|
|
Dítě s Downovým syndromem
VEISOVÁ, Michaela
Předkládaná bakalářská práce nese název: ?Dítě s Downovým syndromem?. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První část je věnována problematice Downova syndromu, jeho charakteristice, typům tohoto postižení, výskytu a tělesným specifikům u dětí s Downovým syndromem. Pozornost je zaměřena i na problematiku vzdělávání a integraci takto postižených dětí. Empirická část přináší výsledky kvalitativního šetření. Použitou metodou je rozhovor a pozorování. Jde o případové studie dvou dětí s Downovým syndromem integrovaných do běžné základní školy. Rozhovory byly vedeny s těmi, jež se účastní výchovně-vzdělávacího procesu. Cílem bylo zjistit, jak vypadá život těchto dětí, jak probíhá integrace v běžné základní škole, jak důležité je dát i těmto dětem prostor, kde se mohou vyjádřit po svém a realizovat se. K naplnění cílů byly použity otázky, které se týkaly diagnózy, role zdravotníků, úlohy rodiny v procesu samotného vyrovnání se s diagnózou, vztah matky k dítěti. Velmi důležitá pak byla otázka integrace do běžné základní školy, začlenění do kolektivu a způsob, jak je možno tyto děti vzdělávat. Poznatky, které z práce vzešly, by mohly sloužit jako zdroj informací pro ty, kteří se touto problematikou zabývají.
|
|
|
ADHD v MŠ - jak se rodí diagnóza
VETCHÁ, Veronika
Diplomová práce je zaměřena na vznik a okolnosti diagnózy syndromu ADHD v mateřských školách u dětí předškolního věku. V úvodu práce jsou vysvětleny základní pojmy týkající se syndromu ADHD ( terminologie, dílčí symptomy {--} hyperaktivita, impulzivita, poruchy pozornosti, ..atd). Dále jsou zmíněny jeho možné příčiny, druhy reedukace a léčby a přístupy k hyperaktivnímu dítěti. Práce obsahuje také popis postupů při odhalování a stanovování odborné diagnózy této poruchy. Praktická část je zaměřena právě na proces a cestu stanovování diagnózy syndromu ADHD, kde hodnotí jaké byly příčiny a okolnosti pro její stanovení, kdo tak učinil a jaký měla vliv na život samotného dítěte a jeho okolí.
|
|
|
RIZIKA ČTENÍ A PSANÍ V PŘEDŠKOLNÍ TŘÍDĚ
BARTOŠOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou specifických poruch učení u dětí předškolního věku se zaměřením na rizika čtení a psaní. Teoretická část vymezuje terminologii SPU, charakterizuje typické znaky psychosomatického vývoje dítěte, uvádí příčiny, diagnostiku a současně i možnosti nápravy. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření zaměřeního na možnost využití testu Rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. V závěru práce jsou zhodnoceny získané výsledky.
|
|
|
Rozdíl v terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze.
ZELENKOVÁ, Markéta
Abstrakt Rozdíl terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze Ve své bakalářské práci se zabývám jako hlavními tématy psychosociálně rehabilitačními a terapeutickými aktivitami, jejich využití v rámci rehabilitace u nemocných s diagnózou zaměřenou na okruh psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. Důležitou část tvoří kapitola komunitní péče, která úzce souvisí se systémem ucelené rehabilitace v léčbě duševních poruch. Na posledních stránkách práce se věnuji specifické komunikaci s nemocnými trpící demencí, psychózou a neurózou. Prvním cílem práce bylo zjistit rozdílnost v terapeutických aktivitách podle diagnóz a to z okruhu psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. K danému cíli se vztahovala hypotéza, ve které jsem se domnívala, že terapeutické aktivity realizované s nemocnými se odlišují vzhledem k jejich diagnóze. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda odborný personál považuje za důležité využívat v rámci péče o duševně nemocné možnost mimoústavní (komunitní) péče. K tomuto cíli byla stanovena hypotéze, ve které jsem předpokládala, že odborný personál v PL zaujímá negativní postoj k využívání mimoústavní (komunitní) péče. Cíle práce byly splněny. Informace byly získány výzkumem kvantitativním, použita byla metoda dotazování, technika sběru dat {--} dotazník. První sledovaný soubor tvořilo 20 terapeutů, druhý sledovaný soubor tvořilo 84 sester pracujících v PL Jihlava. Výsledky šetření potvrdily první hypotézu. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Poznatky této práce by mohly být určeny jako zdroj informací zvláště pro pracovní terapeuty a ostatní terapeuty, kteří využívají v rámci psychosociální rehabilitace a terapeutické činnosti řadu aktivit jako podpůrné léčby duševních poruch. Práce přináší přehled o aktivitách uplatňujících se v léčbě duševních nemocí. Dále mohou být terapeuty i sestrami použity poznatky o komunitní péči, o návaznosti těchto služeb pro nemocné s duševní poruchou. Zprostředkovateli těchto informací mohou být pro nemocné i rodinné příslušníky nejen sociální pracovnice, lékař ale i terapeuti a sestry.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.