|
| |
|
|
Jaroslav Vogel (1894-1970) - umělecký profil
Černíková, Lenka
Rámec disertační práce tvoří komplexní intepretace pramenů týkajících se dirigenta, skladatele, publicisty a organizátora hudebního života Jaroslava Vogla (1894-1970). K deskripci uceleného uměleckého profilu, syntézy a pokusu o kritické zhodnocení jsou kapitoly práce členěny tematicky s přihlédnutím k časové souslednosti. Základními zdroji se staly archivní prameny a denní tisk, ve kterých byly získané informace ověřovány a rozvíjeny. Úvodní kapitola věnovaná rodině, vzdělání a prvním profesionálním zkušenostem uvádí souvislosti mezi jeho studiem a genezi budoucího Voglova profesionálního směřování. Centrálním článkem práce je část o umělecky významném období u opery Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě mezi světovými válkami, kdy jeho operní realizace a koncerty symfonické hudby dosáhly vysoké umělecké úrovně s mimořádným společenským a edukativním přesahem. Pohled na dramaturgii a kvalitu operních inscenací a koncertů poskytly příležitost k hodnocení významu jeho organizátorské kompetence a vlivu na rozvoj ostravské hudební kultury. Poprvé vůbec práce uvádí korespondenci dirigenta Jaroslava Vogla s Paulem Hindemithem a Igorem Stravinským a písemné kontakty s předními českými umělci. Kompoziční činnost Jaroslava Vogla, prezentována obvykle jeho čtyřmi operami, odkryla poměrně...
|
|
|
Významné poválečné hudební osobnosti pod Jestřebími horami
Hájková, Václava ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Diplomová práce je založená na analýze primárních a sekundárních zdrojů, včetně autentických vzpomínek doposud žijících pamětníků. Zaměřuje se na významné osobnosti hudebního života v pohraničním regionu okolo někdejší sudetské linie: konkrétně na život a dílo vybraných skladatelů, hudebních vědců, pedagogů, regenschori, dirigentů a aktivních hudebníků působících v regionu pod Jestřebími horami - oblast mezi Náchodem a Trutnovem tj. Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Malé Svatoňovice, Úpice, Trutnov. Jsou to osobnosti, které se přičinily nejen o rozvoj regionální hudby, ale i výchovu nových talentů, a to v období 40. - 80. let 20. století (práce se však svým biografickým charakterem nevyhýbá přesahům do doby předválečné a válečné či porevoluční). V předloženém textu se rekonstruují jednotlivé biografie vybraných hudebně činných jedinců - v jejichž mnohdy těžkých životech se promítaly významné historické události (včetně společenských represí). Mezi osobnostmi, kterými se práce zabývá, velmi často vznikala vzájemná spolupráce a navzájem se ovlivňovaly. Medailony osobností jsou řazeny abecedně. KLÍČOVÁ SLOVA Pedagog, dirigent, sbormistr, varhaník, zpěvák, skladatel, Jestřebí hory
|
|
|
Pod taktovkou - muzikál! (Kompetence dirigenta při procesu nastudování muzikálového představení Legenda jménem Holmes)
Nováková, Kateřina ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá oblastí muzikálového divadla a specifikuje veškeré činnosti a kompetence dirigenta při přípravě a následné realizaci muzikálového představení. Text práce sestává ze dvou částí. Teoretická část popisuje charakteristiku muzikálové formy, její stručné světové dějiny a integraci do českého prostředí. Také mapuje historii Hudebního divadla Karlín a představuje profily současných dirigentů této scény. Cílem teoretické části je uvést čtenáře do problematiky muzikálového žánru a představit jeho tři základní složky: hudbu, drama a pohyb. Dále pak poukázat na rozdíly mezi muzikály klasickými a těmi, které jsou revuálního typu. Druhá, praktická část, se zaměřuje na dirigentskou profesi v oblasti hudebně- dramatického žánru. Demonstruje specifické činnosti dirigenta ve dvou stěžejních žánrech hudebního divadla: opeře a muzikálu. Dále se věnuje výrazovým prostředkům, se kterými muzikálový dirigent pracuje, a to především s důrazem na tempo, které je předmětem častých diskuzí mezi členy různých uměleckých složek muzikálového představení. V dalších kapitolách pak představuje muzikál Legenda jménem Holmes, jeho scénář a hudební styl. Proniká do problematiky kompetencí dirigenta během jednotlivých zkoušek, chronologicky řazených dle časové posloupnosti, při nastudování muzikálového...
|
|
|
Jaroslav Kofroň a jeho odkaz
Štefanová, Jaroslava ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Jako autorka této práce věnuji pozornost osobnosti Jaroslava Kofroně, který je známý v hudebním světě především jako pedagog a autor pedagogické literatury: Učebnice harmonie, Učebnice intonace a rytmu. Mým hlavním cílem je ozřejmit dochované informace o autorově skladatelské činnosti, která je méně známá, přestože je velmi bohatá a zaslouží si pozornost. Podle dohledaných informací jsou díla označena rokem vzniku, jejich provedením a dostupnými materiály, které jsou uloženy v knihovnách nebo na internetových stránkách. Dílčím cílem je ucelení a seznámení veřejnosti s celou šíří Kofroňovy osobnosti, kterého budeme vnímat také jako interpreta, dirigenta, sbormistra a malíře. Hlavní kapitola přináší přehled skladatelovy tvorby instrumentální, která obsahuje tvorbu orchestrální, dechovou, komorní, sólové koncerty. Velká pozornost je zaměřena na písňovou tvorbu, která čítá přes 600 písní, upravovaných či zkomponovaných pro sólové pěvecké hlasy i pro sbory: mužské, ženské, dětské i smíšené. Je zde také uvedena hudba duchovní, scénická a tvorba pro děti. Práce přináší rozbor písní "Písničky pro nejmenší" a autorovy didaktické poznámky k cyklu skladbiček pro lesní roh a klavír "Obrázky", určené dětem mladšího věku. Oblibu Kofroňových učebnic zachycuje dotazníkové šetření. Další kapitoly podávají ucelený...
