|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Česko - Slovensko: vývoj obou zemí po rozdělení společného státu
Pelikánová, Radka ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Mezinárodní srovnávání je velmi oblíbenou a také rozšířenou oblastí statistiky téměř ve všech vědních oborech. Od rozdělení České a Slovenské republiky uběhlo již 20 let a mezi zeměmi panuje v mnoha ohledech jistá rivalita. Tato práce se snaží vystihnout a popsat rozdíly ve vývoji demografických, ekonomických či sociálních ukazatelích, které mohou charakterizovat vývoj ekonomiky daného státu či životní úrovně obyvatel v něm žijících. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje úvod k časovým řadám a popisuje metody, které budou v následujících částech používány k analýze ukazatelů. Druhá kapitola ve stručnosti definuje sledované ukazatele z hlediska jejich věcnosti, metodiky a srovnatelnosti v obou zemích. Třetí kapitola analyzuje vývoj v čase a přímo porovnává hodnoty jednotlivých ukazatelů. Závěrečná, čtvrtá kapitola analyzuje ve větší podrobnosti průměrnou a mediánovou mzdu v obou státech. Tyto ukazatele byly vybrány, protože ve velké míře ovlivňují životní úroveň obyvatel v obou zemích. Z hlediska srovnání nelze říci, že by jeden stát byl ve všech ukazatelích lepší než ten druhý. Obecně je možné shrnout, že i když u ukazatelů demografických by pomyslné "skóre" obou zemí bylo vyrovnané, v ukazatelích ekonomických a sociálních je na tom lépe Česká republika než Slovenská republika. Z analýzy modelování trendu průměrných a mediánových mezd bylo zjištěno, že se v obou zemích rozevírají sociální nůžky, nicméně při přepočtu na stejný kurz lze říci, že mzdová úroveň je opět v České republice lepší než na Slovensku.
|
|
| |
|
|
Arabské země vyvážející ropu: vymezení a aktuální situace
Malkrabová, Marie ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Tématem práce jsou arabské země, zejména pak ty obchodující s ropou. Cílem práce je definovat, které arabské země vyvážejí ropu a jak se to odráží v jejich ekonomické situaci. První část práce se zabývá vymezením pojmu arabské státy z pohledu historického. Definuje státy geograficky, kulturně a nábožensky. Na základě studia odborné literatury se soustřeďuje na důležité historické události, na základě kterých se arabské země vyvinuly až do současné podoby národních arabských států. Práce si všímá i tendencí o vytvoření ekonomicko-politických aliancí. Zkoumá rozmístění ropných zdrojů a také produkci. Druhá část se na základě analýzy a srovnávání dostupných dat (Skupina Světové banky...) zabývá důležitými indikátory ekonomik jednotlivých států. Na mysli máme indikátory jako HDP, nezaměstnanost, přímé zahraniční investice a přebytek běžného účtu platební bilance. Ten je pro tuto práci klíčový. Nejlépe totiž charakterizuje ekonomiky arabských zemí vyvážejících ropu a upozorňuje na minimální diverzifikaci hospodářství.
|
|
|
Srovnání vybraných demografických a ekonomických ukazatelů České republiky a Švédska
Veselý, Václav ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce popisuje rozdíly a shody v demografickém chování obyvatel České republiky a Švédska. Nejprve se zaměřuje na systémy rodinné politiky v obou zemích. V České republice je za hlavní nástroj rodinné politiky považováno finanční zvýhodnění rodin s dětmi. Ve Švédsku je největší důraz kladen na podporu skloubení pracovního a rodinného života matek. V další části je zaznamenán vývoj různých demografických ukazatelů v posledních 20 letech. V České republice dochází ke zřetelnému stárnutí populace, zatímco ve Švédsku tento jev není tak výrazný. Za posledních 20 let v obou zemích nejprve hodnota úhrnné plodnosti poklesla, aby později opět vzrůstala. V obou zemích také ženy odkládají porody do pozdějšího věku. Po provedení standardizace je patrné, že ve Švédsku je úmrtnost výrazně nižší než v České republice. Naděje dožití se v obou zemích prodlužuje. Obě země patří na světovou špičku v ukazatelích kojenecké a novorozenecké úmrtnosti. Díky poklesu počtu sňatků v devadesátých letech Česká republika vyrovnala sňatečnost na podobnou úroveň jako Švédsko. Saldo migrace je v posledních letech poměrně proměnlivé, avšak obě země vykazují stabilně kladné hodnoty, a tedy přírůstek stěhováním. Dále je provedeno srovnání obou zemí z pohledu podílu výdajů státu na rodinnou politiku na HDP nebo podle celkové výše zdanění. Švédsko se řadí podle obou ukazatelů na přední příčky v rámci Evropy. Závěr práce je zaměřen na souvislosti mezi sociální politikou a vývojem demografických ukazatelů, zvláště porodnosti. Mezi doporučení pro Českou republiku patří rozšíření počtu mateřských škol a podpora zaměstnávání na částečné úvazky.
|
|
|
Komparativní analýza nových spolkových zemí SRN
Urbanová, Zuzana ; Hitzgerová, Gabriela (vedoucí práce) ; Potužáková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá vývojem východoněmecké ekonomiky od vzniku NDR až po analýzu současného stavu jednotlivých nových spolkových zemí. Ta sestává ze zjištění změn růstu HDP, zahraničního obchodu, průměrného hrubého měsíčního platu, míry nezaměstnanosti a stavu obyvatelstva. Jádrem práce je srovnání ekonomických a demografických ukazatelů a vyhodnocení jejich vývoje v posledních letech. Přitom je kladen důraz zejména na ukazatele - HDP/obyvatele, míra nezaměstnanosti, migrační saldo a platové ohodnocení.
|
|
|
Analýza demografických rozdílů zemí Evropské unie
Myšková, Pavlína ; Marek, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Libor (oponent)
Tato práce se věnuje rozdílům hodnot demografických ukazatelů v zemích současné Evropské unie. Zvláštní pozornost je věnována postavení České republiky mezi ostatními zeměmi. První kapitola je úvodem k celé práci, čtenář se v ní seznámí s cílem a náplní práce. Jsou zde vysvětleny použité pojmy a metody a krátce zmíněna historie Evropské unie. Druhá kapitola se zabývá výběrem demografických ukazatelů. Ukazatele jsem rozdělila do čtyř skupin na ukazatele charakterizující porodnost, úmrtnost, sňatečnost a rozvodovost a migraci. Ve třetí kapitole se zabývám úpravou získaných dat. Velká část této kapitoly je věnována výpočtu standardizovaných měr úmrtnosti. Ve čtvrté kapitole jsem provedla jednoduché analýzy ukazatelů v rámci jednotlivých zemí, skupin zemí (první skupinu tvoří země tzv. evropské patnáctky, druhou nové členské země, které přistoupily 1. 5. 2004) a také v čase (v letech 1970 a 2000). Pátá kapitola je věnována vícerozměrnému popisu dat, konkrétně jsem zvolila metodu shlukové analýzy, pomocí níž byly země rozděleny do 8 relativně homogenních shluků. Výpočty jsou doplněny tabulkami a grafy.
|
host ::
RSS.