|
|
Využití městské zeleně pro výuku předmětů s přírodovědnou, lesnickou a environmentální tematikou
Šlechta, Rostislav ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl vytvořit koncepci využití parků městské zeleně ve městě Znojmě pro výuku předmětů s biologickou, lesnickou a environmentální tematikou. Provést základní přehled dřevin vybrané vhodné plochy městské zeleně; určit cílovou skupinu žáků a navrhnout téma terénní výuky v souladu s náplní osnov vyučovaných předmětů. Vybrat vhodnou, bezpečnou exkurzní trasu, vypracovat stručný výukový materiál pro pedagogy a navrhnout způsob ověření účelnosti terénní výuky.
|
|
|
Reinventarizace dřevin Libosadu v areálu ČZU a zakreslení do digitalizované mapy této části areálu ČZU
Dvořáková, Pavlína ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inventarizací dřevin Libosadu v areálu České zemědělské univerzity v Praze. Součást inventarizace je zanesení inventarizovaných dřevin do digitalizované mapy v programu AutoCad a vytvoření její tabulkové části. Další částí je fotodokumentace dřevin a vložení těchto fotografií na mapserver.cz.
Literární rešerše pojednává o zeleni, její funkci a významu, porovnává rozdíly mezi botanickými zahradami, arboretem a školními zahradami. V části materiálů a metod se hovoří o areálu České zemědělské univerzity a Libosadu, jeho historii a přírodních podmínkách. Dále je zde rozepsána metoda inventarizace dřevin dle Machovce (1982), která byla zvolena ve vlastní části inventarizace a reinventarizace.
Podklady pro aktualizaci inventarizační mapy a její tabulkové části byly získané od předchozích studentů. V prvé řadě bylo třeba aktualizovat půdorysné zobrazení mapy v místech, kde došlo ke změnám. Poté byly zinventarizovány nově vysázené dřeviny, které byly zaneseny do mapy a jejich údaje do tabulkové části. V poslední řadě kontrola celkového stavu areálu v porovnání s mapovými podklady, tj. odstranění odumřelých dřevin, kontrola inventarizačních údajů, především u rychle rostoucích dřevin, dominant, dřevin s výrazně dobrým nebo naopak špatným zdravotním stavem.
Výsledky ukazují, že v současné době se v arboretu Libosad nachází 1505 zinventarizovaných kusů dřevin a jejich porostů a 349 trvalkových porostů. Počet taxonů se pohybuje okolo 1000 druhů dřevin a jejich kultivarů a 300 variet a kultivarů trvalkových a travinných porostů. Celkem se v arboretu nachází 350 druhů dřevin, zastoupených ve 105 rodech. Sadovnická hodnota převládá ve 3. klasifikační třídě, následuje 2., 4. a 1..
|
|
|
Návrh významných dřevin na vyhlášení památnými stromy v okrese Kutná Hora
Černická, Blanka ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Bohumil, Bohumil (oponent)
Tato diplomová práce představuje završení dlouholeté práce, zabývající se popisem, vyhledáním, inventarizací, fotodokumentací a mapováním památných stromů v okrese Kutná Hora. Celkem bylo postupně zmapováno sto pět památných stromů a v závěrečné fázi je tento soubor památných stromů doplněn o návrh šesti dřevin, které doplňují a uzavírají tímto celý soubor prací, které řeší památné stromy v okrese Kutná Hora. Tyto podklady budou předány kompetentním orgánům k zajištění následných legislativních kroků. Výsledkem práce je návrh šesti významných dřevin na vyhlášení památnými stromy, u kterých byly zpracovány podklady pro vyhlášení těchto stromů příslušnými orgány ochrany přírody. Z navržených dřevin se jedná o čtyři solitéry a dvě aleje. Ke každému navrženému památnému stromu byla provedena detailní dokumentace zahrnující geografické zaměření, inventarizaci dle metodiky Pejchala (2008), podrobnou fotodokumentaci a lokalizaci navržených dřevin na mapách. Z navržených solitérních dřevin se jedná o 2 lípy srdčité (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur) a platan javorolistý (Platanus x acerifolia). První z navrhovaných alejí se skládá z 39 lip srdčitých (Tilia cordata), druhá navrhovaná alej obsahuje okolo 390 modřínů opadavých (Larix decidua). Pro všechny navržené dřeviny byly vypracovány úplné podklady pro zahájení správního řízení o jejich vyhlášení památnými stromy. Navrhované stromy za památné byly podloženy fotodokumentací a mapovým podkladem s přesným zaměřením.
