|
|
Úprava a dezinfekce vody v terénních podmínkách
Hrušková, Barbora ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Petříček, Radim (oponent)
Cestování do zemí s nedostatečnými hygienickými zařízeními nebo do volné přírody v sobě zahrnuje riziko nákazy patogenními organismy. Pro zajištění hygienicky nezávadné pitné vody v terénních podmínkách existuje více možností. Hlavním cílem této práce je předložit čtenáři tyto možnosti, zhodnotit výhody a nevýhody jednotlivých typů úpravy a dezinfekce vody v terénu, a posoudit zdravotní riziko konzumace vody upravené v terénních podmínkách. Neboť zatímco o úpravě vody v úpravnách existuje velké množství studií, studií o úpravě vody v terénních podmínkách, a především vzniku vedlejších produktů dezinfekce (DBPs) při dezinfekci vody v terénu, je málo. Jednou z metod, jak upravit vodu v terénu je využití filtrace. Filtry dokáží odstranit nerozpuštěné látky a bakterie z vody díky membránám s póry o velikosti okolo 0,2 μm. Výhodou filtrů je, že nepodněcují vznik DBPs. Na druhou stranu, póry o velikostech 0,2 μm nemusí zastavit všechny patogeny. Dezinfekce pomocí UV záření se ukázala jako účinná, avšak v zakalené vodě se účinnost snižuje. Pro zlepšení výsledků dezinfekce je doporučeno vodu UV lampou promíchávat. Při UV záření nevznikají DBPs, což je nespornou výhodou této techniky. Chlorové tablety většinou obsahují dichlorisokyanurát sodný (NaDCC), chlornan sodný nebo oxid chloričitý. Výsledky studií...
|
|
|
Bromované a jodované vedlejší produkty dezinfekce
Bednář, Jiří ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Reakcí dezinfekčního činidla s přírodními organickými látkami v přítomnosti bromidů a jodidů v surové vodě určené jako zdroj vody pitné vznikají bromované (Br-DBPs) a jodované vedlejší produkty dezinfekce (I-DBPs) vody. Ty bývají více cytotoxické a genotoxické než jejich chlorované analogy. Dostupných informací o těchto produktech je však v porovnání s těmi chlorovanými málo. Cílem této práce proto bylo poskytnout přehled o přírodních a antropogenních zdrojích látek obsahujících brom a jód, určit jejich vliv na vznik bromovaných a jodovaných vedlejších produktů dezinfekce a srovnat jejich cytotoxicitu a genotoxicitu s chlorovanými produkty. Bylo zjištěno, že zvyšující se intruze mořské vody do podzemního zdroje vody pitné zvyšuje koncentrace Br-DBPs a I-DBPs až v řádu tisíců procent. Z materiálu vodovodního potrubí se může uvolňovat řada látek v závislosti na daném materiálu. Mezi tyto látky patří např. tenorit a měďnatý kation uvolňované z měděného potrubí, železitý kation uvolněný z litinového a ocelového potrubí a bromidy a rozpuštěný organický uhlík (DOC), které se uvolňují z plastového potrubí. Všechny tyto korozní produkty přispívají k navyšování koncentrací DBPs v rozvodné síti. Mořská voda i vodovodní potrubí přímo ovlivňují pitnou vodu. Existuje však řada antropogenních zdrojů látek obsahujících...
|
|
|
Kombinace různých procesů dezinfekce pitné vody a jejich vliv na tvorbu vedlejších produktů dezinfekce
Česká, Pavlína ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Fialová, Kateřina (oponent)
Kombinování dezinfekčních procesů s chlorovou dezinfekcí může pozměnit tvorbu i výsledné spektrum vedlejších produktů dezinfekce (Disinfection By-Products, DBPs) v pitné vodě. Zatímco DBPs tvořeným při chloraci byla věnována značná pozornost, DBPs tvořené při aplikaci vícero dezinfekčních procesů jsou výrazně méně probádanou skupinou. Práce je zaměřená na tři nejčastější dezinfekční kombinace: chlorace-UV, UV-sekundární chlorace a ozonizace-sekundární chlorace. Po chloraci se ve vodě nejčastěji vyskytují trihalogenmetany (THMs) a halooctové kyseliny (HAAs). Na výslednou tvorbu DBPs má vliv mnoho faktorů. UV záření v běžných dezinfekčních dávkách (40-186 mJ.cm-2 ) neovlivňuje tvorbu těchto dvou skupin látek po ošetření UV zářením se sekundární chlorací. Během pokročilého oxidačního procesu (AOP) chlorace-UV se tvoří obecně více DBPs, než při samotné chloraci. To lze však částečně minimalizovat vhodnou vlnovou délkou a pH ošetřované vody. U vod s obsahem dusíkatých látek či bromidu, dochází v průběhu kombinování chlorace s UV zářením a chlorace s ozonizací k vyšší tvorbě nebezpečných dusíkatých a bromovaných DBPs, v porovnání se samotnou chlorací. Tyto skupiny DBPs jsou často více toxické než chlorované DBPs. Zjištěné informace tak naznačují, že pro vody s vyšším obsahem dusíkatých látek či bromidu...
