|
|
Organized crime and security : drug cartels : the global capacity of a rising security threat
Ibáñez de Foerster, Marcela ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
(abstrakt) Za poslední čtyři desetiletí vzbudily skupiny organizovaného zločinu, zejména organizace obchodující s drogami nebo drogové kartely, zájem bezpečnostních agend amerických zemí jako Kolumbie a Spojených států amerických. Během posledních dvou desetiletí však sekuritizace problému obchodování s drogami vedla k tomu, že se tento problém stal hlavní bezpečnostní hrozbou nejen pro Severní a Jižní Ameriku, ale také pro Evropu a západoafrické země. Tyto organizace ohrožují nejen bezpečnost státu, ale ve spojení s korupcí jsou také přímou podstatou hrozby v rovině politické, sociální, ekonomické a dokonce i kulturní. Tato diplomová práce představuje analýzu latinskoamerických organizací obchodujících s drogami nebo drogových kartelů, jak jsou běžně známy, se zaměřením na konkrétní případy kolumbijských a mexických drogových kartelů. Porovnáním těchto dvou případových studií jsem dospěla k názoru, že dnešní mexické drogové kartely získaly svou sílu díky následování tří velkých kolumbijských kartelů, které existovaly v letech 1980 až 1990. První kapitola se zabývá analýzou definic a konceptů výzkumu organizovaného zločinu. Ve druhé a třetí kapitole budou analyzovány kolumbijské a mexické případy - od nestátních představitelů až po příslušné vládní reakce a to až po současnou bezpečnostní situaci....
|
|
|
Minimalizace rizik užívání psychedelik za účelem podpory veřejného zdraví v regionu
Ocetková, Tereza
Tato diplomová práce v první řadě navrhuje typologii uživatelů psychedelik s ohledem na jejich motivaci a vzorce užívání, a to za účelem minimalizace rizik, podpory regulované klinické administrace psychedelik pro terapeutické účely a zlepšování veřejného zdraví. Ve druhé řadě jsou v ní shromážděna aktuální data o užívání psychedelik v EU a evropské legislativě ve věci užívání omamných a psychotropních látek. Data byla sesbírána ze strukturovaných dotazníků z roku 2019 od 890 uživatelů psychedelik v České republice. Pro analýzu odpovědí byla využita shluková analýza dat provedena prostřednictvím Wardovy metody, a to výhradně na základě otázek týkajících se frekvence užívání v minulém roce. Ve shodě s výsledky shlukové analýzy je zde navržena typologie uživatelů psychoaktivních látek, která se skládá ze 6 skupin. Bylo zjištěno, že na motivaci užívání má největší vliv informovanost, setting a následná možnost zpracování zkušenosti. Na tomto podkladu jsou formulovány 4 doporučení pro minimalizaci rizik užívání psychedelických látek – dostatečná edukace, zajištění chráněného a kontrolovaného prostředí pro terapeutické užití, dekriminalizace užití psychedelik a přezkoumání farmakologického zařazení látek.
|
|
|
Vztah přestupků a trestných činů
Parýzková, Julie ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Vztah přestupků a trestných činů Abstrakt Tato diplomová práce analyzuje vztah dvou veřejnoprávních deliktů - přestupků jakožto deliktů správního práva a trestných činů představujících delikty práva trestního v užším smyslu. Práce je uvozena představením historického vývoje na českém území, které ilustruje původ tematizovaného dělení veřejnoprávních deliktů a jeho postupné proměny. Na závěr historické kapitoly jsou představeny modely vztahu přestupků a trestných činů, které v kontinentálních právních systémech v průběhu dějin vykrystalizovaly. Na kapitolu o historii navazuje rozbor pojmových znaků přestupků a trestných činů de lege lata, v rámci něhož je analyzována definice přestupku v porovnání s definicí trestného činu. Stěžejním tématem diplomové práce je kapitola věnovaná hranici mezi přestupky a trestnými činy, v rámci které je provedena komparace současné právní úpravy s teoretickými východisky a dále analyzována hlediska rozdělení veřejnoprávních deliktů s uvedením alternativních možností tohoto dělení. Práce se rovněž zabývá problematickou zápisu do rejstříku trestů a rozebírá i vliv práva Evropské unie při určování hranice mezi přestupky a trestnými činy. Dále se práce zabývá srovnáním správněprávní a trestněprávní odpovědnosti, a to především z hlediska společných a odlišných funkcí. Tematizován...