|
|
|
Zhodnocení vybraných rodů čeledi Cupressaceae s.l. a rodu Sciadopitys z pohledu zahradní a krajinářské tvorby
Pavlíček, Matyáš
Cílem této práce je "Zhodnocení vybraných rodů čeledi Cupressaceae s. l. a rodu Sciadopitys z pohledu zahradní a krajinářské tvorby". Práce se zabývá zhodnocením a uspořádáním relevantních pramenů, a to z oblasti systematiky a názvosloví, chronologie, botanického popisu, období zavedení do kultury na našem území, vlastnostmi významnými pro zahradně krajinářskou tvorbu, zvláště na kompoziční, ekologické a pěstitelské vlastnosti těchto dřevin. V práci je uvedena metodika, podle které byly dřeviny vyhodnoceny. U dřevin se hodnotily dendrometrické veličiny, fyziologická vitalita, biomechanická vitalita a sadovnická hodnota. V práci se nachází i rozbor situace školkařských výpěstků v rámci České republice. Na základě zjištěných údajů je možné čtenáři přiblížit a srozumitelně popsat dřeviny, které jsou k vidění v zámeckých parcích, arboretech a některých soukromých zahradách.
|
|
|
Dendrologický průzkum Bečovské botanické zahrady
ŠPAKOVÁ, Markéta
Tato práce doplňuje informace o areálu bývalého Beauforstského alpina a současné Bečovské botanické zahrady. Stěžejní částí práce je dendrologický průzkum a pasport dřevin v areálu. Pro podrobný průzkum byly vybrány části původního krajinářského parku a svah s alpinem. Celkem zde byl proveden pasport u 470 dřevin, z nichž 104 bylo jehličnatých a 366 listnatých. Bylo identifikováno 30 taxonů jehličnatých dřevin v 9 rodech a 55 taxonů listnatých dřevin v 31 rodech. Všechny dřeviny byly zakresleny do plánu, který je též součástí této práce (volně vložená příloha, měřítko 1:600). Další součástí práce je soupis taxonů dřevin, které se vyskytují v části lesního komplexu a sadu. Bylo sepsáno 34 taxonů dřevin (3 jehličnaté a 31 listnatých) a 50 odrůd ovocných dřevin.
|
|
|
Geologická a dendrologická charakteristika širšího okolí lomů Hranice a Černotín
Volek, Adam
Adam Volek: Geologická a dendrologická charakteristika širšího okolí lomů Hranice a Černotín Tématem této práce je geologická a dendrologická charakteristika širšího okolí lomů Hranice a Černotín. Tato lokalita se rozkládá východním směrem od Hranic a je obklopena obcemi Černotín, Hluzov a Teplice nad Bečvou. V teoretické (rešeršní) části práce je popsána stavba hranického paleozoika, s detailním popisem stavby Hluzovského kopce, kde se nachází ložisko vápenců pro hranickou cementárnu. Na lokalitu navazuje Hranický kras, jenž je znám svou hydrotermální krasovou činností. V práci je dále uvedena charakteristická struktura zdejších lesních porostů, které jsou do jisté míry ovlivňovány vápencovým podložím. Ve vlastním výzkumu je věnována pozornost nově tvořeným půdám v lokalitách postižených těžbou. Byla provedena chemická analýza půdy, sledována probíhající sukcese v obou lomech v návaznosti na probíhající rekultivace a v dendrologické části výzkumu byla porovnávána struktura lesů patřících do chráněných území a lesů hospodářských.