|
|
|
Vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidních látek
Plachá, Markéta ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Při úpravě pitné vody je důležitým krokem dezinfekce, která slouží k odstranění patogenních látek. Při tomto procesu mohou vznikat vedlejší produkty dezinfekce, které jsou produkovány především z organických přírodních látek reagujících s dezinfekčním činidlem. Avšak v upravované vodě mohou být obsaženy i antropogenní látky, jako jsou například pesticidy, jejichž vzniklým vedlejším produktům dezinfekce se věnuje právě tato práce. Z přístupných dat dosud realizovaných studií, byl vytvořen základní souhrn o jejich vzniku a charakteristických vlastnostech, které jsou podstatné pro zhodnocení neblahých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí. Z oblasti organofosforových pesticidů bylo zjištěno, že pesticidy obsahující fosforothioátovou část, mohou být snadno oxidovány chlorem na odpovídající oxonový derivát, zatímco organofosforové pesticidy s fosfátovou částí jsou v přítomnosti chloru velmi stabilní. Vzniklé oxonové formy mohou být působivější inhibitory acetylcholinesterázy než jejich mateřské sloučeniny a zároveň být dostatečně stabilní (více jak 24 h), aby se dostaly ke spotřebiteli, na kterého mohou negativně působit. Zároveň mohou být vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidů toxičtější než původní sloučeniny. Mezi tyto nově vznikající spadá např. chloroxon, diazoxon a malaoxon,...
|
|
|
Využití pokročilých oxidačních procesů při úpravě bazénových vod
Trávníček, Jakub ; Pivoda, Bohuslav (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Rešeršní část diplomové práce je zaměřena na problematiku využití pokročilých oxidačních procesů při úpravě bazénových vod. V první části jsou popsány běžné desinfekční technologie, které jsou využívány v tuzemsku a v zahraničí k úpravě bazénových vod. V druhé části se pak rešerše zaměřuje na základní typy pokročilých oxidačních procesů použitelných v bazénových provozech a na ostatní obdobné technologie laboratorního měřítka s potenciálem pro budoucí využití v lázeňském odvětví. Praktické zaměření diplomové práce se skládá ze dvou částí. V první části jsou zpracovány data z dotazníku vybraných bazénových provozů v České republice, která shrnují, jaké technologie jsou u nás v rámci úpravy bazénových vod používány. Druhou část tvoří případová studie, která rozebírá vliv na jakost upravované vody před a po instalaci pokročilých oxidačních procesů do recirkulačního okruhu bazénu.
|
|
|
Nové trendy prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi
KRAUSE, Martin
Cílem disertační práce bylo zjistit rizikové předměty a plochy používané při poskytování ošetřovatelské péče z hlediska přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Dalším cílem bylo zjistit současný stav znalostí všeobecných sester o provádění dezinfekce předmětů a ploch při poskytování ošetřovatelské péče. Posledním cílem bylo zjistit mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy v ošetřovatelské praxi. Výzkum byl realizován u vybraného poskytovatele zdravotních služeb, tedy nemocnice krajského typu. Stanovených cílů bylo dosaženo s využitím kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu. Část výzkumu byla realizována za finanční podpory v rámci studentské grantové soutěže. V první části výzkumu byly kvalitativním výzkumem technikou nestrukturovaného pozorování zjištěny rizikové předměty a plochy, které se využívají při poskytování ošetřovatelské péče na standardních pracovištích vybrané nemocnice. Druhou částí výzkumu byly kvantitativním výzkumem technikou dotazníku zjišťovány znalosti všeobecných sester pracujících na pracovištích interních a chirurgických oborů o zásadách provádění dezinfekce. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že úroveň dosažených znalostí je závislá na vzdělání, době praxe, dosaženém věku a také pracovišti. Nicméně v některých oblastech jsou znalosti limitované. Třetí částí výzkumu byla kvantitativním výzkumem s využitím experimentu zjišťována mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy (emitní miska, pracovní podnos a box sloužící k ukládání zdravotnického materiálu). Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že vybrané předměty a plochy s nanomateriálem (antibakteriální a hydrofobní nanovrstva) vykazovaly bakteriální kontaminaci, tzn., nepodařilo se prokázat statisticky signifikantní rozdíl mezi bakteriální kontaminací předmětů a ploch s nanomateriálem a bez nanomateriálu. Další analýzou bylo zjištěno, že např. emitní misky budou kontaminovány bakteriemi v 31,3 % či pracovní podnosy v 38,1 %. Také bylo zjištěno, že některé předměty a plochy jsou kontaminovány i patogenními bakteriemi, např. Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Enterobacter cloacae či Serratia rubidaea. Z výsledků je patrné, že dodržování dekontaminace předmětů a ploch, zejména pak high touch předmětů a ploch, je důležité stále věnovat pozornost, zlepšovat znalosti a dovednosti všeobecných sester podílejících se na poskytování péče pacientům a vyhledávat nové možnosti implementace preventivních opatření pro minimalizaci přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce tímto poskytuje pohled na problematiku prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v kontextu s používáním opakovaně používaných high touch předmětů a ploch vyžadujících chemickou dezinfekci při poskytování ošetřovatelské péče. Dále poskytuje důkazy pro dodržování závazných hygienicko-epidemiologických opatření a ověření nových možností pro snížení rizika přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce je přínosná v oblasti vzdělávání, praxe, ale i pro další směřování výzkumů v této problematice.
|
|
|
Prevence vzniku a šíření nozokomiálních nákaz v Nemocnici Český Krumlov a.s.