|
|
|
Legalizace psychotropních látek jako potenciální vývoj české (proti)drogové politiky
Al-Halabiová, Ria ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Východiska: Současná protidrogová opatření se snaží o vyvážený přístup, avšak nabídku drog nemají potenciál nijak výrazně ovlivnit, stejně jako kvalitu drog na černém trhu. Legalizace drog by mohla být jedním z účinných nástrojů harm reduction a mohla by pomoci snížit negativní dopady, které přináší drogová prohibice. Cíl: Cílem práce je popsat současné režimy kontroly drog a zacházení s nimi a seskupit argumenty podporující či naopak nepodporující efektivitu daných drogových opatření a především legalizace. Cílem výzkumu je zmapovat trendy v přemýšlení o legalizaci drog a ostatních možnostech jejich regulace mezi tvůrci české protidrogové politiky a dalšími zainteresovanými osobami, které se na její podobě podílejí. Pomocí podvýzkumných otázek jsou prezentovány názory respondentů na další související témata a je nimi upřesněna jednotnost terminologického výkladu důležitých pojmů. Metody: Pro výzkum byly použity kvalitativní metody, konkrétně semistrukturovaná interview vedená se sedmi zástupci současné podoby českých drogových opatření prezentujících spektrum české drogové politiky. Pro analýzu dat byla použita metoda vytváření trsů a metoda prostého výčtu. Výsledky: Z analýzy dat vyplynula názorová nesourodost mezi respondenty, kteří byli osloveni jakožto zástupci pilíře represe a ostatními...
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku
Chvátalová, Petra ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá problematikou trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku a dalšími otázkami s tímto trestným činem souvisejícími. Vedle tohoto základního ustanovení je daná problematika obsažena v dalších dvou následujících ustanoveních trestního zákoníku, a to v § 196a trestního zákoníku, upravující poměrně nové zvláštní ustanovení o trestání, a zvláštní ustanovení o účinné lítosti zakotvené v § 197 trestního zákoníku. Cílem této práce je podat ucelený výklad o této trestné činnosti, zvýšená pozornost je v práci věnovaná možné dekriminalizaci či dílčím úpravám tohoto trestného činu v budoucnu. Účelem úpravy trestného činu zanedbání povinné výživy je zájem společnosti na řádném plnění vyživovací povinnosti mezi rodinnými příslušníky. S ohledem na skutečnost, že se tento trestný čin objevuje téměř výhradně v souvislosti s neplnění vyživovací povinnosti vůči dětem, byl při zpracování této práce kladen důraz především na tuto část problematiky. Práce je rozčleněna celkem do 12 kapitol, doplněných úvodem a závěrem. V prvních třech kapitolách je věnována pozornost především základní charakteristice a popisu daného trestného činu, jeho stručné analýze po stránce kriminologické a historickému vývoji. Stěžejní část práce spočívá ve vymezení jednotlivých znaků skutkové...