|
|
|
Dirigent - partner
Mimrová, Jana ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; FARKAČ, Hynek (oponent)
Spolupráce dirigenta se sólisty je podstatná a neodmyslitelná součást povolání dirigenta a to nejen v oblasti operního dirigování, ale také a především v oblasti dirigování symfonického orchestru. Druhému odvětví se věnuje tato práce se speciálním zaměřením na konkrétní rozbor díla z koncertu, kde autorka zúročila vlastní zkušenosti spočívající ve spolupráci se sólisty.
|
|
|
Conductor's work in different types of ensembles
Bagnoud, Sébastien ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; PAŘÍK, Ivan (oponent)
This Master's Thesis concerns the conductor’s profession in different types of ensembles. The diversity, multitude of existing musical formations and the specificities that each sort of musical ensemble comprises make this a rich subject for exploration. The reader will first discover several chapters that focus upon various definitions of the role of the conductor and upon the conductor’s functions, as well as upon the various types of musical ensembles. This will then permit the undertaking of the theme of how a conductor must deal differently with both amateur and professional musicians, as well as the subject of the conductor's craft and relationships with his musicians.
|
|
|
Život, dílo a přínos PaedDr. Stanislava Šidláka
Štěpánová, Václava ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobou a dílem kantora, ředitele základní školy, sbormistra, skladatele, klavíristy a dirigenta PaedDr. Stanislava Šidláka (1904-1987), jehož život je neodmyslitelně spjat s Trutnovskem, Úpickem a Malosvatoňovickem. Tato osobnost se stala významným kulturním hybatelem v regionu Severovýchodních Čech, oblasti Sudet. Rozvíjel kulturní dění v dané lokalitě. Zakládal a vedl sbory (např. pěvecký sbor Vítězslav Novák), pěvecká komorní uskupení, jedním z nichž bylo mezinárodně úspěšné Dívčí pěvecké trio. Působil i jako dirigent Strážkovické hornické hudby (uskupení typického pro danou oblast). Pro svá tělesa upravoval množství lidových písní pro různá uskupení. Rovněž sám komponoval, je autorem např. suit, kantát, několika mužských a smíšených sborů i hudby k (ve své době populární) operetě na motivy Boženy Němcové Pantáta Hájek. Tělesa nejen vedl, ale aktivně se zapojoval i jako řadový člen (např. Pěvecký sbor českých učitelů). Byl též vyhledávaným tenoristou. Zabývá nejen životem, hudebními a vlasteneckými aktivitami spjatými se Stanislavem Šidlákem (včetně korespondencí s osobnostmi jako byl Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Plavec), ale snaží se i částečně nastiňovat historický kontext doby v daném regionu, které byl svědkem. V závěru se bakalářská práce...
|
|
|
Úprava pracovněprávních vztahů hráčů symfonických orchestrů v České republice
Ciprys, Pavel ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o specifikách pracovněprávních vztahů hráčů symfonických orchestrů v České republice. V jednotlivých kapitolách nastiňuje mnoho aspektů této činnosti od historického pohledu orchestrální tradice na našem území až k jednotlivým vnitřním mechanismům fungování symfonických orchestrů, jako například vznik pracovního vztahu konkursním řízením, postavení funkčních hráčů v rámci systému orchestrální práce, rozvržení pracovní doby a náplň práce orchestrálního hráče, péče o zaměstnance, zdravotní rizika tohoto povolání a další. Základní činností symfonických orchestrů je činnost koncertní, která probíhá jak na domovském pódiu každého orchestru, tak velmi často i v rámci pracovních cest, neboli zájezdů za účelem ekonomickým, edukativním a komparativním. V této práci je též přiblížena role dirigenta jako klíčového vedoucího pracovníka odpovědného za umělecký výsledek celého orchestru doplněná exkluzivním rozhovorem s hudebním ředitelem a šéfdirigentem České filharmonie Jiřím Bělohlávkem. Dále se autor zabývá rolí umělecké rady, coby stěžejního poradního orgánu managementu orchestru ve věcech uměleckých. Zmínka je též o dalších volených orgánech v rámci orchestru. Novela autorského zákona z roku 2006 měla přímý dopad na výkon majetkových práv výkonných umělců, mezi které hráči...
|
|
|
Jiří Pilát a jeho hudební odkaz v Poříčí nad Sázavou a okolí
Herdová, Klára ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Resumé Diplomová práce představuje osobnost Jiřího Piláta (4. 4. 1921 - 7. 6. 2007), rodáka z Posázaví, který se celý život amatérsky zabýval hudbou, zejména liturgickou. K jejímu provádění si vlastní činností, zejména vyhledáváním a opisováním notového materiálu, vytvořil bohatý archiv. Jejím hlavním cílem je ukázat jeho život a dílo jak s ohledem k jeho celoživotnímu hudebnímu zaměření a lokálnímu působení, tak možného vlivu v širším kulturním povědomí. Práce je složena z pěti hlavních kapitol, které jsou zaměřeny na život Jiřího Piláta, jeho pozůstalost, působení sboru a orchestru v Poříčí nad Sázavou, snahy o znovuobjevení a zviditelňování díla Jana Dismase Zelenky a hudební odkaz Jiřího Piláta. Klíčová slova: Jiří Pilát, sbormistr, dirigent, Jan Dismas Zelenka, Poříčí nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem, liturgická hudba
|
host ::
RSS.