|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Kamená, Markéta ; Mutina, Petr (oponent) ; Wahla, Ivan (vedoucí práce)
Objekt filharmonie je navržen jako kruhová centrální stavba umístěná na středu eliptického vodního prstence, která se směrem vzhůru pod úhlem deseti stupňů mírně rozšiřuje. Tento kompoziční motiv se nepřímo odkazuje na tvarosloví antických chrámů, jeho zdůvodnění je však zejména funkční. Vodní prstenec má maximální rozměry vzhledem k velikosti parku, přesto je výrazným limitem pro rozměry objektu. Nástupní podlaží proto zastavuje plochu prstence nejmenší možnou plochou a každé další patro se zvětšuje dle potřeby filharmonického provozu, zejména tak, aby užitná plocha obsáhla nemalé množství šaten a zkušeben. Celkové hmotové pojetí objektu je téměř minimalistické, koncertní sál a potřebné zázemí je navrženo při spodní hranici minimálních rozměrů. Filharmonie je provozně po celém obvodu všech podlaží otevřena do okolí, za fasádou se odehrává život, čímž se svému okolí stává pohledově zajímavou. Za denního světla, kdy je provoz utlumen, vyvolává dojem stoického chrámu, ve večerních hodinách se „probouzí k životu“. Tomuto principu je podřízen architektonický výraz. Fasáda je po celém obvodu tvořena strukturálním zasklením, aby se dosáhlo efektu co největší transparentnosti. Abstraktní pojetí bez přirozeného měřítka okenních otvorů či jiných členících prvků je voleno s ohledem na princip filharmonie jako chrámu hudby, nikoliv primárně „jen“ veřejné stavby. Požadavky na vnitřní mikroklima budovy vyvolávají potřebu zastínění vnitřních prostor. V souladu s předchozím jsou i stínící prvky voleny abstraktně jako průběžné vertikální lamely začínající v nestejné výšce s ohledem na veřejný prostor parteru objektu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Kamená, Markéta ; Mutina, Petr (oponent) ; Wahla, Ivan (vedoucí práce)
Objekt filharmonie je navržen jako kruhová centrální stavba umístěná na středu eliptického vodního prstence, která se směrem vzhůru pod úhlem deseti stupňů mírně rozšiřuje. Tento kompoziční motiv se nepřímo odkazuje na tvarosloví antických chrámů, jeho zdůvodnění je však zejména funkční. Vodní prstenec má maximální rozměry vzhledem k velikosti parku, přesto je výrazným limitem pro rozměry objektu. Nástupní podlaží proto zastavuje plochu prstence nejmenší možnou plochou a každé další patro se zvětšuje dle potřeby filharmonického provozu, zejména tak, aby užitná plocha obsáhla nemalé množství šaten a zkušeben. Celkové hmotové pojetí objektu je téměř minimalistické, koncertní sál a potřebné zázemí je navrženo při spodní hranici minimálních rozměrů. Filharmonie je provozně po celém obvodu všech podlaží otevřena do okolí, za fasádou se odehrává život, čímž se svému okolí stává pohledově zajímavou. Za denního světla, kdy je provoz utlumen, vyvolává dojem stoického chrámu, ve večerních hodinách se „probouzí k životu“. Tomuto principu je podřízen architektonický výraz. Fasáda je po celém obvodu tvořena strukturálním zasklením, aby se dosáhlo efektu co největší transparentnosti. Abstraktní pojetí bez přirozeného měřítka okenních otvorů či jiných členících prvků je voleno s ohledem na princip filharmonie jako chrámu hudby, nikoliv primárně „jen“ veřejné stavby. Požadavky na vnitřní mikroklima budovy vyvolávají potřebu zastínění vnitřních prostor. V souladu s předchozím jsou i stínící prvky voleny abstraktně jako průběžné vertikální lamely začínající v nestejné výšce s ohledem na veřejný prostor parteru objektu.
|
host ::
RSS.