|
|
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
|
|
|
Vliv absolvování kurzu první pomoci na míru znechucení
Váňová, Barbora ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Dlouhá, Daniela (oponent)
1 Abstrakt Znechucení je afektivní složkou behaviorálního imunitního systému. Behaviorální imunitní systém je soubor psychologických mechanismů napomáhající organismu chránit se proti patogenům a dalším potenciálně rizikovým faktorům a ovlivňuje tedy život jedince v celé řadě situací. Příkladem takové situace může být právě poskytování první pomoci. První pomoc je důležitou součástí procesu záchrany lidského života a pokud je poskytnuta správně a včas, může podstatně zlepšit průběh léčby v rámci nemocniční péče. Znechucení je jedním z faktorů, které mohou ochotu poskytnout první pomoc snížit či ji zcela inhibovat. K tomu, jestli a jak konkrétně kurzy první pomoci modifikují vnímání znechucení, však máme nedostatek výzkumných podkladů. Proto jsme se na tento fakt rozhodli zaměřit v předložené studii. Studie byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření před, po a měsíc po absolvování kurzu první pomoci. Respondenty byli v experimentální skupině účastníci kurzů první pomoci organizovaných na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v kontrolní skupině účastníci jiných, s první pomocí nesouvisejících předmětů. Využity byly účelově sestavené dotazníky zaměřené na předchozí zkušenosti s první pomocí, hodnocení nechutnosti úkonů prováděných na kurzu, ochotu a sebehodnocení znalostí postupů první...
|
|
|
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Čmejla, Roman (oponent) ; Španiel, Filip (oponent)
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
|
|
|
Faktory ovlivňující ochotu poskytnout první pomoc u běžné a pedagogické veřejnosti v České republice
Sekerášová, Iveta ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
V České republice jsou občané povinni poskytnout první pomoc dle platných právních norem. Proto je výuka první pomoci začleněna i do vzdělávacích programů na různých úrovních školního vzdělání. Přestože se lidé učí, jak poskytovat první pomoc, ukazuje se, že v reálných situacích často není poskytnuta dostatečně. Existuje více faktorů, které mohou ovlivnit lidské reakce a snížit ochotu poskytnout první pomoc. Podle odborných studií jsou nejběžnějšími inhibujícími faktory přítomnost nebezpečí, strach z nákazy, panika a stres, nedostatečná znalost postupů první pomoci a obecné obavy. Avšak většina těchto informací byla získána prostřednictvím studií provedených mimo Českou republiku. Proto jsme provedli dvě dotazníkové studie zaměřené na českou populaci. Respondenty byli zástupci běžné (N=1594) a pedagogické (N=1876) veřejnosti. Cílem bylo zjistit, které faktory je nejvíce omezují při poskytování první pomoci. Výsledky ukázaly, že mezi nejdůležitější faktory patří bezpečnostní aspekty, emocionální vlivy (např. panika, úzkost, pocit znechucení či nevolnosti) a nedostatečná znalost první pomoci. Na základě výsledků byla navržena didaktická doporučení do pedagogické praxe, která mohou zvýšit kvalitu a efektivitu prováděných školení první pomoci. Klíčová slova první pomoc, výuka první pomoci, ochota...
|
|
|
Estetické a emoční hodnocení motýlů (Lepidoptera) a jeho důsledky
Končická, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Zvířata hrají v lidských společnostech významnou roli. Jakožto významné psychologické stimuly vzbuzují nejen pozitivní, ale také negativní emoce. To, jak zvířata esteticky působí na lidi, má pak přímý vliv na jejich ochranu. Tato diplomové práce se zabývá estetickým a emočním hodnocením motýlů pomocí metody řazení vizuálních stimulů a hodnocením na bodové škále. Cílem této práce je jednak porovnání jednotlivých metod testování hodnocení krásy u motýlů (Lepidoptera), ale také analýza vlivu pozice motýlů na předkládaných stimulech na výsledné hodnocení krásy. Dále se tato diplomová práce zaměřuje na negativní emoce (odpor) vzbuzované motýli. V neposlední řadě analyzuje vliv morfologických a barevných charakteristik motýlů na hodnocení krásy a také vlastností a postojů respondentů, které mohou hodnocení ovlivňovat. Bylo zjištěno, že všechny zkoumané metody testování lze použít k hodnocení krásy motýlů a že přináší podobné výsledky. Dále bylo zjištěno, že pozice křídel motýlů má zejména u některých druhů vliv na jejich hodnocení. Ačkoliv motýli nevzbuzují vysokou míru odporu, noční motýli jsou vnímáni jako více odporní. Z výsledků vyplývá, že respondenti nerozlišují motýli na dvě distinktivní skupiny denních a nočních motýlů, ale že se tyto dvě skupiny navzájem částečně překrývají. Larvální stádia...