|
|
|
Populace jalovce obecného (\kur{Juniperus communis}) ve vybraném území Plzeňského kraje
TURJANICOVÁ, Alena
Práce se zabývá stavem populace jalovce obecného (\kur{Juniperus communis}) na lokalitě VKP Zdebořická draha. Jedná se o bývalou pastvinu s brusinko-jalovcovým porostem (\kur{Vaccinio-Juniperetum communis}) o rozloze1,8 ha. Lokalita je udržována pravidelnou prořezávkou. Dendrometricky proměřena byla asi polovina populace druhu Juniperus communis (celkem 292 jedinců), včetně přesné lokalizace rozmístění jednotlivých exemplářů na lokalitě, výstupem je mapa. Na základě záznamů o jejich různém typu a rozsahu poškození lze konstatovat, že celkově je zdravotní stav sledované části populace jalovce středně dobrý. Nejčastěji bylo zjištěno proschnutí, řídkost nebo polámání.
|
|
|
Rozšíření jilmů v Novohradských horách a podhůří (historie a současnost)
SROGONČÍK, Jakub
Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat výskyt jilmů v Novohradských horách a části jejich podhůří. V zájmovém území se přirozeně vyskytuje jilm drsný (Ulmus glabra), což bylo mým výzkumem potvrzeno a nalezl jsem i šest jilmů habrolistých (Ulmus minor), které se zde přirozeně nevyskytují. Přirozený výskyt a cílené pěstování jilmu drsného (Ulmus glabra) dokazují i historické záznamy sahající až do 17. století, kdy bylo zájmové území součástí panství Buquoyů. Vlastním terénním průzkumem jsem nalezl 40 lokalit s celkem 783 evidovanými jilmy s výškou nad 3 m. Z evidencí Lesů ČR jsem získal a podařilo se mi vyhledat dalších deset lokalit, kde jsem evidoval pouze 12 dospělých jilmů, jelikož zbylých cca 580 jilmů do 5 m výšky bylo vysázeno v posledním decéniu a jejich počty se budou v následujících desetiletích měnit v důsledku pěstebních opatření. Jedná se většinou o jilmy nacházející se v lesních školkách, či v plastových ochranách proti okusu zvěří. Zajímavé je, že se zde v celkovém pohledu na zájmové území vyskytuje několik přestárlých jedinců, především ve starých alejích a všechny ostatní jilmy nepřesahují odhadované stáří 50 let.
|
|
|
Dendrologický průzkum zámeckého parku v Nových Hradech a Terčina údolí (Českobudějovicko)
ŠEMRO, Martin
Bakalářská práce je zaměřena na historii a současný stav parku v Nových Hradech a Terčina údolí. Jejím cílem je sestavení přehledu dosud uváděných pěstovaných dřevin pro obě lokality, vytvoření přehledu aktuálně rostoucích pěstovaných dřevin a nastínění možnosti dalšího rozvoje parků (dosadby, potřebný management apod.). Terénním průzkumem byl zjištěn úbytek rostoucích dřevin, a to hlavně v lokalitě Terčina údolí. Ale také byl zjištěn výskyt dřevin, nepůvodních pro tuto geografickou oblast, které zde zdomácněly.
|
|
|
Strategie a metodická podpora udržení a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru: Přístupy k udržení a zachování historického systému zeleně v urbanizovaném prostoru a regulativy regenerace okolí technických památek
Projekce zahradní, krajinná a GIS, s.r.o., Brno ; Löw & spol., s.r.o., Brno ; Burian, Samuel ; Bínová, Ludmila ; Motl, Ivo ; Wolfová, Hana ; Finstrlová, Helena
Projekt je zaměřen na vypracování strategie podpory udržení a rozvoje zeleně jako protiváhy stavebních prvků v urbanizovaném území. Záměrem je navrhnout potřebná opatření k zachování vegetace jako nepostradatelné součásti urbanizovaného prostředí. Byly shromážděny podklady a informace o významných příkladech řešení historického systému zeleně a staveb v rozdílných slohových obdobích. Podklady byly kriticky vyhodnoceny. Byla rozpracována metodika podporující zachování historického systému zeleně. Projekt je zaměřen také na používání introdukovaných druhů ve vegetačních úpravách.
|
host ::
RSS.