KOCOURKOVÁ, Lenka
Tato Bakalářská práce se soustředí převážně na prevenci vzniku nemocničních nákaz a jejich příčiny šíření ve zdravotnických zařízeních. Základem pro uskutečnění práce byla aktivní komunikace s koordinátorkou řízení kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče, která mi ochotně poskytla validní informace a podklady týkající se systému prevence vzniku nemocničních nákaz a také zajistila realizaci odběrů pro mikrobiologické vyšetření v Nemocnici Český Krumlov a.s. z oddělení následné péče - ONP II a ONP - C III. Bakalářskou práci tvoří teoretická a praktická část. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se nozokomiálních nákaz jako takových, rozdělení a způsob přenosu s důrazem na předcházení jejich vzniku a následném šíření mezi "zdravé hospitalizované osoby". Praktická část zkoumá schválené vnitřní dokumenty nemocnice zaměřené na prevenci nozokomiálních nákaz a proškolování pracovníků ve zdravotnickém zařízení. Do této části je zařazeno i ověření prevence nozokomiálních nákaz pomocí mikrobiologických testů. Celý výzkum byl prováděn ve spolupráci se dvěma nemocnicemi: Nemocnice Český Krumlov a.s., kde byly odebrány vzorky a Nemocnice a.s. Prachatice, kde probíhalo mikrobiologické zpracování. Laboratorní výzkumná část je řešena v laboratořích mikrobiologie v Nemocnici Prachatice a.s., kde probíhala identifikace jednotlivých mikroorganismů z odebraných stěrů na oddělení následné péče v Nemocnici v Českém Krumlově. Tyto stěry odráží kvalitu prováděné hygieny v souvislosti s rizikem vzniku NN. Cíle mé práce jsou zaměřeny mimo laboratorní výzkumné činnosti i na aktuální kvalitu a zpracování vnitřních dokumentů nemocnice zaměřených na prevenci nozokomiálních nákaz a jak v tomto směru vzdělává pravidelně své pracovníky - formou školení 1x ročně. V závěru práce je k dispozici souhrn izolovaných mikroorganismů a jejich vzájemné porovnání mezi sebou v rámci těchto dvou odděleních. V neposlední řadě je vyloučena přítomnost vysoce infekčních agens pro vznik nozokomiální nákazy na základě platných legislativ. Je zde možné nalézt i rezultát kvalitativního zpracování v podobě doporučeních směřujících například ke zvýšení cíleného úklidu. Celou práci, je proto možné využít pro zkvalitnění informovanosti o této problematice.
|
|
|
Návrh algoritmů pro kontinuální systém měření jakosti páry
Hanák, Tomáš ; Tofel, Pavel (oponent) ; Holcman, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem nových algoritmů pro kontinuální systém měření jakosti sterilizační páry. Na začátku se seznámíme s procesem sterilizace, jejími metodami a postupy. Poté s pojmem sytá pára a jejími parametry důležitými pro splnění podmínek sterilizace. Následně jsou rozebrány senzory, kterými se parametry měří. Poté je zde popsán postup současného měření kvality sterilizační páry. V poslední části je vyhodnocení naměřených dat a prezentace jejich výsledků.
|
|
|
Návrh algoritmů pro kontinuální systém měření jakosti páry
Hanák, Tomáš ; Tofel, Pavel (oponent) ; Holcman, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem nových algoritmů pro kontinuální systém měření jakosti sterilizační páry. Na začátku se seznámíme s procesem sterilizace, jejími metodami a postupy. Poté s pojmem sytá pára a jejími parametry důležitými pro splnění podmínek sterilizace. Následně jsou rozebrány senzory, kterými se parametry měří. Poté je zde popsán postup současného měření kvality sterilizační páry. V poslední části je vyhodnocení naměřených dat a prezentace jejich výsledků.
|
|
|
Srovnání antimikrobiálního účinku čistících a dezinfekčních emulzí.
Chrápavá, Edita ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V současné době jsou dezinfekční gely na ruce a jiné dezinfekční přípravky velice žádaným zbožím. Z důvodu pandemie a šíření nemoci Covid-19 jsou denně využívané celou společností. Důvodem jejich používání je nejen zamezení šíření bakterií a jiných mikroorganismů z rukou na jiné části těla či předměty, ale také prevence šíření nákazy. Předmětem bakalářské práce je ověření antimikrobiálních účinků několika běžně dostupných dezinfekčních přípravků za použití bujónové diluční metody a agarové metody.
|
host ::
RSS.