|
|
|
Behavioralní imunitní systém u člověka: percepční a afektivní složka
Slavíčková, Kateřina ; Schwambergová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dlouhá, Daniela (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl shrnutí dostupné literatury zabývající se zejména percepční a afektivní složkou behaviorálního imunitního systémem u člověka. Behaviorální imunitní systém představuje vedle tělesného imunitního systému další obranný nástroj organismu proti patogenům. Sestává z celé řady psychologických mechanismů, které v důsledku umožňují včasnou vyhýbavou reakci před potenciálně rizikovým podnětem a tím snižují energetické náklady, jež by jinak byly využity při metabolicky náročné odpovědi tělesného imunitního systému. V práci je představeno fungování behaviorálního imunitního systému, počínaje detekcí rizikových podnětů a následně emocionální odezvou - znechucením, které je považováno za klíčový mechanismus vedoucí k vyhýbavé reakci. Dále je v práci popsán vývoj pocitu znechucení. Součástí práce bude nástin interindividuálních rozdílů ve znechucení.
|
|
|
Vznik specifické fobie z pavouků: Neurofyziologické mechanismy vs. testování předpokladů evolučních teorií vysvětlujících vznik specifické fobie z pavouků
Hladíková, Tereza ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Fobie z pavouků je jednou z nejčastějších specifických fobií ze zvířat v populaci. Ve vzniku fobie z pavouků jsou klíčové dvě emoce; strach a odpor. Teorií vzniku této fobie je více a výsledky a interpretace studií, které experimentálně testují jejich předpoklady se často různí. Práce zaměřené na psychofyziologická měření jako je sledování změn srdeční činnosti nebo odporu kůže odráží rozdíly v intenzitě prožívaných emocí u fobiků oproti nefobikům. Druhá skupina prací zabývajících se analýzou proximátních mechanismů se snaží, odhalit mozkovou aktivitu při fobické stimulaci. Tyto práce se převážně shodují na souhře sítě kognitivní kontroly a strachového okruhu s klíčovým zapojení amygdaly a insuly do fobické reakce. Testování předpokladů evolučních teorií se dále zabývají práce zkoumající např. dědivost specifických fobií, rychlost detekce pavouků nebo snazší učení a vyhasínání strachu z pavouků. Cílem této bakalářské práce je zaměřit se především na dosavadní výsledky prací objasňujících proximátní neurofyziologický a psychofyziologický mechanismus specifické fobie z pavouků a diskutovat tyto výsledky vzhledem k paradigmatu evolučních teorií o vzniku této fobie. Při rozebírání těchto proximátních příčin je nutné se také zabývat problematikou samotného výběru stimulů a individuální variabilitou...
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
|
Prožívání "disgustu" v průběhu těhotenství: testování kompenzační profylaktické hypotézy
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Disgust, neboli znechucení, je důležitým adaptivním mechanismem v obraně před nákazou. Míra disgustu je mezi jedinci velmi variabilní a v souladu s kompenzační profylaktickou hypotézou (KPH) by měla být přizpůsobena i míře rizika nákazy jedince. Začátek těhotenství je období spojené s řadou imunitních změn a lze tedy očekávat zvýšení disgustu. Cílem této práce bylo proto testovat KPH jednak v rámci longitudinálních změn v prožívání disgustu v těhotenství a v období po porodu, tak i v rámci porovnání s kontrolními netěhotnými ženami. Dalším cílem bylo sledovat také maladaptivní roli disgustu, konkrétně souvislosti mezi rysovou úzkostí a disgustem. Proti očekávaní se disgust v průběhu těhotenství zvyšoval v doméně animal reminder, která má však zpochybnitelnou roli v ochraně před nákazou. Tyto změny byly pozorovány pouze u žen s mužskými plody. V souladu s KPH bylo ovšem prokázáno, že ženy, které měly nedávné zdravotní obtíže, reportovaly vyšší míru disgustu. Podobně výsledky odhalily možnou protektivní roli vyššího disgustu v počátku těhotenství, která se projevila v průměru vyšším APGAR skóre novorozence v 10 minutách. V rámci testování maladaptivní funkce disgustu byla pozorována pozitivní asociace mezi úzkostnými rysy a disgustem ve třetím trimestru těhotenství a v období po porodu. Výsledky tedy...
|
|
|
Problematika znechucení a jeho vztah k poskytování první pomoci
Váňová, Barbora ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Schwambergová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice znechucení a vztahu této emoce k poskytování první pomoci. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a propojit známé poznatky o znechucení a poskytování první pomoci. Znechucení je afektivní složkou behaviorálního imunitního systému, který za pomoci percepční a kognitivní složky rozpoznává a vyhodnocuje rizikovost podnětů. Následně znechucení ovlivňuje chování jedince, za účelem vyhnutí se kontaktu s potenciálně infekčním objektem nebo jedincem. Behaviorální imunitní systém a znechucení se pravděpodobně primárně vyvinuly jako obrana před snížením fitness jedince způsobeném nákazou patogenem nebo parazitem. V dalších dimenzích znechucení (sexuální, morální znechucení) je jako rizikový podnět vnímána další osoba. Jednotlivé kapitoly v práci následně shrnují základní informace o fungování behaviorálního imunitního systému, o evolučním významu znechucení, významných modelech dělení znechucení a faktorech, které ovlivňují citlivost a míru prožívání znechucení. Druhá část práce se zaměřuje na informace o první pomoci a faktorech, které pozitivně i negativně ovlivňují ochotu první pomoc poskytnout. Charakteristická reakce znechucení se objevuje v některých faktorech první pomoci a mohla by mít vliv na ochotu a rychlost...
|
host ::
RSS.