|
|
Evropská komise v roli strážkyně Smluv
Langhammerová, Šárka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na chování Evropské Komise v rámci řízení o porušení povinnosti dle článku 258 a následujících SFEU. Práce se snaží nahlédnout za pouhé legální ukotvení pravomocí a postupů Komise v tomto řízení a zabývat se především politickými vlivy, které na ni mohou působit, a také teoriemi, které se snaží vysvětlit a predikovat její jednání při porušení Smluv členským státem či jiným aktérem. Struktura práce je následující. Nejdříve se věnuje postavení Komise v systému EU, základním informacím o Komisi, poté nadnáší otázku, zda-li je Komise nezávislá a nestranná, či podléhá nějakým vnějším nebo vnitřním politickým tlakům a snaží se na tuto otázku odpovědět. Dále práce sleduje průběh řízení pro porušení povinnosti a možnosti, postupy a nástroje Komise k obraně práva v rámci tohoto řízení i mimo něj a také to, jak Komise těchto možností využívá. Samozřejmě se práce bude zaobírat i limity zmíněného řízení. Mezi hlavní omezení Komise při jejím jednání patří nedostatek zdrojů, tento jí pomáhá řešit její diskreční pravomoc. Načež práce naváže s prezentací teorií, které nastiňují důvody volby Komise, zda v jednotlivých případech porušení práva zasáhne nebo ne. Jsou to hlavně teorie selektivního prosazování práva, obecná teorie fungování Komise v modelu prosazování práv na úrovni EU,...
|
|
|
Správní uvážení
Gregor, Adam ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Předkládaná rigorόzní práce, kterou jsem nazval "Správní uvážení", se zabývá stejnojmenným institutem obecného správního práva. Správní uvážení, nebo - li diskreční pravomoc, je fenomén, který veřejnou správu ve větší či menší míře provázel po celou dobu jejího vývoje. Jistě se jedná o naprostou nezbytnost, bez které by byla vrchnostenská činnost paralyzována. Je tomu tak z důvodu složitosti společenských vztahů, které v jejich nekonečné variabilitě není možné předpokládat (pouze) přesnou a komplexní právní regulací. Po krátkém úvodu připomínám dvě pojetí veřejné správy, přičemž důraz je kladen na veřejnou správu ve smyslu materiálním, protože správní uvážení je vždy součástí pravomoci správního orgánu. Kapitola druhá čtenáře seznamuje s povahou správního uvážení jako institutu. Zvolenou metodou je stručná charakteristika a následné odlišení diskreční pravomoci od dalších "forem volnosti", se kterými se v rámci výkonu veřejné správy můžeme taktéž setkávat. Následující kapitola se věnuje rozsahu diskreční pravomoci a objasňuje, jakým způsobem zákonodárce vymezuje prostor, ve kterém se uvážení může uplatnit, což souvisí se stěžejní otázkou volnosti a vázanosti. Ve čtvrté (a nejobsáhlejší) kapitole podrobněji charakterizuji kritéria (hlediska), jež musí být správním orgánem při vyplňování svěřeného...
|
host ::
RSS.