|
|
Kritická místa výuky syntaxe v 7. ročníku základní školy
Baloušová, Lucie
Disertační práce se zaměřuje na kritická místa výuky syntaxe v 7. ročníku základní školy. Téma didaktického zpracování učiva syntaxe již řadu let rezonuje jak mezi lingvodidaktiky, tak mezi učiteli. Jedním z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli zaměřit naši pozornost právě na výuku syntaxe, byla absence výzkumu a komplexnějšího zpracování kritických míst výuky syntaktického učiva. Aktuální tendence v didaktice českého jazyka směřuje k rozvíjení komunikační kompetence žáka, který by měl být schopen uvědomělého výběru jazykových prostředků tak, aby docílil svého komunikačního záměru. Tento výběr by měl být adekvátní vzhledem ke komunikační situaci, v níž se žák nachází. Proto jsme se v disertačním výzkumu zaměřili na výuku syntaxe, která v tomto ohledu hraje klíčovou roli. V rámci výzkumu, který měl experimentální charakter, jsme hospitovali v hodinách českého jazyka (konkrétně jsme vybírali hodiny syntaxe) na různých pražských základních školách, pořizovali jsme audionahrávky jednotlivých hodin a vedli jsme si terénní záznamy. Vzhledem k 2. pololetí 7. ročníku a tématům, jež se dle dostupných školních vzdělávacích programů oslovených základních škol vyučují, jsme získali poměrně vyrovnaný materiál, který obsahoval hodiny zaměřené na výuku větných členů a na výuku vedlejších vět. Součástí výzkumu...
|
|
|
Kritická místa výuky syntaxe v 7. ročníku základní školy
Baloušová, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na kritická místa výuky syntaxe v 7. ročníku základní školy. Téma didaktického zpracování učiva syntaxe již řadu let rezonuje jak mezi lingvodidaktiky, tak mezi učiteli. Jedním z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli zaměřit naši pozornost právě na výuku syntaxe, byla absence výzkumu a komplexnějšího zpracování kritických míst výuky syntaktického učiva. Aktuální tendence v didaktice českého jazyka směřuje k rozvíjení komunikační kompetence žáka, který by měl být schopen uvědomělého výběru jazykových prostředků tak, aby docílil svého komunikačního záměru. Tento výběr by měl být adekvátní vzhledem ke komunikační situaci, v níž se žák nachází. Proto jsme se v disertačním výzkumu zaměřili na výuku syntaxe, která v tomto ohledu hraje klíčovou roli. V rámci výzkumu, který měl experimentální charakter, jsme hospitovali v hodinách českého jazyka (konkrétně jsme vybírali hodiny syntaxe) na různých pražských základních školách, pořizovali jsme audionahrávky jednotlivých hodin a vedli jsme si terénní záznamy. Vzhledem k 2. pololetí 7. ročníku a tématům, jež se dle dostupných školních vzdělávacích programů oslovených základních škol vyučují, jsme získali poměrně vyrovnaný materiál, který obsahoval hodiny zaměřené na výuku větných členů a na výuku vedlejších vět. Součástí výzkumu...
|
|
|
Vedlejší věty přívlastkové a jejich nevětná vyjádření: výzkumná sonda do problematiky na základní a střední škole
Bajger, Marek ; Hirschová, Milada (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice nominalizace vedlejší věty přívlastkové na základní a na střední škole. Jelikož se z dat Jednotné přijímací zkoušky ukazuje, že se jedná o oblast učiva pro žáky náročnou, ale není z nich zřejmé, jakým způsobem žáci při nominalizaci postupují a čím je vysoká chybovost dána, rozhodli jsme se tuto problematiku prozkoumat na základních a středních školách napříč Českou republikou. Byl proveden kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit, čím je tvorba chybných nominalizací ovlivněna. Provedené výzkumy naznačují, že bezchybné provedení nominalizace vedlejší přívlastkové věty je pro žáky náročné, přičemž úspěšnost u jednotlivých pádových forem se liší. Jako jeden z komplikujících faktorů se ukázalo být neuvědomění si slovnědruhové platnosti deverbativního adjektiva ve funkci postponovaného shodného přívlastku a neschopnost určit vyjadřované mluvnické kategorie. Dalším podstatným zjištěním byla nižší schopnost správného určení vztahu řídícího substantiva a přívlastku. Žáci byli v tomto případě nejvýrazněji ovlivněni pozicí přívlastku a řídícího substantiva ve větné struktuře a vzdáleností těchto členů. KLÍČOVÁ SLOVA Hypotaxe, přívlastek, vedlejší věta přívlastková, nominalizace, výuka syntaxe, didaktika českého jazyka
|
|
|
Trávení volného času žáky 2. st. ZŠ v souvislosti s Čj a Aj
PECHOVÁ, Alena
Tato diplomová práce se zabývá tématem volného času žáků na 2. stupni základních škol v souvislosti se školními předměty český a anglický jazyk. Cílem je zjistit jaké množství svého volného času žáci věnují právě činnostem, které nějak s těmito předměty souvisí a porovnat, zda dochází k rozdílům v trávení volného času u žáků žijících ve větších a menších městech či na vesnicích. Teoretická část práce se věnuje výkladu pojmu volný čas, pedagogika volného času či jiným poznatkům z této oblasti a vymezuje základní volnočasová zařízení. Teoretická část také přináší poznatky z didaktik předmětů český a anglický jazyk. Praktická část využívá dotazníků, které zjišťují, do jaké míry tráví žáci 2. stupně základní školy volný čas činnostmi, které souvisí s českým a anglickým jazykem, a zda se výsledky liší u žáků vybraných škol ve větších a menších městech či na vesnicích.
|
host ::
RSS.