|
|
|
Organized crime and security : drug cartels : the global capacity of a rising security threat
Ibáñez de Foerster, Marcela ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
(abstrakt) Za poslední čtyři desetiletí vzbudily skupiny organizovaného zločinu, zejména organizace obchodující s drogami nebo drogové kartely, zájem bezpečnostních agend amerických zemí jako Kolumbie a Spojených států amerických. Během posledních dvou desetiletí však sekuritizace problému obchodování s drogami vedla k tomu, že se tento problém stal hlavní bezpečnostní hrozbou nejen pro Severní a Jižní Ameriku, ale také pro Evropu a západoafrické země. Tyto organizace ohrožují nejen bezpečnost státu, ale ve spojení s korupcí jsou také přímou podstatou hrozby v rovině politické, sociální, ekonomické a dokonce i kulturní. Tato diplomová práce představuje analýzu latinskoamerických organizací obchodujících s drogami nebo drogových kartelů, jak jsou běžně známy, se zaměřením na konkrétní případy kolumbijských a mexických drogových kartelů. Porovnáním těchto dvou případových studií jsem dospěla k názoru, že dnešní mexické drogové kartely získaly svou sílu díky následování tří velkých kolumbijských kartelů, které existovaly v letech 1980 až 1990. První kapitola se zabývá analýzou definic a konceptů výzkumu organizovaného zločinu. Ve druhé a třetí kapitole budou analyzovány kolumbijské a mexické případy - od nestátních představitelů až po příslušné vládní reakce a to až po současnou bezpečnostní situaci....
|
|
|
Effect of NAFTA agreement on drug trafficking between the U.S. and Mexico
Kováč, Jakub ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Diplomová práce "Vliv dohody NAFTA na obchod s drogami mezi USA a Mexikem" se zabývá analýzou fenoménu ilegálního drogového obchodu na americkém kontinentu. Cílem bylo na základě prokázané asymetrie politicko-ekonomických vztahů USA a Mexika hledat příčiny vzniku obchodu s drogami a analyzovat jeho vývoj až po současnost. Zvláštní důraz byl kladen na dohodu o volném obchodu NAFTA a hodnocení jejího vlivu na obchod s drogami. Poslední kapitola poskytuje možné návrhy řešení, které se však nevztahují jen na jmenované státy, nýbrž jsou aplikovatelné celosvětově.
|
|
|
Dekriminalizací drog proti kriminalitě
Smil, Martin ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda by dekriminalizace lehkých drog, jako je marihuana, mohla vést ke snížení úrovně kriminality. V první části rozeberu základní souvislosti drogové prohibice, především s ohledem na kvalitu drog, nabízené množství, cenu a zločinnost spojenou s drogovou prohibicí a černým trhem (jak na straně uživatelů drog, tak na straně nabídky drog). Popíši rovněž reakce černého trhu na státní vynucování prohibice, především v souvislosti s kriminalitou. Tyto efekty prohibice budu ilustrovat i na americké alkoholové prohibici. Jak u drogové tak alkoholové prohibice hodlám popsat železný zákon prohibice. V analytické části se pak zaměřím na případ dekriminalizace marihuany v Nizozemí po roce 1976, kdy došlo k povolení držení marihuany. Chci popsat, jaké myšlenky k tomuto kroku vedly. Zajímavé bude rovněž zjistit, jakými ostatními kroky byla dekriminalizace marihuany doplněna (decentralizace řešení drogového problému, léčba a prevence). Především bych však chtěl zjistit, jaké dopady měla dekriminalizace na zločinnost, jestli stoupla či klesla.
|
|
|
Prohibice vs. dekriminalizace - dva rozdílné přístupy k drogové problematice
Tomány, Lubomír ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Předmětem této práce je srovnání dvou odlišných politik používaných při řešení drogové problematiky - prohibice a dekriminalizace a to na příkladech USA a Nizozemska. Nejprve je popsán systém fungování každé z nich. Následně jsou obě politiky srovnány dle kritérií míry užívání drog a dle nákladů s nimi spojených. Nizozemsko, které uplatňuje dekriminalizaci, dlouhodobě udržuje nižší míru užívání téměř pro všechny typy drog i věkové skupiny než USA. Navíc toho dosahuje za stejné nebo nižší relativní náklady. Přesto tato vyšší míra užívání nedokazuje neúčinnost politiky prohibice, protože se zdá, že v USA je vyšší užívání dáno pravděpodobně obecně větším sklonem obyvatelstva drogy užívat. Studie také pozoruje nárůst užívání drog, který následoval po zavedení dekriminalizace v Nizozemsku.
|
host ::
RSS.