČKA, Martin (oponent)
Rozhodl jsem se napsat o tom, jak propojit všechny prostředky, které hercovo tělo a duše mají, v cosi, co dokáže vyprávět, komunikovat a předávat. Sám jsem teprve v procesu objevování, z čeho všeho se tyto prostředky skládají, jak vlastně fungují, jak se dají využít a jak se s nimi dá pracovat. Během studia a vlastně během celého mého zabývaní se divadlem a uměním mě toto téma lákalo a více či méně jsem se s ním setkával. Proto se v této práci věnuji jak již objevenému a prozkoumanému druhu syntetického jevištního projevu, tak zároveň i tomu neprozkoumanému. Protože člověk je stejně sám sobě tím prvovesmírem a prvoučitelem, skrze které musí všechny vjemy projít. A každý to má naprosto jinak. Herec, baletka i zpěvák.
V úvodu mé práce se věnuji zejména historickému přehledu vzniku a funkce divadla a sleduji vývoj syntetického herectví. Dále uvádím jednotlivé osobnosti, skupiny a jejich směry, které se věnovaly již zcela vědomě hledání syntetického herectví. V poslední části se snažím zreflektovat své setkání se syntetickým herectvím a na závěr se pokouším nastínit svou cestu k vlastní formě syntetického herectví.
|
|
|
Využití metod dramatické výchovy v projektu Rande je hra
Soukupová, Kateřina ; MACHKOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; VALENTA, Josef (oponent)
Diplomová práce pojednává o přínosu a možnostech využití metod dramatické výchovy v rámci seznamovacích akcí. V teoretické části porovnává chování zvířat a lidí v procesu námluv, seznamuje stručně s historií seznamování, fenoménem "singles" a zabývá se dnešními možnostmi seznamování. Dále nahlíží do vzdělávání dospělých lidí ve spojitosti s dramatickou výchovou a do obecné roviny komunikace. Praktická část popisuje proces vzniku autorského projektu "Rande je hra" a představuje ukázku tří programů, které byly realizované jako seznamovací akce pro nezadané s využitím dramatických metod.
|
|
|
Herec ve svém těle
Legierski, Tomáš ; RIEDLBAUCHOVÁ, Veronika (vedoucí práce) ; ETLÍK, Jaroslav (oponent)
Legierski, Tomáš. Herec ve svém těle. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Fakulta divadelní, 2013. 74 str.
V této diplomové práci se Tomáš Legierski pokouší nahlížet na hereckou práci jako na autonomní a kreativní uměleckou činnost, která nespočívá v pouhé reprodukci režijních představ. Hlavním východiskem je pro autora hercovo tělo, tělesnost. Každá role, charakter, postava, kterou se herec za pomoci režiséra snaží uchopit, podle něj vychází především z hercova "bytí" na jevišti, které implikuje určité jednání. Ať už je herec statický nebo se pohybuje po scéně, jedná. Legierski se následně ptá po zdrojích a způsobech tohoto jednání, aby zdůvodnil expresi celkového hereckého projevu. Jako prvopočátek celého divadelního jednání vnímá gesto, které představuje komunikaci sama se sebou, s kolegy na jevišti i s divákem. Gesto a pohyb vnímá autor jako synonymum.
Jádro diplomové práce představují tři hlavní kapitoly. V kapitole Gesto v herci Legierski zkoumá gesto jako pohyb, tvar, jeho srozumitelnost, dělení a způsob jeho tréninku. V kapitole Herecké bytí nahlíží na herce jako na "totálního člověka", zkoumá energii, dynamiku a rytmus gesta, které jsou pro autora podstatou herecké existence na jevišti. V poslední ze tří kapitol Herec v kompozici pak zasazuje herce do konkrétních divadelních situací, v nichž herec využívá jednání, opakování a střihu pro tvorbu celé jevištní kompozice. Tyto tři části rámcují kapitoly Pantomima jako inspirační zdroj? a Pantomima jako inspirační zdroj. V nich autor hledá inspiraci ve svém vystudovaném oboru pantomima a snaží se popsat, jak tato technika a její protagonisti ovlivnili v jeho současné tvorbě nahlížení na téma gesto.
|
|
| |
|
|
Herecká technika Michaila Čechova
Vavroch, Jaromír ; VINAŘ, Josef (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá hereckou technikou Michaila Čechova. Vyzdvihuje svobodnou tvorbu umělce založenou na rozvíjení představivosti, cítění atmosféry a práci s osobním nevědomím.Tvorba je zde postavena proti analýze a rozumu. Inspirován Jungem a Nietzschem docházím k závěru, že teritoriem tvorby je oblast mytologie.
|
host ::
RSS.