|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
|
Politická dimenze sociální exkluze seniorů jako důsledek digitální propasti
Chmelíková, Tereza ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem digitální propasti a jejím vlivem na kvalitu života seniorů. Digitální propast - produkt moderní informační společnosti - je jedním z významných faktorů ovlivňujících sociální vyloučení seniorů. V teoretické části je představen koncept aktivního stáří jako cesta k úspěšnému řešení problémů spojených s demografickým stárnutím populace a jako prevence vyloučení seniorů ze společnosti i z participace na veřejném dění. Autorka se zaměřuje zejména na to, do jaké míry jsou senioři v České republice ohroženi tímto vyloučením právě v důsledku digitální exkluze. V praktické části proto zkoumá, jaká je současná úroveň digitální gramotnosti českých seniorů. Navazující kvalitativní výzkum - polostrukturované rozhovory s experty - má pak za cíl zjistit, zda digitální propast představuje pro seniory v Česku sociálním problém, který přispívá k jejich společenskému znevýhodnění či dokonce způsobuje jejich vyloučení z podílu na správě věcí veřejných a tím snižuje kvalitu jejich života.
|
|
|
Digitální kompetence učitelů a jejich specifika v době distančního vzdělávání
Poesová, Marie ; Neumajer, Ondřej (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce Digitální kompetence učitelů a jejich specifika v době distančního vzdělávání se v teoretické části na základě analýzy příslušné literatury věnuje specifikům distanční výuky a mapuje dosavadní národní i mezinárodní rámce zabývající se úrovní a rozvojem digitálních kompetencí učitelů. Dále pak pracuje s Rámcem digitálních kompetencí pedagogů (založeném na Digital Competence Framework for Educators, DigCompEdu), který vznikl zejména pro vzdělavatele a vzdělávací instituce jako určitá norma pro nastavení úrovně dovedností práce s digitálními technologiemi. Cílem práce je navrhnout doplnění Rámce digitálních kompetencí pedagogů o specifické dovednosti potřebné k vedení distanční výuky. V rámci kvalitativního výzkumného šetření uskutečněného v empirické části práce proběhly u devíti vyučujících z různých typů škol hospitace v hodinách a následně pohospitační rozhovory. Ty se zaměřovali jak na průběh výuky během distančního vyučování, tak se pokusily identifikovat potřebnou učitelskou výbavu v oblasti digitálních kompetencí. Výzkum probíhal výhradně v neočekávané situaci, která nastala z důvodu náhlého uzavření škol kvůli pandemické situaci způsobené nemocí Covid-19. Na základě zjištěných skutečností byly vymezeny metodicko-didaktické fenomény a potřeby související s distanční výukou,...
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních kompetencí z pohledu managementu vzdělávání
Krhovská, Gabriela ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních kompetencí z pohledu managementu vzdělávání. Tato problematika byla zvolena nejen z důvodu její aktuálnosti, ale také vzhledem ke strategickému rozměru dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich digitálních kompetencí, které reflektují i klíčové dokumenty MŠMT. Teoretická část diplomové práce se soustředí na teze související s managementem vzdělávání, dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a končí kapitolou zabývající se digitálními kompetencemi. Výzkumná část diplomové práce věnuje pozornost nabídce a poptávce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a reflexi digitálních kompetencí pedagogů prostřednictvím kvalitativního šetření a analýzy dat. Konkrétně se výzkumné šetření skládá z polostrukturovaných rozhovorů vedených s pedagogy 2. stupně základních škol na území hlavního města Prahy, analýzy dat z Rámce digitálních kompetencí učitele a analýzy vybraných webů sdružujících nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Na základě výzkumných zjištění došlo k formulaci závěrečných doporučení, které je možné implementovat do praxe. Cílem diplomové práce je zanalyzovat a kriticky zhodnotit nabídku a poptávku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních...
|
|
|
Politická dimenze sociální exkluze seniorů jako důsledek digitální propasti
Chmelíková, Tereza ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem digitální propasti a jejím vlivem na kvalitu života seniorů. Digitální propast - produkt moderní informační společnosti - je jedním z významných faktorů ovlivňujících sociální vyloučení seniorů. V teoretické části je představen koncept aktivního stáří jako cesta k úspěšnému řešení problémů spojených s demografickým stárnutím populace a jako prevence vyloučení seniorů ze společnosti i z participace na veřejném dění. Autorka se zaměřuje zejména na to, do jaké míry jsou senioři v České republice ohroženi tímto vyloučením právě v důsledku digitální exkluze. V praktické části proto zkoumá, jaká je současná úroveň digitální gramotnosti českých seniorů. Navazující kvalitativní výzkum - polostrukturované rozhovory s experty - má pak za cíl zjistit, zda digitální propast představuje pro seniory v Česku sociálním problém, který přispívá k jejich společenskému znevýhodnění či dokonce způsobuje jejich vyloučení z podílu na správě věcí veřejných a tím snižuje kvalitu jejich života.
|
|
|
Industry 4.0 as an example of a top-down vs. horizontal Europeanization
Nováková, Denisa ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Průmysl 4.0 je nová generace průmyslové výroby založená na robotizaci, automatizaci a nových trendech v ICT. Poprvé bylo téma představeno na Hannoverském veletrhu v roce 2011 a od té doby proniklo jak do evropského, tak německého a českého diskurzu. Tato diplomová práce se zabývá tématem průmysl 4.0 v České republice a zkoumá, zda se toto téma dostává do České republiky jako důsledek vertikální (EU) či horizontální (Německo) europeizace. Diplomová práce dospěla k závěru, že existují dva způsoby porozumění průmyslu 4.0. Jedno je užší a věnuje se čistě průmyslové výrobě, druhé se věnuje celospolečenským dopadům čtvrté průmyslové revoluce. Debata o průmyslu 4.0 v ČR je především důsledkem horizontální europeizace, založené na bilaterálních dohodách a spolupráci mezi Německem a Českou republikou v oblasti vědy, výzkumu, inovací a byznysu. Nicméně ani vertikální europeizaci nelze opomíjet, protože EU poskytuje mnohem širší kontext, ve kterém se Průmysl 4.0 odehrává. Je důležité zmínit, že v ČR dal průmysl 4.0 nový impulz k problematice digitální ekonomice a společnosti. Průmysl 4.0 se změnil na agendu 4.0 a posunul vpřed debatu o digitálních dovednostech.
|
host ::
RSS.