|
|
Hnědouhelné elektrárny ČR
Šperka, Radim ; Šnajdárek, Ladislav (oponent) ; Špiláček, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hnědouhelnými elektrárnami v České republice. V první části se rozebírá hnědé uhlí jako nerostná surovina, jeho těžba v ČR, dopady těžby na životní prostředí a ekologické územní limity. Druhá část se věnuje termodynamickým pracovním cyklům probíhajících v elektrárně. Dále rozebírá jednotlivé technologické části hnědouhelné elektrárny včetně zařízení a postupů při čištění spalin. V poslední části jsou popsány nejvýznamnější hnědouhelné elektrárny v ČR, jejich stručná historie, technické parametry a plánovaná životnost.
|
|
|
Odsíření práškového granulačního kotle K3 na Tp Olomouc
Kozumplík, Ondřej ; Lisý, Martin (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh odsiřovacího zařízení pro práškový granulační kotel K3 v Teplárně Olomouc. V tomto kotli se spaluje černé uhlí, které obsahuje síru. Emise SOx na výstupu z kotle jsou mnohem vyšší než emisní limit pro SOx, který vstoupí v platnost 1.1.2016. Z tohoto důvodu je nutno přistavět odsiřovací zařízení, díky kterému dojde k výraznému snížení emisí SOx a splnění emisních limitů. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny emisní limity SO2 a popsány jednotlivé metody pro odsíření spalin. V praktické části je zvolena polosuchá metoda odsíření ve fluidním reaktoru. Je stanoveno stechiometrické množství spalin a vzduchu a určena účinnost kotle. Pro dané parametry je pak uveden výpočet odsíření, návrh některých částí zařízení a návrh dispozičního uspořádání.
|
|
|
Odsíření spalin fluidního kotle.
Miklík, Tomáš ; Slezák, Pavel (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout odsiřovací zařízení fluidního kotle. Ve fluidním kotli se spaluje palivo s extrémně vysokým obsahem síry a spaliny se v něm neodsíří na požadovanou úroveň, proto se musí přistavět odsiřovací zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou uvedeny emisní limity oxidu siřičitého, zpracovány možné odsiřovací metody a popsány sorbenty vhodné pro odsiřování. V praktické části je vybrána suchá odsiřovací metoda s fluidním reaktorem, do kterého se bude dávkovat suchý sorbent na bázi vápenného hydrátu. Pro požadované hodnoty je navrženo celé odsiřovací zařízení včetně látkových filtrů, všech potřebných sil a větších komponent. Jedná se o projekční návrh s dispozičním řešením a prostorovým modelem.
|
|
|
Odsíření práškového granulačního kotle K3 na Tp Olomouc
Kozumplík, Ondřej ; Lisý, Martin (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh odsiřovacího zařízení pro práškový granulační kotel K3 v Teplárně Olomouc. V tomto kotli se spaluje černé uhlí, které obsahuje síru. Emise SOx na výstupu z kotle jsou mnohem vyšší než emisní limit pro SOx, který vstoupí v platnost 1.1.2016. Z tohoto důvodu je nutno přistavět odsiřovací zařízení, díky kterému dojde k výraznému snížení emisí SOx a splnění emisních limitů. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny emisní limity SO2 a popsány jednotlivé metody pro odsíření spalin. V praktické části je zvolena polosuchá metoda odsíření ve fluidním reaktoru. Je stanoveno stechiometrické množství spalin a vzduchu a určena účinnost kotle. Pro dané parametry je pak uveden výpočet odsíření, návrh některých částí zařízení a návrh dispozičního uspořádání.
|
|
|
Odsíření spalin fluidního kotle.
Miklík, Tomáš ; Slezák, Pavel (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout odsiřovací zařízení fluidního kotle. Ve fluidním kotli se spaluje palivo s extrémně vysokým obsahem síry a spaliny se v něm neodsíří na požadovanou úroveň, proto se musí přistavět odsiřovací zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou uvedeny emisní limity oxidu siřičitého, zpracovány možné odsiřovací metody a popsány sorbenty vhodné pro odsiřování. V praktické části je vybrána suchá odsiřovací metoda s fluidním reaktorem, do kterého se bude dávkovat suchý sorbent na bázi vápenného hydrátu. Pro požadované hodnoty je navrženo celé odsiřovací zařízení včetně látkových filtrů, všech potřebných sil a větších komponent. Jedná se o projekční návrh s dispozičním řešením a prostorovým modelem.
|
|
|
Hnědouhelné elektrárny ČR
Šperka, Radim ; Šnajdárek, Ladislav (oponent) ; Špiláček, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hnědouhelnými elektrárnami v České republice. V první části se rozebírá hnědé uhlí jako nerostná surovina, jeho těžba v ČR, dopady těžby na životní prostředí a ekologické územní limity. Druhá část se věnuje termodynamickým pracovním cyklům probíhajících v elektrárně. Dále rozebírá jednotlivé technologické části hnědouhelné elektrárny včetně zařízení a postupů při čištění spalin. V poslední části jsou popsány nejvýznamnější hnědouhelné elektrárny v ČR, jejich stručná historie, technické parametry a plánovaná životnost.
|
|
|
Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení): Výzkum hodnocení výrobků z odpadů a jejich materiálových toků
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Svoboda, Karel ; Sirotková, Dagmar ; Pospíšilová, Eva
Cílem řešení úkolu bylo vybrat odpady na základě údajů informačního systému odpadového hospodářství a materiálů EU, provést laboratorní analýzy vybraných odpadů a posoudit jejich složení a kvalitu, porovnat výsledky analýz s legislativními předpisy ČR a ostatních států EU. Navrhnout přístup k hodnocení výrobků z odpadů, vytvořit přehled firem využívající a zpracovávající vybrané odpady (škvára, struska a kotelní prach, popílek ze spalování uhlí a pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin).
|
|
|
Hodnocení odsiřování spalin suchou aditivní metodou
Veselý, Václav ; Čech, B.
Molární poměr Ca/S pro hodnocení odsiřovací metody je ukazatel orientační a vyjadřuje míru sulfatační konverze. Je nezbytné analyzovat obsah volného oxidu vápenatého v produktech. Porovnáním řady vápenců a provozních výsledků odsiřování plyne, že jemné vápence odsiřují při teplotě 850 až 950°C lépe než vápence hrubé.
|
host ::
RSS.